Křik v rozhlase. Vondra ostře počítal, co všechno EU zkazila, moderátor se ho snažil utnout

28.01.2021 19:30

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu Českého rozhlasu byl Alexandr Vondra, člen výboru pro životní prostředí a veřejné zdraví Evropského parlamentu (za ODS). Vrcholní představitelé orgánů Evropské unie a zástupci firmy AstraZeneca s obtížemi hledají východisko ze sporu o snížené dodávky vakcín pro země sedmadvacítky. Počínali si zástupci Evropské unie při zajišťování vakcín tím nejlepším možným způsobem? Bylo možné udělat víc?

Křik v rozhlase. Vondra ostře počítal, co všechno EU zkazila, moderátor se ho snažil utnout
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexandr Vondra

Anketa

Má Česko nakoupit a využívat ruskou vakcínu Sputnik V?

93%
7%
hlasovalo: 25533 lidí

Úvodem se Vondra vyjádřil k tomu, o kolik vakcín méně dostane Evropská unie oproti tomu, s čím se počítalo. „Ty informace jsou v zásadě veřejné, nic nového k tomu v tomto pohledu, pokud jde o krácení, není. My jsme měli asi tento týden tři jednání, jedno z nich bylo i sezení s Izraelci, abychom si vyslechli, jak úžasně oni to dělají. Ale měli jsme samozřejmě předtím jednání se šéfkou Evropské lékové agentury,“ sdělil Vondra.

Představitelé Evropské komise vyzývají společnost AstraZeneca, aby dodržela smlouvu a dodala původní množství vakcín. Na druhé straně ale šéf firmy AstraZeneca tvrdil, že to snížení dávek vlastně není v rozporu se smlouvou, že v té smlouvě se firma zavázala k tomu, že udělá všechno pro to, aby ty vakcíny dodala. Kde je pravda? „Já jim to neumím pískat, tenhleten spor, mezi Komisí a AstraZenekou. Protože nikdo z nás, europoslanců, nikdy tu smlouvu neviděl, ta je důvěrná jako většina obchodních smluv. A já nevím, co tam v ní je. To mi nikdo nesdělil a nemám prostě... my jsme samozřejmě žádali to rozkrytí, ale když se to uzavíralo, tak se to uzavíralo za nějakých podmínek a ta důvěrnost byla nepochybně jednou z nich. Takže vlastně jedinou smlouvou, kterou nám dali k nahlédnutí, byla smlouva s firmou CureVac, ale ta ještě vakcínu zdaleka nemá dovyvinutou,“ poznamenal Vondra.

Ten se domnívá, že redukovat to na spor s AstraZenekou, nebo hrozit firmě znárodněním, jak předváděla podle jeho slov komunistická poslankyně Konečná, je úplný nesmysl. „Tady v zásadě v tomhletom Evropská unie selhala. My vidíme tady v přímém přenosu, jak selhává česká vláda v organizaci vakcinační strategie – stříkačky shání na poslední chvíli, neměla to připravené, ale kdyby to nakrásně připraveno měla jako třeba jihočeský hejtman Martin Kuba, který se inspiroval Německem a Izraelem, tak je to stejně houby platné, protože těch vakcín je a podle mého soudu bude ještě dva měsíce velký nedostatek,“ sdělil. 

Vondra se domnívá, že v současné době je málo výrobních závodů – to je případ AstraZeneky i Pfizeru. „A podle mého soudu to může být jednoduše i případ těch dalších, jejichž vakcíny ještě nebyly schváleny. Moderna je podle mého také stejný problém,“ dodal. Evropská komise by měla k rozšíření závodů motivovat – a to místo sporů, které jsou. 

Zároveň však velmi zkritizoval Evropskou unii i Evropskou komisi, která podle jeho slov udělala vše špatně. „Myslím si, že je nutné jít s pravdou ven. Tak si vzpomeňte – loni na jaře, když udeřila pandemie, tak my jsme žádali, aby byl předělán evropský rozpočet, aby ty hlavní prostředky šly do boje s virem. Jak ve zdravotnictví, tak v ekonomii. Ale ne všichni chtěli, většina chtěla, ať to dáme na ta zelená opatření na záchranu planety. Prostě na opatření, která se projeví někdy za padesát let. Čili za prvé, Evropská komise a Evropská unie daly málo peněz. Američané dali na vývoj a výrobu těch vakcinací – Trump na to dal 18 miliard dolarů. Když si napočítáte součet všech příspěvků na to ze strany EU, tak i jednotlivých členských států, zejména Německa, tak dostanete nějaké číslo, maximálně tři miliardy eu. Takže ti Američané dali šestkrát víc, tak ať se nikdo nediví, že dneska mají, když ještě uzavřeli ty kontrakty dříve, přednostní dávky,“ zdůraznil Vondra. 

„Evropská komise byla pomalá, ten proces je byrokratický. V tom procesu je hlavní bezpečnost čili neochota riskovat – třeba Izrael je napřed, protože zariskoval a vlastně se dohodl s Pfizerem, že očkování Izraelců je součástí vlastně ještě testování. Čili proto oni udělali s Pfizerem smlouvu daleko dřív než Evropská unie, která čekala vlastně, až všechno bude pintlich. A vlastně druhý případ je AstraZeneca, kdy má být teprve schvalována zítra tou Evropskou lékovou agenturou, přičemž nevíme, jak to dopadne, protože zatím z těch dat, která jsou k dispozici, není ani jisté, do jaké míry to účinkuje na starší populaci,“ podotkl Vondra. V tu chvíli jej chtěl moderátor přerušit a doptat se na nějaké podrobnosti, Vondra se však rozčílil: „Nechte mě ty konkrétní věci domluvit!“ Když se pak rozčílil ještě jednou a velmi zostra na moderátora křičel, ten jej napomenul, že rozhovor vede on.

„Všichni ostatní, počínaje Spojenými státy, konče Velkou Británií, Izraelem, a dokonce arabskými státy, Evropu přeplatili. Tak ať se nediví, že není dostatek vakcín!“ zdůraznil. 

„Evropská unie je příliš potentočkovaná, příliš pomalá, příliš byrokratická, příliš opatrná a zároveň odmítala na to dát víc peněz než ty ostatní, naopak méně, a výsledek je ten, že tady na tom trhu je a podle mého ještě několik měsíců bude velký nedostatek,“ dodal. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: vef

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová byl položen dotaz

svobodná média

Dobrý den, fakt byste za obálku na časopisu, která nikoho neuráží někoho hnala k soudu? Kde je pak nějaká svoboda? A třeba Respekt je známý svými obálkami, kde jsou často i karikatury a je používána nadsázka, někdy i černý humor. To jste se už všichni politici zbláznili, že byste chtěli zasahovat do...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Průlom: „Ano, stát se to může.“ Výrobce covid-vakcín přiznal ohrožení

8:32 Průlom: „Ano, stát se to může.“ Výrobce covid-vakcín přiznal ohrožení

Ve Velké Británii došlo podle serveru The Telegraph k zásadnímu průlomu, co se týče odškodňování lid…