Na webu iRozhlas.cz vyšel 7. září článek týkající se inzerce politických stran na webech, které jsou podle vojenského zpravodajství či Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) označovány jako dezinformační nebo konspirační. Článek s názvem „Reklama na ‚dezinformačních‘ webech? Dle Stačilo! je v pořádku, většina stran se ale takové inzerci vyhýbá“ poskytuje vyjádření mluvčích určitých politických stran k tomu, kde se na webech zobrazuje jejich reklama.

Hnutí Stačilo! v inzerci na podobně označovaných webech nevidí problém. Mluvčí hnutí a jeho lídr ve sněmovních volbách v Pardubickém kraji Roman Roun navíc odmítl pokusy vlády o cenzurní zásahy do médií. „Odmítáme jakoukoliv snahu vlády a jejích zpravodajských služeb o cenzurní zásahy do médií, která oprávněně vládu kritizují a zveřejňují informace, které naopak provládní média zamlčují,“ uvedl Roman Roun pro server iRozhlas.cz. 

Vyjádření Romana Rouna ocenil Petr Žantovský. „Myslím si, že to je naprosto přesně vyjádřeno. Zatím nejlépe, co jsem kde četl,“ shrnuje mediální analytik a poukazuje na to, že zástupci vládních stran jako například SPOLU nebo Piráti se k alternativním médiím stavějí velmi odmítavě.

Koalice SPOLU nechce, aby na takových webech probíhala jejich komunikace, a Piráti zdůrazňují, že nechtějí reklamu na stránkách, které jsou v rozporu s jejich hodnotami, zejména pokud jde o dezinformační weby či weby financované ruskými vlivovými skupinami, jak uvedla pirátská mluvčí Lucie Švehlíková.

Proti označení alternativních typů médií coby „dezinformační“ nebo „financovaných ruskými vlivy“ se ovšem Žantovský ohrazuje a shání se po zdroji, od kterého mluvčí Pirátů danou informaci vzala.

„Má to z vojenského zpravodajství? Nebo to má z BIS? Nebo z vlády? Odkud má takovou informaci, že ty weby jsou financované ruskými vlivovými skupinami? Já abych se přiznal, tyto informace nemám,“ říká Žantovský.

Sám přiznává, že čte jak mainstreamová, tak alternativní média, aby si mohl vytvořit vlastní názor, což považuje za základ mediální a občanské gramotnosti. „Zřejmě tedy některé strany už se cítí být natolik pevné v kramflecích, anebo naopak nepevné – to je otázka pohledu –, že prostě určitý typ médií hodlají tímto způsobem vystrnaďovat z veřejného prostoru,“ seznává Žantovský a popisuje strategii, o které kdysi hovořila bývalá eurokomisařka Věra Jourová, jak se vládní strany snaží určitý typ médií vytlačit z veřejného prostoru právě prostřednictvím tzv. vyhladovění, tedy odrazováním inzerentů od inzerce v médiích označovaných za dezinformační.

Vzhledem k tomu, že podle Žantovského daná média žijí téměř výhradně z inzerce, přicházejí tak o svůj klíčový zdroj příjmů. Výsledkem může být jejich finanční oslabení i úplný zánik. Podle Žantovského se proto jedná o „nedemokratický“ a „neliberální“ postup. Ovšem i z toho, jak se jednotlivé politické subjekty stavějí ke svobodě slova na internetu, jde podle slov Žantovského čerpat při vytváření si vlastního předvolebního názoru.

Horká linka pro novináře. Ale pouze z mainstreamových médií?

Největší „bizarnost“, jaká zatím v souvislosti s médii a říjnovými volbami vyšla najevo, byla však podle Žantovského otištěna v Hospodářských novinách. Text s názvem „Před volbami vzniká vůbec první ‚linka bezpečí‘ pro novináře. Bude řešit online i fyzické útoky, podpořila ji policie“ vyšel 5. září a klíčové je v něm sdělení, že více než třetina novinářů se údajně minimálně jednou za měsíc setká s nějakou formou útoku na vlastní osobu. Právě z tohoto důvodu měla vzniknout platforma monitorující tyto útoky. Stojí za ní Český výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). 

