Podle zakladatelské smlouvy by tento program měl „zohlednit pozitivní dopad kultury na mezikulturní dialog, sociální soudržnost a šíření znalostí.“ A dále: „Program by měl podporovat akce a činnosti s evropskou přidanou hodnotou, které doplňují regionální, vnitrostátní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie a mají pozitivní dopad na evropské občany, a měl by podporovat rozvoj a prosazování nadnárodní spolupráce a výměn v rámci kulturních a kreativních odvětví. Prostřednictvím těchto akcí a činností program přispívá k posilování evropské identity a hodnot.“

 

Anketa

Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?

Ano

4%

Ne

95%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 69686 lidí

Nezapomíná se zde ani na úkoly dne: „Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření příležitostí pro mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti, a při rozvoji dobrých vztahů mezi migranty a jejich novým společenstvím.“

 

Nebo: „Program by měl, ve všech svých činnostech, podporovat genderový mainstreaming a cíle v oblasti zákazu diskriminace a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti.“ A nesmíme zapomínat ani na Gretu Thunbergovou: „S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů OSN pro udržitelný rozvoj má tento program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu.“

 

Jak si to Kreativní Evropa představuje? Tak trochu jako „poručíme větru dešti“: „Program by měl podněcovat zájem o evropská audiovizuální díla a zlepšit k nim přístup, zejména prostřednictvím opatření v oblasti budování publika, včetně filmové gramotnosti.“ Budování publika, to je pojem, který neznáme ani z hodně hlubokého komunismu. Snad ještě přesvědčování, agitování, ale přímo budování? Inu, Evropa.

 

A dále: „Aby bylo zajištěno účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné, aby všechny akce a činnosti prováděné podle tohoto programu skýtaly evropskou přidanou hodnotu.“

 

Fotogalerie: - Křídla pro Ukrajinu

 

V období 2021–2027 plánuje program Kreativní Evropa rozdělit 2,5 miliardy eur. Na část MEDIA připadne 58 procent rozpočtu, na část Kultura 33 procent a na mezioborovou část 9 procent rozpočtu. Jak tedy vypadá ona „evropská přidaná hodnota“, na níž putují a poputují miliardy eur? Pohleďme namátkou na soupis již podpořených projektů – a nepřehlédněme přitom výši podpory. V současné energetické a ropné krizi, kdy se Evropa potácí v těžkých existenčních a finančních problémech, to bude čtení jistě poučné.

 

Anketa

Prožije Evropa letní prázdniny už v míru?

Ano

32%

Ne

61%

Nevím / Je mi to jedno

7%

hlasovalo: 41724 lidí

Tak příkladně: Film Léto 85, homosexualistické krimi, dostal od Kreativní Evropy 384 tisíc euro. Zajímavý je projekt, jehož cílem prý je „osídlit a regenerovat veřejný prostor tím, že se umělci společně s občanskou společností vypořádají s výzvami evropského veřejného prostoru.“ Jmenuje se to (Un)common Spaces a nafasovalo to rovné dva miliony eur. Skoro půl milionu eur putuje za filmem Undine, v jehož anotaci čteme: „Undine je historička, která přednáší o městské výstavbě Berlína. Když ji však opustí muž, kterého miluje, dostihne ji starý mýtus. Musí zabít muže, který ji zradil, a vrátit se do vody.“ Kdo by se chtěl dovědět, zda je to potápěčka, nebo vodnice, nechť si přečte recenze na ČSFD, kde snímek patří k nejhůře hodnoceným. Ale za to je dozajista náležitě evropský, že. 

 

Zhruba 830 tisíc eur dostal film Chlast, o němž se dozvíme tohle: „Čtyři přátelé, všichni učitelé středních škol, testují teorii, která tvrdí, že zlepší svůj život udržováním stálé hladiny alkoholu v krvi.“ Duchaplnost filmu ocenil jeden recenzent na ČSFD hláškou: „Dobří holubi zvracejí“. Vskutku evropské téma! 

