Marksová se v nově připravované novele zákona o hmotné nouzi snaží dosáhnout jedné důležité věci. „Hlavním účelem je zabránit stěhování sociálně nejslabších sem a tam po republice za účelem na nich zbohatnout,“ vysvětluje podstatu návrhu Marksová a podotýká, že na připravě novely spolupracuje s obcemi.
Mluvila i o zvyšování minimální mzdy, kdy po dohodě se zaměstnavateli plánuje mzdu zvyšovat o 700 korun ročně, pokud všechno půjde, jak má. Chce tak bojovat s levnou cenou práce v České republice, za kterou podle ní stojí hlavně „velmi zneužitelný institut dohody o provedení práce“ a pracovní agentury, jejichž pravomoci by měla omezit novela zákona. Marksová chce dosáhnout toho, „aby byly opravdu tím, co bylo původně zamýšleno: že vyhledávají lidi a dejme tomu dočasně jim přidělují práci, ale aby z nich nedělaly otroky, což se tu dělo doposud“.
Problém s institucí DPP pak podle Marksové spočívá v tom, že „se z toho neodvádí žádné pojištění“, a lidé pak nemají nárok na benefity, i přestože vlastně pracují „na plný úvazek“. V tomto případě si chce Marksová vzít příklad ze Slovenska, které DPP velmi omezilo. Bude mít však problém svoji novelu prosadit u zaměstnavatelů.
První věc, která Marksové vadí na přístupu EU k zemím Visegrádské čtyřky, je „přezíravý postoj“ nejen ve věcech uprchlické krize. „Situace u nás je historicky jiná, nejsme multikulturní země; lidé jsou v obrovské panice. Musíme držet nějakou hranu, nemůžeme jednat tak, aby tady příště vyhrál nějaký Okamura,“ vysvětluje Marksová vady politiky EU.
Zároveň si myslí, že ač v Řecku opět vyhrála volby levicová Syriza, evropská politika obecně tíhne spíše doprava. Proto také podle ní nemají britští labouristé šanci na úspěch ve volbách, jelikož nový předseda Jeremy Corbyn je až příliš levicový.
A následně navrhuje, jak by podle ní vypadal lepší přístup EU k celé krizi. „Kdyby rovnou vedení EU řeklo: Ano, máme tolik a tolik uprchlíků, kapacita Evropy je taková a taková, zabezpečujeme hranice a dáme pomoc do táborů, protože nelze přijímat donekonečna,“ bylo by to podle ní mnohem lepší, to se však nestalo. „Musíme mluvit i o zabezpečení, protože celou Afriku sem asi nevstřebáme a bohužel Visegrád je jediný, kdo tam tyto věci říká.“
Vadí jí také, že jde o dohodu o nás bez nás. „Oni se nás ptali dopředu, než řekli svoje výroky? Neptali. Chovají se přezíravě, neptají se nás. To, že německý ministr je schopný vyslovit, že by nám omezili evropské fondy, které se tak dlouho vyjednávaly, považuji za skandální.“
Nakonec vyjadřuje rozmrzelost nad EU jako celkem. „Vždycky jsem byla pro EU, ale nejsem schopná obhájit ani sama před sebou, že s námi nic nekonzultovali a rovnou nás, východní země, stavějí před hotovou věc,“ říká Marksová a dodává, že neví, jak obhájit to, že jsme v EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
