Spencerová poukazuje na březnovou zprávu OSN, podle níž svět čelí „největší humanitární krizi od vzniku světové organizace“. „Ocitli jsme se v kritickém bodu dějin. Více než 20 milionů lidí ve čtyřech zemích čelí smrti hladem a suchem. Mnozí další budou trpět různými chorobami a zemřou na ně,“ píše se podle Spencerové ve zmíněné zprávě.
Ta podle Spencerové konkrétně hovořila o afrických zemích -- Nigérii, Somálsku a Jižním Súdánu – a Jemenu, který je po více než dvou letech saúdského bombardování (s americkou účastí) sužován mnoha stejnými faktory jako východní Afrika. V Somálsku podle odhadů OSN zoufale potřebuje potravinovou pomoc přinejmenším šest milionů lidí. „Jak se Somálsko neustále přibližuje kalamitnímu hladomoru, stává se vyhlídka na obrovské ztráty lidských životů znovu neodvratnou realitou,“ konstatuje Huffington Post.
Celý text je ZDE
V Jižním Súdánu, který Západ pod vedením USA „osvobodil“ zpod knuty severosúdánských Arabů, dospěla situace do stavu, kdy by miliony lidí „jedly trávu, pokud by ji našly“.
A zpráva OSN podle Spencerové z neznámého důvodu nezmiňuje například Keňu nebo Eritreu, kde je přibližně polovina dětí tělesně nevyvinutých a hlad a choroby jejich osud jen zpečetí.
Jemen sice není v Africe, ale více než dva roky pokračující a Západem podporované saúdské bombardování – podle Rijádu je dnes řeč už o více než 90 tisících náletech – srazily beztak už nebohatý Jemen do kolen. Pomoc podle OSN potřebuje přibližně 18 milionů Jemenců, přičemž více než sedm milionů lidí hladoví. Zoufalá situace nutí lidi ke krádežím potravin, aby nakrmili své rodiny, načež se plní jemenské věznice a krize se jen prohlubuje... Mimochodem, na pokraji hladu po letech válčení přežívá i polovina rodin ve „zdemokratizovaném“ Iráku, podotýká Spencerová.
Krize jsou způsobeny změnou klimatu i lidmi
Zmíněné krize, či lépe řečeno totální ekonomický a společenský kolaps určitých částí světa, jsou kromě „hmatatelných“ změn klimatu například na Blízkém východě a v Africe podle Spencerové vesměs zapříčiněny lidmi – globálně rostoucí chudobu a s ní spojené katastrofy vyvolávají nefunkční státy a jejich vlády, stejně jako konflikty, ale především nezájem bohatší části světa. Příkladem je nejen souběžný rekordní růst globálního – a hluboce „nehumanitárního“ – zbrojního obchodu, ale například i nečinnost Evropy, která raději bezradně čelí (logickému) migračnímu přívalu. Dalším příkladem jsou i obvykle do humanitárních sloganů zahalené Spojené státy: Trumpova administrativa už oznámila konec financování Populačního fondu OSN a v plánu má i citelné krácení americké zahraniční pomoci, podotýká Spencerová.
Bohatý Sever se oddělí od migrace
V praxi jako by se tak podle ní začal naplňovat scénář „neliberálního světa“. Bohatý Sever se prostě postupně oddělí od migrace, pokud bude vysoká úmrtnost u konkrétních národů vnímána jako cosi přirozeného, nebude vpouštět „nadbytečné“ migranty a neposkytne konkrétním zemím potraviny a léky. A pokud se vzbouří, mohou velmoci reagovat jak vojensky, tak i technologií genocidy.
Sever může Jihu předložit dilema: Buď se sami zkuste postavit na nohy vlastními silami, nebo vymírejte v konkurenčním boji. Postavit se na nohy Jihu zabrání mezinárodní finanční instituce nebo války, ale počet obyvatel může poklesnout. „Prodat“ to západní veřejnosti lze třeba líbivými hesly Karla Poppera nebo s argumenty o záchraně civilizace před zkrachovalými státy a terorismem, píše Spencerová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam
