„Vystoupení představitelů komise na tiskové konferenci nebylo první a opět potvrdilo, že práce tohoto orgánu nemá nic společného s odbornou kriminalistickou prací. Jedná se o kalení vody motivované především politickými cíli. Stejný názor vyjádřil již koncem března premiér Malajsie Dr. Mahathir Mohamad zde. Ačkoliv je Malajsie účastníkem vyšetřovací skupiny, nebylo jí umožněno prostudovat klíčové důkazy, mimo jiné černé skříňky, s odůvodněním, že nedisponuje potřebnými experty. Podle slov Dr. Mahathira bylo vyšetřování od počátku zpolitizované a jeho vývodům nelze důvěřovat. Malajsie souhlasí se závěrem komise, že letadlo bylo sestřeleno raketou typu BUK, další vývody ohledně viníků zločinu považuje za nepodložené. Podle Dr. Mahathira je nepravděpodobné, že letadlo sestřelila armáda RF, proti které směřuje obvinění, a požaduje, aby byla naopak řádně vyšetřena možná vina ukrajinské armády, která rovněž disponuje raketovými systémy BUK, což komise odmítá učinit. Závěry komise odmítá rovněž Rusko, které je komisí z účasti na sestřelení Boeingu obviňováno. Ačkoliv by bylo nesprávné „ruskou“ vyšetřovací verzi vyloučit, objektivitě vyšetřování by zajisté prospělo, pokud by byly připuštěny důkazy a dokumenty předkládané Ruskou federací, v jejíž působnosti se nachází výrobce zařízení BUK, koncern Almaz Antey,“ říká Kyncl.
Ve vyšetřování je obvyklý postup, kdy je stanoveno několik vyšetřovacích verzí, které jsou poté paralelně prověřovány. Ukrajinská verze není nepravděpodobná, o čemž svědčí řada indicií, které pro ParlamentníListy.cz Kyncl upřesňuje. „V květnu roku 2018 mezinárodní vyšetřovací komise publikovala sériové číslo rakety, která Boeing sestřelila, a ruská strana této komisi předložila dokumenty, na základě kterých byla raketa dříve (v období SSSR) dodána armádě Ukrajiny. Záhadně zmizeli důležití svědci, např. ukrajinská dispečerka Anna Petrenko, která změnila kurs letadla nad oblastí, kde probíhaly boje. Krátce po incidentu si vzala neplacenou dovolenou a beze stopy zmizela. Ze strany Ukrajiny byly utajeny údaje o letovém provozu pořízené ukrajinskými radary a rozhovory dispečerů. Ze strany USA, jejíž špionážní družice byla v danou dobu nad místem incidentu, nebyly komisi poskytnuty snímky, kterými USA zjevně disponují. K vyšetření by mohl přispět i výslech plukovníka Ruslana Grynčaka, velitele 164. radiotechnické brigády, která operovala v oblasti zóny dopadu letadla. Obsah instruktáže, kterou provedl v rámci cvičení ukrajinských vzdušných sil „Ruběž 2016 v Oděse – „Chlapi, pokud bude tohle dělat, tak máme na krku další sestřelený Boeing MH 17“ – dosvědčuje, že tento důstojník by mohl o incidentu poskytnout důležité informace. Vyslechnut nemůže být ani stíhací letec a pozdější náměstek generálního ředitele Nikolajevského mezinárodního letiště Vjačeslav Volodin, který držel nad oblastí, kde došlo k sestřelení Boeingu, hlídku. Volodin údajně spáchal sebevraždu výstřelem do srdce,“ pokračuje Marek Kyncl.
Anketa
Kdybyste byli poslanci, jak byste příští týden hlasovali o nedůvěře vlády?
hlasovalo: 28627 lidí
Ten dále hovoří o důkazech, o které se opírá vyšetřovací komise a které naopak vyzývají zjevné pochybnosti. Jsou to různá selfie, videa publikovaná na serveru youtube.com a materiály předkládané nevládními organizacemi, jako je např. skupina investigativních novinářů Bellingcat. „Tyto aktivistické subjekty přitom nedisponují ani kvalifikací, ani možnostmi významněji přispět k objasnění incidentu. Video snímky předkládané skupinou Bellingcat byly navíc některými odborníky označeny za zjevné falsifikáty. Závěry vyšetřování založené na selfie a youtuberech přitom stěží může považovat za dostačující jakýkoliv soud. I to je zřejmě důvod, proč vyšetřování komise nedospělo k závěru své práce.
Mrtví na palubě nebyli vojáci a ani strany probíhajícího konfliktu, v užším smyslu Ukrajinci, na jejichž území probíhá občanská válka a v širším smyslu představitelé Ruska a Ameriky, které si na Ukrajině měří síly. 298 obětí není ve srovnání s počtem zemřelých, který si vyžádala tato válka, mnoho. Sestřelení civilního letadla nezúčastněné země má ovšem symbolickou povahu a nemělo by být tak očividně zneužíváno k propagandě,“ myslí si Kyncl.
Anketa
Vadilo by vám, kdyby byl do Rady ČTK zvolen Michal Semín?
6%
86%
hlasovalo: 9967 lidí
9. března 2020 by mělo být zahájeno soudní jednání v trestní věci proti shora uvedeným osobám. „Připomeňme si, že Igor Gyrkin-Strelkov byl v té době ve funkci hlavního velitele vojenských sil Doněcké lidové republiky a Sergej Dubinskyj šéfem její rozvědky. Leonid Charčenko byl důstojníkem rozvědky Doněcké lidové republiky a přímým podřízeným Dubinského. Ani jeden z podezřelých nebyl operátorem uvedeného systému protivzdušné obrany. Mohli tedy, čistě teoreticky, k sestřelení letadla vydat rozkaz, nebyli ovšem těmi, kdo operaci prováděl. Přitom neexistuje jediný rozumný důvod, proč by povstalci měli mít zájem na sestřelení civilního letadla. A jak by mohli zařídit, aby jim toto letadlo ukrajinský dispečer poslal na mušku? Důvody, proč je vzneseno obvinění proti těmto osobám, budou zřejmě jiné a se sestřelením letadla mají málo společného. Jedná se o to, aby po dobu konání procesu (pokud vůbec bude) mohla být média zásobována polopravdami a všelijakými zprávami pochybného původu, které budou dehonestovat povstalecké republiky a Rusko. Skuteční viníci a příčina tohoto zločinu zřejmě zůstanou nadále skryty,“ soudí Marek Kyncl.
Úcta k obětem katastrofy by přitom měla podle Kyncla být výzvou pro všechny zúčastněné strany, aby co nejdříve provedly objektivní vyšetřování. „Ať již byla viníkem armáda Ukrajiny (s případnou pomocí USA) nebo povstalci (s případnou pomocí Ruska), tragédie tohoto letu by měla být vyjasněna, pozůstalí odškodněni a viníci, ať již náleží k jakékoliv straně konfliktu, by měli být v souladu se zákonem potrestáni. Hlavní apel je třeba vznést ke členům vyšetřovací komise: „Dámy a pánové, proveďte nezávislé a objektivní vyšetřování a předejte výsledek své práce soudu. Pokud tak nemůžete učinit, protože Vám v tom někdo brání, rezignujte. Pokud se chcete podílet na politických hrách, nevyšetřujte a staňte se politiky. Pravda je pro nás a naše blízké důležitá. Prosí Vás 298 obětí letu č. MH 17,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Marek Kyncl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Barbora Richterová