 

Skoro milion eur inkasoval víceméně komerční film Supernova s Colinem Firthem v hlavní roli. Odkdy má EU potřebu financovat předpokládané kasaštyky? A obdobně přes 800 tisíc eur doputovalo na konto filmu Ještě máme čas, pro změnu se superhvězdou Viggo Mortensenem za kamerou i před ní. Oba jmenované filmy spojuje jedno: téma počínající demence jednoho z aktérů. To je zřejmě v EU považováno za ryze evropské téma. Být trochu jedovatější, řekl bych, že při pohledu na slova a činy hlavních Evropanů není divu.

 

Fotogalerie: - Po hlasování o rozpočtu

 

Jiná hvězda, pro změnu Juliette Binoche, vévodí filmu Jak býti dobrou ženou (cca 570 tisíc eur), což je komedie s tematickým rozpětím od prvního orgasmu v dospělém věku přes proměnu maloměstské puťky v sebevědomou silnou ženu (ó, jak genderově opulentní!) po pouliční bouře roku 1968 v Paříži. Pro to by jistě hlasoval i tehdejší rebel s dlažebkou v ruce a Maovou rudou knížkou v kapse, známý europolitik a usvědčený pedofil Daniel Cohn-Bendit.

 

Anketa

Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?

Ano

60%

Ne

3%

Nevím / Je mi to jedno

37%

hlasovalo: 54998 lidí

Nu a celé dva miliony eur jdou do projektu ConnectUp – The Life of the Others | European Theatres for Young Audience in a Union of Diversit. Oč v něm jde? Citujme z anotace: „Cílem projektu je ustanovit mezinárodní kulturní platformu pro mladistvé ve věku od dvanácti let za účelem zmírnění rostoucího společenského a kulturního napětí v Evropě… Společným cílem všech organizací je zapojit diváky z různých společenských skupin – propojit současné středostavovské publikum s mladými lidmi, jež se pohybují na okraji společnosti… pod hlavičkou evropské „jednoty v rozmanitosti… Výstupem bude komplexní sociální inkluze dosažená na základě „zprostředkování – zapojení – osvěty… Všechny činnosti podněcují zapojené subjekty k zavedení stálých změn v rámci svých řídících procesů a k zásadní proměně organizací, publika i kulturního prostředí.“ Ano, opět zde „budujeme“ publikum, usměrňujeme spontánní aktivity, šíříme „osvětu“ takřka přes spáleniště, přes krvavé řeky. Skrýváme to ale velmi dovedně pod slupku nesrozumitelného eurospeaku, jehož absurditu by ocenil snad i Václav Havel.

 

Suma sumárum: ve všech projektech (vybrali jsme jen pár z poslední doby) jde o obrovitánské žrouty financí zcela nadarmo vynakládaných na aktivity buďto finančně soběstačné, nebo zcela zbytečné. Jde tedy o štědrý „kreativní“ penězomet. A jako ve všech podobných příbězích, i zde nepochybně platí, že veřejná zakázka je úrodným humusem pro korupci a nepotismus. To jsou ty pravé evropské hodnoty? A je náhodou, že se o tomto penězometu naše média nerozepisují, natož kriticky?

 

Je třeba tyto otázky klást, protože není vyloučeno, že za nějaký čas se i jakákoli kritická zmínka o EU stane předmětem posuzování orgánů činných v trestním řízení a následně soudů. I za socialismu jsme přece měli paragrafy hovořící o hanobení státního zřízení a jeho představitelů. Vracíme se do minulosti mnoha nepěknými kroky, takže proč vyloučit právě tento?

 

Psali jsme:

Tak takhle to je. Vypínání webů: Fakta na stole, vše jinak

Válečnický kozel mírotvorným zahradníkem

Hůř než za 2. světové války. Kuras a dnešní cenzura: Bolavá fakta

Bruselské ptydepe a konec svobody slova