Nyní už si němečtí politici mohou oddechnout, protože letos již nebudou žádné volby. Ty troje poslední pro ně totiž znamenaly katastrofu. V září se volilo v Braniborsku, kde protestní Alternativa pro Německo (AfD) získala čtvrtinu hlasů, a v Sasku, kde ji volila skoro třetina. V neděli bylo na řadě Durynsko, i tam AfD více než zdvojnásobila svůj předchozí výsledek a dostala 23,5 procent hlasů.

A ostatní etablované strany? CDU se propadla ze 33,5 na 22,1 procent, sociální demokracie (SPD) dále klesá k bodu mrazu a v neděli dostala jen 8,1 procenta. Zeleným ubylo půl procenta a mají teď 5,1. Doslova s odřenými zády, jen o pět hlasů, se do parlamentu po deseti letech dostala podnikatelská FDP (Liberálové), připomíná Robejšek.

Nečekané následky měl výrazný vzrůst počtu voličů. V roce 2014 jich přišlo k volbám 52,7 procent a letos již 66,0 procent. „To prospělo zejména AfD a znovu dokázalo, že strategie, kterou proti ní používají etablované strany a za kterou stojí zejména Angela Merkelová, je zásadně chybná,“ dodává politolog.

Zdvojnásobení hlasů pro AfD v Durynsku je prý pikantní i proto, že tím selhala i druhá oblíbená zbraň proti AfD. „Etablované strany a média se od jejího vzniku snaží vytvořit dojem ‚fašistické‘ AfD. A vůdcem této strany v Durynsku je Björn Höcke, který je nejčastěji používán jako důkaz nahnědlosti Alternativy pro Německo. Právě tento muž dovedl svou stranu k více než zdvojnásobení výsledku z roku 2014,“ píše Robejšek.