Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Hrobka, o níž Bárta mluvil, pochází z období, kdy byl Egypt na vrcholu, avšak mu zároveň začaly docházet zdroje, byl velmi zbyrokratizován a měl vysoké mandatorní výdaje. Ke slovu se začali, místo státu, dostávat vlivní muži té doby, ti kontrolovali tok financí ve státě. Na otázku od moderátora, zdali byl soumrak civilizací zapříčiněn i byrokratismem, Bárta odvětil: „To je realita každé civilizace, obávám se.“ Podotkl, že je Česká republika v Egyptě „dobře zapsaná“ a výzkumné týmy jsou v Egyptě známy jako jedny z nejlepších, popřel též, že by v Egyptě panovaly velké korupční kauzy, které by se týkaly archeologie.
Poté se Bárta zabýval klimatickými změnami v minulosti, přičemž zmínil, že se v jednom období „vypnul Golfský proud“ a během padesáti let teploty na Zemi klesly o 5 až 8 stupňů na severní polokouli, také varoval, že k tomuto jevu, dle nejnovějších studií, dochází i nyní. Dodal, že s klimatem a jeho změnami se pojí i zvýšené proudy migrace.
Fotogalerie: - Zasedání vlády
Poté přišla řeč opět na byrokratizaci, Bárta poznamenal, že se s tím pojí tzv. Hérakleitův zákon. Ten říká, že stejné faktory, které civilizace přivedou na vrchol, jsou i ty, které je přivedou do krize; jako typický příklad Bárta uvedl zmiňovaný byrokratický aparát. „V určitou chvíli se stane, že ten byrokratický aparát naroste do té míry, že začne, de facto, více zdrojů pohlcovat než produkovat. Požírá sám sebe,“ dodává.
„Spatřujete nějaké podobné rysy, které se tehdy nacházely v egyptské společnosti, s těmi dnešními?“ zněla následující otázka na Bártu, ten potvrdil, že na začátku i na konci každé civilizace jsou stejné rysy a rozhodl se je vyjmenovat: „Všechny civilizace jsou konečné, na jejich konci je kolaps, který ovšem neznamená konec, pouze transformaci; ke změnám dochází skokově, ze dne na den, viz listopad 1989, arabské jaro, francouzská revoluce, každá civilizace potřebuje funkční společenskou smlouvu, protože ta spojuje jednotlivé komponenty společnosti, každá společnost je založena na sdílených hodnotách, každá civilizace je schopna zareagovat na změnu životního prostředí a každá civilizace je limitována objektivně levnými zdroji energie.“
Fotogalerie: - Mše za Palacha
„Dneska je to složitější, protože je celý svět propojen, dnes existuje globální svět, a pokud nastane problém, tak ho má, s výjimkou některých regionů, svět celý,“ odpovídá Bárta na otázku, jak nastane konec dnešní civilizace, a jako příklad uvádí ekonomickou krizi započatou roku 2007. Krizi Bárta označil očistným procesem, který započne určitý „restart“. Nadneseně uvádí, že úplný konec by v případě nějaké civilizace byl maximálně uskutečněn jejím úplným vyhlazením: „Pokud rozdáte indiánům deky infikované nějakým virem, to konec může být.“ Předpověděl, že by však nějaká krize mohla nastat již velmi brzy – během šesti sedmi měsíců, by dle něj mohla začít klesat ekonomika.
Též uvedl, že se zúčastnil semináře pro americké ozbrojené složky, ve kterém hodnotil, jak se dá predikovat blížící se společenská změna. Za největší hrozbu současné civilizace označil člověka samotného a přidává důvody: „Naprostou ztrátu pokory, to že jsme si začali myslet, že jsme pány světa, a to prostě nejsme.“ Za hrozbu též považuje, že se debatuje nad tím, že každý má na něco právo, avšak se již nehovoří o nějakých povinnostech.
Fotogalerie: - Páteční salát s imámem
Ke konci se téma stočilo i na ekonomické migranty, Bárta to komentuje: „Pokud přicházejí s tím, že tady chtějí pracovat, že se jim tady líbí, a budou respektovat hodnotový systém a právní rámec, tak nechť tady mají právo založit si svoji existenci a budují tu společnost, nechť se stanou její součástí se všemi povinnostmi, ale samozřejmě také výhodami. Musí být samozřejmě dodržován právní rámec, musí splňovat nějaké formální náležitosti, těžko mohou jít proti tomu, na čem naše společnost stojí – to znamená svoboda slova, odluka náboženství od státu, rovnost muže a ženy a některé další. Pokud tohle zpochybňujete, tak je otázka, jak to tady myslíte se svým pobytem,“ upřesnil. Globální oteplování a migraci zatím považuje za výzvy a doporučil, aby se do politiky více zapojovali vědci, kteří by pomohli politikům utvářet názory. Též prohlásil: „V mnohosti názorů se dá teprve k něčemu dospět.“
Celé video můžete zhlédnout ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
