Protestující nesli transparenty s hesly jako „Nenechte nikoho pozadu“ nebo „Moria hoří“. K nim se v Berlíně připojila třeba i teta Alana Kurdiho, syrského chlapce, jehož fotografie se stala tragickým symbolem uprchlické krize v roce 2015, kdy jeho tělo bylo vyplaveno na turecké pláži.
„Rozhodla jsem se promluvit a mluvit za ty, kteří nemohou mluvit sami za sebe ... Pokud nemohu zachránit svou vlastní rodinu, zachraňme ostatní,“ řekla Tima Kurdi a vyzvala lidi, aby psali politikům, aby prosazovali akce. „Nemůžeme zavřít oči, otočit se zády a odejít od nich. Lidé jsou lidé bez ohledu na to, odkud pocházíme,“ dodala.
Německo už souhlasilo, že k sobě vezme 1 553 migrantů, kteří zůstali na řeckých ostrovech, ale aktivistka Sonya Bobrik ze skupiny Seebruecke říká „My máme místo. Můžeme vzít mnohem více lidí.“
Jiný demonstrant, Oliver Bock, si to představuje také velice zajímavě: „Považuji to za nepřijatelné, že žijeme v jedné z nejbohatších částí světa a jsme vystrašeni z 15 tisíc lidí a vede se tu nekonečná diskuse o tom, kdo jim má pomoct.“
Navzdory hlubokému rozdělení mezi členy Unie navrhne Evropská komise nové řešení migrace. Bloku se nepodařilo shodnout na společné azylové politice pět let poté, co německá kancléřka Merkelová vpustila do Německa téměř 1,5 milionu migrantů.
Německý ministr vnitra Horst Seehofer řekl týdeníku Bild, že má velká očekávání. „Očekávám, že Evropská komise přijde s pevným návrhem, který odstraní všechny zastávky, abychom do konce roku měli politickou dohodu o evropské azylové politice.“
Dodal, že očekává, že letos do Německa nepřijde více než 100 000 migrantů. Toto číslo se mu zřejmě zdá přijatelné.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
