Na tiskové konferenci v Praze k tématu kromě Vostatka a předsedy Soukromníků Petra Bajera promluvil i člen rozšířeného předsednictva Rudolf Baránek, který přispěl zejména osobní zkušeností, neboť jako předseda Sdružení podnikatelů se v devadesátých letech účastnil jednání tripartity, právě v době, kdy se systém živnostenských penzí nastavoval.
Na úvod si předseda Petr Bajer postěžoval, že současná vláda nemá zájem situaci osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a jejich problémy řešit. „Denně dostáváme zprávy, jaká příkoří se živnostníkům dějí. Je to podle mě za jediným účelem – zničit svobodné podnikání a všechny lidi nahnat do montoven. A už se to promítá, živnostníci končí a raději se nechávají zaměstnávat,“ rozjel se předseda Bajer.
Ten také poznamenal, že velké firmy si mohou dovolit usilovat o zaměstnance, nabízet jim výhodné podmínky a různé benefity především díky tomu, že žijí především z dotací, na které by ve férové soutěži nikdy nedosáhly. „To si musíme říct, protože tak to je,“ zdůraznil Bajer.
Ubývá podle něj samostatných řemeslníků, což už začíná být pro ekonomiku palčivý problém. A nejen pro ekonomiku, ale i pro moderní společenské trendy. „Pořád se dnes skloňuje ekologie, šetření – ale zkuste si sehnat opraváře čehokoliv. Neseženete. Takže tu pračku stejně musíte vyhodit a koupit si novou,“ zahrál na ekologickou strunu.
Živnostníci, zejména ti starší, v předdůchodovém věku, to dnes podle něj masově balí a nechávají se zaměstnávat. A nejde jen o zaměstnanecké benefity, proplacenou dovolenou, nebo vyšší sociální odvody, které jim pomohou k lepšímu důchodu. „Nikdo na mě nekouká jako na zloděje živnostníka,“ zmínil Petr Bajer častý argument.
Premiér či ministři na tiskovkách tvrdí, že živnostníků neubývá. Podle Bajera je to značně zkreslené, protože lidé, kteří svou živnost opouštějí, ji nemají důvod rušit, takže si ji často nechávají běžet, ale reálně si vydělávají jako zaměstnanci.
Žebrácké důchody
Pak již řečníci přešli k hlavnímu tématu, kvůli kterém byla tisková konference svolána. A to je návrh Soukromníků na řešení důchodů OSVČ.
Rudolf Baránek vzpomínal, jak byl systém živnostenských penzí v devadesátých letech konstruován. Připustil, že tehdy, v produktivních letech, jim byly vyhlídky na důchod k smíchu a hleděli dopředu na své podnikání. Ale také byli první generací, která podle tohoto systému fungovala, a nikdo neměl přesnou představu, jak by jejich sociální pojištění, kterým do důchodového systému přispívali, mělo vypadat.
V tomto případě podle Baránka navíc selhal i stát, který vůči první generaci živnostníků, která nad sebou neměla srovnání, zcela rezignoval na jakoukoliv osvětu. „Až když ministryně Marksová napsala dopis, že budou mít malé důchody. Ale ona to nepsala, aby je varovala, ale aby se styděli,“ vzpomínal Rudolf Baránek.
Dnes živnostník, který se celý život staral o sebe, nic od státu nechtěl a také od něj nic nedostával, přijde na úřad a dozví se od úřednice „měl jste si víc platit“. A je mu vyměřen důchod, za který se nedá vyžít, klidně kolem šesti tisíc korun. „V zemi, kde se premiér naparuje, jak to všechno funguje, jsou tito lidé pod hranicí chudoby,“ neodpustil si poznámku Baránek.
Proto se Soukromníci spojili s profesorem Jaroslavem Vostatkem. Zkušený ekonom, který se dlouhé roky zaměřuje na důchodový systém, je členem vládní komise ministryně Maláčové. A tam prosazuje řešení, které podporuje i Strana soukromníků České republiky.
Profesor Vostatek na úvod zmínil, že „výchozí problém je v tom, že v penzích je neskutečný binec“. Přehled už prý nemají ani odborníci, a politici této nepřehledné situace využívají, že si vždy z komplexního problému vyberou jednu líbivou věc a tou okouzlují voliče. Systémové řešení je ale v nedohlednu.
Základem každého penzijního systému by přitom podle něj mělo být, aby byl srozumitelný pro občany. „Bohužel tento systém je i pro adresáty zcela nesrozumitelný,“ dodal.
Srozumitelnost systému podle něj spočívá v tom, že adresáti rozumějí tomu, jaký je vztah výše jejich výdělku, výše odvodu a výše důchodu.
Ve správně nastaveném systému by podle Vostatka měla výše důchodu závislá na výdělku. Jenže jaká je realita u nás? „Dnes je ze 70 procent rovný, jen ze 30 závislý na výdělku,“ uvedl profesor.
Navrhované řešení spočívá ve dvou etapách důchodové reformy. V první etapě by přitom šlo o rozdělení současného prvního penzijního pilíře. Ten by se rozdělil na tzv. „nultý pilíř“, který by představoval takzvaný rovný důchod, a „první pilíř“, který by zahrnoval moderní sociální pojištění.
