Silvestrovské události v Kolíně, Hamburku, ale i v Rakousku zase o něco jednoznačněji ukázaly, že to, co kancléřka slyší ze všech stran a skoro ze všech politických pozic, je pravdou: Jasné stanovení horní hranice pro počty běženců, zásadní a přísné potrestání žadatelů o azyl, když přestoupí zákon a nerespektují společenské normy, o zpřísnění pravidel při vyřizování žádostí o azyl ani nemluvě, pružnější a silnější financování spolkových republik, větší podpora spolkové vlády spolkovým zemím.

Sebevražedný atentát v Istanbulu, při kterém zemřelo 8 německých turistů a 15 dalších lidí je těžce zraněno, kdy turecká policie potvrdila, že se jedná o syrského běžence, který přišel do Turecka 5. ledna s jednoznačným záměrem spáchat tento čin, rozhodně nepřispívá pozitivní atmosféře v Německu. Naopak.

Ani ve vlastních řadách nemá kancléřka stoprocentní podporu. Petice se 40 podpisy parlamentních poslanců CDU/CSU z 311 žádá uzavření hranic pro běžence tak, aby při ilegálním vstupu do Německa přes třetí země byli ihned vráceni, jak to požaduje paragraf 18, odst. 2 azylového zákona. Na zasedání poslaneckého klubu 26. ledna by měli poslanci o těchto požadavcích jednat. Christian von Stetten, jeden z poslanců, sbíráním dalších podpisů chce otevřít cestu k možnosti hlasování. Šéf klubu CDU/CSU Klauder tvrdí, že většina poslanců je k petici zdrženlivá. Do Německa přišlo v loňském roce okolo 1,1 mil. běženců. Německo by mělo podle generálního sekretáře CDU Petera Taubera denně deportovat 1000 žadatelů o azyl. Každý den se v Německu projednává asi 2000 žádostí. V podstatě tedy každý druhý by měl být deportován.