Redaktoři hodnotili kandidáty jako ve škole z pěti „předmětů“: Preciznost programu, nenadbíhání komunistům, nepopulismus, ekonomický přehled a komunikační schopnosti. Redaktoři natvrdo přiznávají, že ve druhé kategorii dávali „jedničku“ za prohlášení, že při jmenování vlády budou bránit nástupu komunistů k moci.

Premiantem se stal Vladimír Dlouhý, který v averzi ke komunistům sice vyhořel, ale exceloval ve všem ostatním. Dosáhl tak průměru známek 1,9. Jenže s ohledem na výrok Nejvyššího správního soudu, který jej kvůli chybovosti podpisů z volby definitivně vyškrtl, je jeho vítězství celkem bezpředmětné, protože se volby nezúčastní.

Další čtyři kandidáti měli průměr 2,2. Mezi nimi je například Jan Fischer, který podle redaktorů zazářil svým precizním programem a ekonomickým přehledem, vysvědčení mu však zkazil populismus. Zuzana Roithová se stejným průměrem zaujala pracovitostí, tím, že její kampaň není populistická a rovněž svým ostrým kursem proti komunistům. Karel Schwarzenberg prý měl věrohodný a nepopulistický program, ovšem byl slabší v komunikaci. Čtvrtým do party byl Přemysl Sobotka. Ten je prý sympatický a boduje svým antikomunismem, ale jinak spíše průměr.