Letošní rok byl pro armádu ve znamení modernizačních nákupů

31.12.2019 17:07

Ministerstvo obrany letos uzavřelo smlouvy a rámcové dohody na nákup techniky či zbraní za zhruba 43 miliard korun. Je mezi nimi pořízení vojenských vrtulníků z USA, radarů z Izraele nebo přepravních letadel ze Španělska. Obraně se podařilo uzavřít smlouvy na rekordně vysokou částku, část z ambiciózních plánů ale přesunula na příští rok, uvedla ČTK.

Letošní rok byl pro armádu ve znamení modernizačních nákupů
Foto: Archiv
Popisek: peníze, ilustrační foto

Kromě přezbrojování se armáda chystala na změny ve struktuře velení nebo na zřízení nových jednotek. Vojáci také letos pokračovali v účasti na vojenských misích, nejvíce se jich opět vystřídalo v Afghánistánu.

Ministr Lubomír Metnar (za ANO) označil letošní rok za „prošlapávání cesty akvizičních procesů vysokým sněhem“. „Byla to těžce odvedená práce, protože než se ty akviziční kry hnuly, tak tomu předcházelo obrovské úsilí, které museli mí gesčně příslušní kolegové odvést,“ řekl ČTK. Náčelník generálního štábu Aleš Opata označil letošek za rok změn, kdy se podařilo „nastartovat intenzivní akviziční proces“.

Podle mluvčího Ministerstva obrany Jana Pejška bylo ve vyzbrojování uzavřeno přes 300 smluv a rámcových dohod za 43 miliard korun, oproti tomu minulý rok byly podepsány dohody za 26 miliard. Podle serveru Armadninoviny.cz letos Ministerstvo obrany uzavřelo více než 7000 smluv na nákup zboží, služeb a prací za skoro 49 miliard korun. Zejména velké zakázky bude obrana splácet i v příštích letech.

Za rekordním objemem jsou především velké nákupy, které se úřadu podařilo po letech odkladů uzavřít. Především konec roku byl ve znamení podpisu několika významných smluv, kdy Metnar v USA dokončil dohodu na nákup 12 vojenských vrtulníků za 17,5 miliardy korun, o týden dřív byl uzavřen tendr na pořízení osmi mobilních radiolokátorů MADR z Izraele za 3,5 miliardy korun. Uzavřena také byla smlouva na dva taktické transportní letouny CASA C-295MW za téměř dvě miliardy korun. S Vojenským výzkumným ústavem ministerstvo dojednalo smlouvu na nákup mobilních prostředků k vedení elektronického boje STARCOM za 1,45 miliardy korun. Už v létě byly například podepsány smlouvy na pořízení 71 nákladních vozů od firmy Tatra Trucks za více než půl miliardy korun a 62 kolových obrněných vozidel Titus za víc než šest miliard korun od společnosti Eldis Pardubice.

Metnar na začátku roku hovořil o letošním plánu uzavřít smlouvy za 88 miliard korun. Důvodem jeho nesplnění je zejména odsunutí dokončení největšího armádního tendru na pásová bojová vozidla pěchoty za 50 miliard korun do poloviny příštího roku. Původně chtěl úřad znát výherce ještě letos. Na další rok byl posunut i záměr koupit nové letadlo pro přepravu politiků. Protože jedna z účastnických firem podala podle Pejška proti výsledku tendru námitku, ministerstvo počítá s podpisem smlouvy až na počátku roku.

Výdaje ČR na obranu každoročně rostou, podle odborníků ale nejsou dostatečné. S nižšími než slibovanými příjmy se museli ekonomové z obrany vypořádat při tvorbě rozpočtu na příští rok i letos. Oproti rozpočtovému výhledu z roku 2017 dostane obrana příští rok od vlády o 1,78 miliardy méně. I tak bude mít k dispozici o 8,8 miliardy korun více než letos.

Výraznou tváří armády bylo letos opět její zapojení do zahraničních misí. Pokračovalo zejména nasazení v Afghánistánu. Oproti loňskému roku, kdy české jednotky při útocích povstalců utrpěly i ztráty na životech, se jim letos tragické incidenty v této zemi vyhýbaly. Čeští vojáci působili i v Mali, na Sinaji, na Golanech, na Balkáně a v předsunuté přítomnosti NATO v Pobaltí. Do pobaltských zemí se po několika letech vrátili i čeští stíhači, kteří od září do konce roku spolu se spojenci střeží vzdušný prostor Estonska, Litvy a Lotyšska. Naopak snižování počtů postihlo český kontingent v Iráku, kde ukončil své působení letecký poradní tým. V zemi školil irácké piloty bitevníků L-159.

Média letos zaznamenala vyšetřování okolností loňského úmrtí afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který zabil českého psovoda Tomáše Procházku, nebo zranění vojáků při výcviku hodu granátem ve Vyškově. Vojenská policie naopak očistila zakázku na radiolokátory MADR, trestný čin podle ní spáchán nebyl. Změnilo se také vedení dvou státních podniků LOM Praha a VOP CZ, nového šéfa dostala i ministerská sekce pro vyzbrojování. Vláda přijala dva strategické dokumenty o vývoji armády do roku 2030 a 2035. Z významných výročí si letos ČR připomněla 20 let od svého vstupu do NATO. Armáda i nadále patří podle průzkumů veřejného mínění mezi nejdůvěryhodnější instituce v zemi.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…