„Namísto výběrového řízení, které je v podobné situaci obvyklým krokem, se tehdejší ministryně kultury rozhodla, navíc v době, kdy byla de facto ve dvojí demisi, jmenovat do funkce nového generálního ředitele Jiřího Fajta,“ píše se v dopise. Fajtův výběr odůvodnila jeho úspěchem ve výběrovém řízení v roce 2010, které ale bylo po nástupu nového ministra anulováno, proto se stěží mohlo stát legitimním základem jakéhokoliv jmenování.
S rozhodnutím ministryně nesouhlasila většina jejího poradního orgánu. Námitky odborné veřejnosti navíc byly posíleny poté, co nový ředitel nebyl schopen předložit hodnověrnou koncepci rozvoje instituce.
Nový ředitel kvůli sporům stále nebyl uveden do funkce a Národní galerie je už téměř rok řízena provizorně. Ačkoliv podle bývalých ředitelů galerie doposud plní svou funkci, jakákoliv koncepční rozhodnutí jsou limitována slabým mandátem prozatímního vedení. Ministr Herman však doposud nenaznačil, jak chce situaci řešit.
Podle exředitelů by měl situaci řešit urychleně. Nikoliv ovšem uvedením ředitele Fajta, který prý doposud prokazuje svou neschopnost. Jakkoliv nelze zpochybnit jeho erudici, značné otázky vyvolávají například jeho zcela nekoncepční úvahy o využití jednotlivých objektů Národní galerie. Fajt navíc více než deset let neřídil žádnou příspěvkovou organizaci a i z jeho vystupování je zjevné, že není obeznámen ani s právními předpisy upravujícími jejich fungování.
Proto by podle podepsaných bylo nejlepším řešením vypsání nového, transparentního výběrového řízení. Rovněž ministra žádají, aby se zasadil o přijetí nového zákona o Národní galerii, který by ji transformoval na vhodný typ veřejnoprávní organizace, jež by nepodléhala politickým tlakům tolik jako současná forma státní příspěvkové organizace.
Pod dopisem jsou podepsáni bývalí ředitelé Národní galerie Ladislav Kesner, Milan Knížák, Lubomír Slavíček a Dagmar Šefčíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
