Nejprve se ale moderátor zeptal, jaký význam bude mít demonstrace vojenské síly NATO, tedy průjezd americké vojenské kolony přes území České republiky v situaci, kdy Západ a Rusko zápasí o vliv na Ukrajině.
Kmoníček připustil, že toto rozhodnutí má svoji logiku. Podle něj je ale otázkou, zda je to logika středoevropská. „Logika NATO někdy vychází spíše z amerického vnímání reality, než ze středoevropského,“ uvedl s tím, že tento problém se podle něj zbytečně dramatizuje.
Co je to středoevropská logika
Podle Kmoníčka je úmyslem okázalého přejezdu americké vojenské techniky přes ČR ukázat nejen ruské straně, ale i českému obyvatelstvu, že „nejsme bezbranná malá zemička“.
Na otázku, co to tedy je ta středoevropská logika Kmoníček uvedl, že je „rýpavá a cynická.“ Ve chvíli, kdy z nějaké strany hrozí nějaké nebezpečí, nereaguje obvykle tím, že by mu vyběhla hrdě naproti a řekla po americku „Tak se podívejte“.
Evropa potřebuje demonstraci síly NATO
Moderátora pak zajímalo, zda střední Evropa potřebuje USA, aby tu demonstrovaly svůj zájem na bezpečnosti Evropy. Podle Kmoníčka je to především náš bezpečnostní zájem. „A když se podíváme na přehlídku vojenské síly na východ od nás, je asi logické, že něco podobného se bude dít také na západ od nich,“ řekl Kmoníček. Takovou demonstraci síly, jakou je právě plánovaný průjezd amerického vojenského konvoje přes české území podle Kmoníčka Evropa potřebuje, protože je to její bezpečnostní zájem ve chvíli, kdy si z EU a z neexistence evropské armády dělají všichni „diplomatickým způsobem spíše lehkou zábavu“. Je podle něj třeba ukázat, že jako Evropa jsme členy i jiného společenství jménem NATO a že NATO má zájmy, které jsou i našimi zájmy.
Ideologické vakuum v projektu Ruské federace je možná naší nejsilnější kartou
Moderátor pak poukázal na Kmoníčkův výrok pro ČTK, podle kterého nejsme ve studené válce s Ruskem, že jsme na jakési křižovatce. Proto se jej zeptal, co nás od této studené války dělí.
Studená válka byla dle Kmoníčka typická tím, že dva partneři nabízeli úplně odlišné způsoby stylu života. Měli zásadní ideologický rozdíl. Nynější spor mezi Západem a Východem ale není spor ideologický, ale mocenský. „Ideologické vakuum, které vidíme v projektu Ruské federace, je možná naší nejsilnější kartou. Já při debatě s ruskými partnery říkám, že my jsme vaše budoucnost. Všechno, co chtějí, je, aby vypadali jako my dva. Jenom to chtějí za jiných podmínek. Oni nenabízí alternativní model nového komunistického člověka, jako to bylo za studené války.“
Před deseti lety získal Putin pocit, že jeho vstřícnost není oplácena stejnou mincí
Možné příčiny krize vztahů mezi Západem a Ruskem vidí Kmoníček v tom, že někdy v době mezi lety 2003 až 2005 se „Západu podařilo ztratit myšlenkový kontakt s prezidentem Putinem, který někdy v té době získal pravděpodobně pocit, že jeho vstřícnost není oplácena stejnou mincí,“ uvedl Kmoníček s tím, že neví, zda je takový Putinův pocit oprávněný. „Asi jsme v oné chvíli mohli být otevřenější. A o co bychom byli otevřenější, o to bychom mohli dnes být méně uzavření,“ uvedl mnohoznačně.
