Současná situace v Německu z hlediska propagandy a svobody slova připomíná Petru Bystroňovi, předsedovi bavorské sekce Alternativy pro Německo, situaci v době komunismu v Československu. „Je to obdobné v tom, že máme podobnou atmosféru ve společnosti. Dlouhodobě je nám prezentována určitá oficiální pravda v médiích politiky a lidé v dennodenním životě zjišťují, že realita je úplně jiná. Je to jako za komunismu, kdy nám tvrdili, že je všechno perfektní a pak šel člověk do obchodu a nebyl tam ani hajzlpapír. Tady to vidíte třeba na tom jak se říkalo, jak se krásně zachránilo Řecko, zachránilo euro a přitom všichni vědí, že se nic nezachránilo. Problém se jenom posunul a zakryl,“ uvedl Bystroň.

Nejlépe je to podle něj ale vidět na uprchlické krizi. „Tam už nám rok politici v médiích vykládali, že určitě potřebujeme migranty, že jsou kvalifikovaní a bude to perfektní pracovní síla. A po roce Manager magazin zjistil, že třicet největších koncernů zaměstnalo 54 osob z toho jednoho a půl milionu migrantů, kteří minulý rok přišli. Z nich padesát pracuje na německé poště a třídí dopisy,“ upozornil. Lidé mají podle názoru Bystroně strach určité věci říkat nahlas. „U všeho, co se týká politické korektnosti, si dávají pozor před kým to říkají, nebo o tom raději nemluví. A to je úplně stejná situace jako koncem osmdesátých let u nás,“ domníval se.

Svobod ubývá, atmosféra se utužuje

Mohlo by to dojít až tak daleko, že člověk kvůli svým názorům může přijít o práci. „S tím se členové Alternativy setkávají denně, stejně jako za komunismu. Samozřejmě, že to srovnávám z osmdesátými lety, nikoli těmi padesátými,“ objasnil. Kdy nastal nějaký bod zlomu? Podle Bystroně to byl postupný pomalý proces. „V Česku jsme si zažili v devadesátých letech nevídanou svobodu. Taková nebyla ani tady v Německu. Pomaličku těch svobod ubývá a atmosféra se utužuje. Stejně tak je to v Německu,“ řekl Bystroň.