Že Evropský parlament a před ním lídři EU vybrali do funkce předsedkyně Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, se snažil Jiří Kobza vyhodnotit z pohledu naší politiky a zmínil, že si všímá jistých paradoxů. „Jeden paradox vidím v tom, že předsedkyni zvolili čeští europoslanci, od kterých dostala 11 hlasů a z těch 9, o které zvítězila,“ podotkl Kobza, podle kterého právě tyto hlasy zřejmě rozhodovaly o tom, zda zvolena bude, nebo ne.
Následně místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny citoval poslance německého Spolkového sněmu za AfD Petra Bystroně, že „volba Leyenové je dobrou zprávou pro Evropskou unii, protože tato dáma dokázala rozvrátit bundeswehr (ozbrojené síly Spolkové republiky Německo) za pouhé dva roky“. „Je tedy otázka, jak dlouho jí to bude trvat s Evropskou unii,“ poznamenává Kobza.
„Takže tu máme předsedkyni, která je závislá na extrémně levicových proudech a musí se opírat o Zelené,“ shrnul Kobza, co mu na Leyenové vadí. Zároveň, po přečtení jejího šestibodového programu, který je finančně poměrně náročný, by ho zajímalo, kde si Leyenová myslí, že na to vše vezme peníze.
„Taky mi vadí, že se odmítla potkat s naší frakcí a vůbec nepředstavila svou vizi,“ řekl dotčeně Kobza s tím, že jejich frakce rozhodně není zase až tak zanedbatelná. „Není to vaše ješitnost, že když nepřišla, tak jste jí nevolili?“ zajímal se moderátor Takáč. „To rozhodně ne, byli jsme ale připraveni k diskusi a mohli jsme najít styčné body mezi našimi programy,“ dodal Kobza.
Kobza si prý neumí představit, jak by bylo možné technicky zvládnout záměr, který představila nová předsedkyně Evropské komise – bezemisní Evropu v roce 2050, vyšší cíl pro omezení emisí v roce 2030, a uhlíková daň. „Vše se z obnovitelných zdrojů opravdu udělat nedá. Spíše je zase otázka, kde na to chce vzít energii a jakým způsobem to chce provést,“ podivoval se Kobza, jenž by s tím věcně problém neměl, pokud Leyenová jasně řekne, jak na to, kolik to bude stát a kde na to vzít.
„Já si ale myslím, že je to celé hloupost. Technicky to není možné provést. Chápu proces snižování, ale nulové emise si představit neumím. Jako nemůžete vyrábět elektřinu z vodíku, ten vodík musíte někde vyrobit,“ odpověděl Kobza na otázku, zda je v tom případe špatně, že země V4 zablokovaly ke konci června dokument, který říkal, že bezemisní Evropa v roce 2050 bude.
Další bod z programu Ursuly von der Leyenové je podpora malých a středních podniků, to by Kobza od šéfky Evropské komise v podstatě vítal, přesto je ale otázka, jak to sama vidí. „Pokud to vidí zase v další administrativě, o čemž sama píše, tak malý podnik u nás a malý podnik v Německu je trošku rozdíl,“ zdůrazňuje Kobza s tím, že německá kategorie je taková, že malý podnik je do obratu 80 tisíc eur a střední podnik do obratu zhruba milion eur. „U nás je ale drobný podnik ten, který má obrat 300 až 500 tisíc korun za rok, tam jakákoli administrativní zátěž není dobrá,“ uvedl pro srovnání Kobza.
Proto se obává, že k nám přijde z Evropské unie nová administrativa. „Já se opravdu bojím, že to přijde typicky evropskou cestou, bude to znamenat další výkazy a formuláře, bude to nutit lidi, aby se učili další a další zákony a předpisy...“ kroutil Kobza hlavou.
Jako dobrý nápad nevnímá ani tzv. spravedlivou minimální mzdu všude v Evropě. „Neumím si představit, jak minimální mzda v Německu bude stejná jako minimální mzda v Rumunsku,“ pozastavuje se Kobza nad programovými body von der Leyenové. Moderátor však upřesnil, že není formulováno, že bude stejná, ale spravedlivá. „V tom případě už se dostáváme na velmi relativní hodnoty. Kdo bude určovat, která mzda je spravedlivá, a která ne?“ klade si Kobza další důležitou otázku s tím související.
V projevu před Evropským parlamentem Ursula von der Leyenová také uvedla, že chce i změnu azylové a migrační politiky. I zde se Kobza ptá, jak to hodlá Leyenová učinit. „Zatím jsme v Německu viděli, že nelegální migraci snižovali tím, že vlastně velmi vágně legalizovali nelegální migranty a vydávali jim dokumenty pouze na základě jejich vlastních tvrzení, která často nebyla pravdivá,“ připomněl Kobza.
Fotogalerie: - Zvyšování daní
Nato Kobza také podotkl, že se dozvěděl, že Itálie nebude požadovat násilné přerozdělování migrantů. „Bude žádat o pomoc, ale má to být na bázi dobrovolnosti, taková je jejich představa,“ zmínil Kobza, jenž tak vyvrátil slova italského ministra zahraničí, že budou požadovat přerozdělování. „Na našem sobotním sjezdu jsme se od zástupkyně Ligy dozvěděli, že to není pravda a žádný tlak na kvóty v EU by ze strany Itálie být neměl,“ řekl na závěr místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza.
Psali jsme:
autor: nab