Moderátor se také zeptal, zda by nebylo lépe, kdyby Miloš Zeman patřil mezi skupinu čelných evropských politiků, kteří se nezúčastní vojenské přehlídky v Moskvě u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. Prezident prý svou účast dlouho zvažoval. Nakonec došel k závěru, že pro pozici ČR bude lépe, když se této oslavy zúčastní. Kmoníček vysvětlil, proč například polský prezident na oslavy do Moskvy nepojede. „Protože naše národní zájmy jsou jiné než polské,“ prohlásil Kmoníček.
Dnes je důležitější stát vedle prezidenta Kyrgyzstánu a Vietnamu, než vedle premiérů dvou západoevropských zemí
Veselovský ale poukázal na to, že Zeman bude na tribuně na Rudém náměstí stát vedle představitelů takových zemí, jako je Kuba, Vietnam, Mongolsko nebo vedle severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Kmoníček odmítl, že by tento fakt znamenal pro ČR ztrátu. „21. století je století Asie. Přitom, jak vypadá světová ekonomika, je dnes podstatnější stát vedle prezidenta Kyrgyzstánu a Vietnamu, než vedle premiérů dvou západoevropských zemí. Prostě ta mocenská struktura se úžasně vyvinula někam jinam,“ uvedl Kmoníček a prozradil, že hned po Zemanově návštěvě Moskvy následuje návštěva vietnamského prezidenta v Praze.
„A přiznám se, že se jí zabývám mnohem víc, než tím, kde bude nebo nebude na oslavné akci k 70. výročí stát český prezident.“ Podle Kmoníčka jsou totiž Rusko, Kyrgyzstán a Ázerbájdžán z ekonomického hlediska tři největší dodavatelé surovin pro naši zemi. Přiznal, že nevyznávají stejné hodnoty jako my. Ale z ekonomického hlediska jsou dnes již podstatnější, „než San Marino, Andorra a jiné, abych někoho neurazil“.
Podstatné bylo, aby prezident i premiér měli stejný názor
Na otázku, zda je se Zemanovým rozhodnutím ohledně jeho účasti na moskevských oslavách konce války spokojen, uvedl, že je spokojen s tím, že je ve stejné linii s rozhodnutím vlády ČR. „Protože pro mě bylo podstatné, aby nedošlo k tomu, že premiér a prezident na toto budou mít odlišný názor. Ve chvíli, kdy mají stejný názor, že pro pozici ČR a z důvodů uctění památky všech obětí druhé světové války je lepší, aby tam byla ČR reprezentována, tak si můžeme dávat jedinou otázku, kdo by ji tam měl reprezentovat. Bude-li to prezident, jsme v situaci, ve které jsme. Byl-li by to premiér, bude v řadě dvě. Byl-li by to ministr zahraničí, bude v řadě 217. Co je pro pozici ČR lepší, pokud se shodneme na tom, že tam reprezentováni být musíme?“ odpověděl Kmoníček otázkou.
Oslavy 70. výročí konce války jsou důležitější, než valné shromáždění OSN
Moderátor ale poukázal na to, že Zeman už předem avizoval, že si s Kim Čong-unem nepodá ruku, přitom s ním bude stát v první řadě, kde stojí hlavy států. Jaký má potom smysl jezdit na akci, když si s jejím účastníkem nechci podat ruku, zeptal se Veselovský. „Podle stejného důvodu by nikdo nikdy nemohl jet na žádné valné shromáždění OSN, protože tam se to diktátory jen hemží.“ Na to Veselovský reagoval, že valné shromáždění OSN je přeci jen důležitější akce, než vojenská přehlídka v Moskvě. Podle Kmoníčka je ale 70. výročí konce války důležitá událost. A když propásnete letos valné shromáždění OSN, určitě je stihnete příští rok.
Na otázku, zda má Rusko na východní Ukrajině své vojáky, Kmoníček uvedl, že tam Ruská federace vždy měla své příslušníky ozbrojených sil. Ale nikdy je neměla ve formě ruského vojáka v řadovém útvaru dvou set pochodujících lidí v ruské uniformě. „Oni nedělají věci takhle hloupě,“ řekl k tomu Kmoníček.
Celé video je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
