Když měl prezident Petr Pavel projev k 28. říjnu, mimo jiné v něm zaznělo: „Naše republika se tak od počátku opírala o živou síť občanských vztahů, které ji propojovaly i přes výrazné politické rozdíly. Také dnes jsou aktivní občané podhoubím naší demokracie, které pozitivně ovlivňuje místa, kam role státních institucí nebo trhu tak efektivně nedosáhne. Hodnota občanské společnosti vyrůstá z charakteru konkrétních lidí, z každého jednotlivce, který se rozhodne nést odpovědnost za prostředí, v němž žije.“
V programovém prohlášení nové vlády se ale objevila také pasáž, věnující se zesílení regulace neziskového sektoru.
Z „neziskovek“ je v posledních letech jedno z klíčových slov kulturních válek.
Jde přitom o slovo specificky české, reflektující daňově právní statut těchto právnických osob. Ve světě je mnohem běžnější označení „nevládní organizace“, mezinárodně NGO, které upomíná všechny k tomu, že by mělo jít o subjekty nezávislé na politické reprezentaci.
Jenže v Česku, zejména za Fialovy vlády, došlo k tak výraznému nárůstu spolupráce vlády s neziskovým sektorem, že by označení za „nevládky“ působilo směšně. Stát a „nezisk“ se v posledních letech v podstatě propojil. Zejména v agendě „boje proti dezinformacím“, kdy ministerstva přímo odkazovala na spolky jako NELEŽ nebo Demagog.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.