V textu od Hospodářských novin je zmíněna i informace z průzkumu CZ IPI, že podporu by ocenilo až 42 procent novinářů a tři čtvrtiny respondentů z novinářské obce by měly zájem o právní pomoc. Mediálního analytika Žantovského by v souvislosti s tím zajímaly specifika průzkumu. Předně pak vzorek respondentů z průzkumu a z jakého okruhu novinářů průzkum čerpal. Takové informace článek neuvádí a na základě toho Žantovský zpochybňuje věrohodnost průzkumu.

„Já si umím představit, že novináři typu Hospodářských novin a dalších mainstreamů prostě obvolávají své kamarády a vznikl jakýsi vzorek,“ uvažuje mediální analytik o struktuře vzorku respondentů a nadnáší otázku, kolik novinářů účastnících se průzkumu asi pocházelo z jiných než mainstreamových médií.

Podle něj jsou autoři z prostředí alternativních médií často ostrakizováni, čelí urážkám, výhrůžkám i nálepkám typu „dezolát“ či „kremelský šváb“, přičemž tato slovní zásoba pak přechází i do rétoriky politiků a může podněcovat k násilí.

Ironicky se proto Žantovský ptá, zda CZ IPI zřídí i „linku bezpečí“ pro novináře z alternativních médií. „Myslím, že se nepletu, když se vsadím, že to zcela určitě neudělá,“ dodává analytik a upozorňuje i na rozpor v tom, že ačkoliv redaktorka výše zmíněného textu Hospodářských novin deklaruje obranu svobody slova a podporu nezávislých médií, alternativní média jsou často „vystavována na pranýř“, a to přestože nikdy nebylo prokázáno, že by nebyla nezávislá.

Konec jednostranných formátů

V neposlední řadě Žantovský komentuje rozhodnutí generální ředitelky Slovenské televize a rozhlasu (STVR) Martiny Flašíkové zasáhnout do programové nabídky Rádia Slovensko. To by mělo přestat vysílat pořady jako Skúška sirén a Abeceda klaunov a ukončena byla podle serveru iRozhlas.cz i rubrika Overovňa, která se zaměřovala na vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií.

Podle Žantovského jde o dobrou zprávu, protože podobné formáty, které „vysvětlují publiku pravdu“, jsou ve skutečnosti propagandistické, hájí jen jeden názor, a likvidují tím tak otevřenou a rovnoprávnou diskusi.

„I v našem iRozhlasu.cz máme taktéž takovou rubriku, kdy nějací krasoduchové vysvětlují publiku, jak mají chápat svět, co jsou a nejsou dezinformace a čemu se má a nemá věřit,“ připomíná Žantovský.

Rozhodnutí ředitelky Flašíkové proto oceňuje obzvláště proto, že se k tomuto kroku odhodlala jen krátce po svém nástupu, kdy vedení rozhlasu převzala až v srpnu tohoto roku. „Je to samo o sobě dobrá zpráva. Vládní koalice, která vznikla z většinové vůle slovenských voličů, dává najevo, že si nenechá líbit to, pro co existuje spousta neslušných slov, která popisují, jak vám padají určité matérie na hlavu,“ uvádí Žantovský. V České republice by podle něj podobné rozhodnutí vyvolalo protesty hnutí Milionu chvilek pro demokracii, zároveň ale analytik doufá, že podobná změna mentality veřejnoprávních médií se časem projeví i v Česku a vrátí se do nich „špetka rozumu“.

„Ještě před osmi až deseti lety jste o ni občas mohli zakopnout. Už není. Už je to všechno jednostranné a neexistuje žádná debata. Uvidíme, po volbách se to možná změní,“ říká Žantovský.

Psali jsme:

Zastřelený Trumpův spojenec mluvil i o Ukrajině. Výrazně

Miliarda z Bruselu k Václavu Moravcovi. Zjistili jsme, co za to

„Hlupáci, co křičí na Nohavicu.“ Tvrdý vzkaz za „Jarka“

Petr Brandtner: Předvolební chucpe