Rovný důchod by spočíval ve zvýšení tzv. „základní výměry“ důchodu. Ta dnes činí 10 procent průměrné mzdy a to je částka, která v podstatě nepostačuje k životu. Podle Vostatkova návrhu by měla být zvýšena na 32 procent.
To by v současnosti obnášelo základní důchod ve výši přibližně jedenáct tisíc korun. Ten by byl garantován jakémukoliv penzistovi. Nad tento garantovaný důchod by se vypočítával důchod podle odvodů do sociálního pojištění.
„Žádný důchod v ČR se tímto opatřením nesníží a systém bude pro své adresáty srozumitelný,“ vysvětloval profesor Vostatek. Dodal, že penzisté, kteří dnes berou nižší důchod, zase velmi často musejí čerpat sociální dávky například na bydlení, takže reálně by garance rovného důchodu nebyla ani příliš výrazným zásahem do veřejných rozpočtů.
„Rovný důchod se sazbou 32 procent poskytne základní sociální ochranu před pádem do chudoby nejen pro živnostníky, a zároveň se ušetří na dávkách státní sociální podpory a hmotné nouze,“ shrnul profesor Vostatek.
Rudolf Baránek zdůraznil, že Strana soukromníků jako stavovská strana zde navrhuje řešení pro všechny penzisty, kteří mají nízký důchod, nikoliv pouze pro živnostníky. Proto očekává, že tento návrh živnostníků by mohly podpořit všechny sněmovní strany.
Zaplatí nájem, internet na EET, a nezbyde jim skoro nic...
Dalším návrhem, který Strana soukromníků novinářům představila, jsou návrhy na změny v oblasti daní. Konkrétně změna výdajových paušálů pro živnostníky. Toto téma představil místopředseda Soukromníků Ladislav Linek.
Důvodem změn jsou podle něj trvale se zhoršující podmínky pro soukromé podnikání v ČR.
Podle návrhu Soukromníků by měla být ve skupině, uplatňující paušálně výdaje ve výši 80 procent (řemeslné živnosti s vysokými náklady) zvýšena výše příjmů, do které lze paušální odpočet nákladů uplatnit, na 1.800.000 korun.
Stejný limit příjmů by měla mít i druhá skupina, uplatňující paušálně náklady 60 procent, do které spadají volné, vázané a koncesované živnosti. Zde by se navíc měl zvýšit paušál na 70 procent.
Jiné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti mají v současnosti paušál 40 procent, Soukromníci navrhují zvýšení na 50. Hranicí pro uplatnění by byl příjem 600 000 korun ročně.
Současně by se měl zvýšit základní odpočet daně na poplatníka. Tato částka dnes tvoří 24 840 korun a již delší čas nebyla zvyšována. Soukromníci navrhují, aby byla zvýšena na 30 000 korun. Ladislav Linek pak na dotaz ParlamentníchListů.cz vysvětlil, že podle jeho představy by měl být zaveden systém automatické valorizace odpočtu podle inflace.
Jsou i daňoví poplatníci, kteří si volí tzv. „daňový paušál“, tedy platí daně paušální platbou. Povolení daňového paušálu je poměrně složitý proces, který musí daňový poplatník podstoupit. I poté ale musí pro účely daňové kontroly evidovat své příjmy, takže tím žádnou výhodu snadnější administrativy nezíská.
„Další velice důležitou věcí je to, že Ministerstvo financí nehodlá pro tuto skupinu lidí rušit povinnost vést EET, přesto, že u paušálů to nedává žádný smysl,“ kroutil hlavou Linek.
Pro podnikatele s nejnižšími příjmy je navíc takto konstruovaná paušální daň výrazně nevýhodná, protože řádně vypočítaná daň je v jejich případě výrazně nižší, při širším uplatnění odpočítatelných položek (třeba na děti) často nulová.
Podle návrhu Soukromníků by měli podnikatelé uplatňující paušální daň platit při příjmech do 1.000.000 korun pouze výši sociálního a zdravotního pojištění. Mezi milionem a 1.800.000 příjmů by paušální daň činila 5.200 korun.
Petr Bajer k tomu vysvětloval, že „obrat“, evidovaný jako základ pro výpočet daně, rozhodně není v případě živnostníků totéž, co zisk. „Zisk je asi třetina obratu. Z milionu je to 300 tisíc. Roční příjem 300 tisíc, za 12 měsíců. To když zaplatí nájem, internet na EET, tak mu nezbude skoro nic,“ počítal.
Po prezentaci ještě zástupci Soukromníků vedli s novináři debatu o celkové hospodářské politice současné vlády. Zejména Rudolf Baránek se v této části rozjel: „Je to nejslabší administrativa, co tu od Listopadu byla. Střední úředníci na ministerstvech, se kterými jednáme, a ti tam jsou roky a rozumí tomu, tak ti nám říkají, že taková hrůza ještě nikdy stát nevedla. Neodborníci, chaos,“ kroutil hlavou. Pak dodal, že tito lidé se často snaží zavděčit premiéru Babišovi a proto kopírují jeho chaotický styl řízení. „Když Babiš změní názor třikrát za den, tak oni taky,“ vysvětloval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
