Reuters připomíná, že křesťanští demokraté dosáhli nejhoršího volebního výsledku od roku 1949. „Vše nasvědčuje tomu, že cesta k moci vede přes vytvoření doposud nevládnoucí koalice CDU – Svobodná strana Německa (FDP) – Zelení. Navíc bude Merkelová čelit snad poprvé skutečné opozici v podání Alternativy pro Německo, která se stala první krajně pravicovou stranou, která vstoupila do Bundestagu od 50. let minulého století,“ konstatuje Reuters.
Kdybyste byli Němci, kdo by dostal váš volební hlas?Anketa
Vznik tzv. „jamajské koalice“, jak je označováno spojení CDU (černá), FDP (žlutá) a Zelených, tuší mnoho expertů. Zejména Zelení by Merkelové pro jejich silně evropské postoje mohli vyhovovat. Nicméně Svobodní ve svém volebním programu žádné integrační reformy EU zahrnuté nemají. Sestavení „jamajské koalice“ předpokládá také Thomas Kleine-Brockhoff z think-tanku German Marschall Fund.
„Taková koalice však není nijak ideální pro společnou snahu Merkelové a Macrona reformovat eurozónu,“ míní Kleine-Brockhoff. Jak připomíná Reuters, Macron se ujal funkce prezidenta Francie s hlavním cílem „oživit“ Evropu po letech hospodářské a finanční krize. Jeho myšlenky podpořila také německá kancléřka. „Ovšem po boku se Svobodnými a Zelenými se něco takového jeví mnohem náročnější,“ konstatuje agentura Reuters.
Šéf FDP Christian Lindner má očividně v oblasti evropské politiky odlišné názory od kancléřky Merkelové. Například vyzýval Řecko, aby se vrátilo ke své domácí měně. „Svobodní se v mnoha tématech příliš neliší od Alternativy pro Německo. Kdyby byly realizovány všechny jejich plány, zasáhla by eurozónu další krize,“ cituje Reuters poslankyni za Zelené Franzisku Brantnerovou a dodává, že problém by mohla pro Merkelovou představovat také sesterská CSU, která by se po vzoru AfD mohla chtít posunovat dále do prava
Snadné to při snahách o reformu eurozóny a užší integraci Evropské unie nebude mít vedle Merkelové ani Macron. „Průzkum Bertelsmann Foundation z loňského roku ukazuje, že jen 41 % francouzských voličů si myslí, že Evropská unie potřebuje více ekonomické a politické integrace, což je ještě o 10 % méně než ostatní Evropané. Průzkum navíc ukázal, že Němci a Francouzi jsou z celé Evropy nejvíce skeptičtí stran Macronova plánu vytvořit společné evropské ministerstvo financí. Takový plán podporuje jen 31 % Francouzů a 39 % Němců.“
Jak uvádí nejmenovaný zdroj z blízkosti kancléřky Merkelové, ještě před volbami vysocí úředníci z vlády plány na reformu eurozóny odsunuli stranou, a naopak za prioritu považovali uprchlické kvóty a zajištění evropských hranic. „Druhá migrační krize může mít mnohem ničivější důsledky než druhá krize eurozóny,“ dodává nejmenovaný zdroj.
Migrace? Ne jediný problém
Německá média se věnují i výprasku, který utrpěl lídr sociálních demokratů Martin Schulz, exšéf Evropského parlamentu. Schulz i jeho předchůdce ve vedení strany Gabriel byli značně nervózní, což se projevovalo v jejich útocích proti AfD. Zatímco Schulz v rozhovoru pro magazín Spiegel označoval vedení strany za rasisty, Gabriel hovořil o neonacistech. Přitom právě „rasisté a neonacisté“ z AfD dosáhli ve své krátké historii nejlepšího výsledku a skončili jen o něco málo procent za SPD, když získali téměř 13 % hlasů. A to i přes setrvalou kampaň médií a ostatních tzv. „demokratických“ stran.
„Ačkoli CDU nikdo příliš nevěřil, že strana získá kolem 40 %, přesto je těch ani ne 33 % značným zklamáním. Křesťanští demokraté přesto odmítají, že by za jejich nevalným výsledkem stála přistěhovalecká politika kanceléřky Merkelové. Například předseda vlády v Severním Porýní-Vetfálsku Armin Laschet vše svádí na to, že voliči již byli unaveni z velké koalice SPD – CDU/CSU,“ píše list Zeit.
Křesťanským demokratům nepomohly vedle migrační krize také dohady se sesterskou CSU a vzestup Svobodné strany Německa (FDP), ke které z CDU přešlo podle odhadů více než milion voličů. Další téměř milion potom ztratila CDU ve prospěch Alternativy pro Německo. Magazín Focus si všímá stále se snižujícího počtu hlasů CDU a SPD u pracující třídy. „Zatímco v roce 1998 získaly obě největší strany téměř 80 % hlasů, tak v roce 2013 již jen 62 % a nyní jen 48 %,“ píše Focus.
Focus také na základě průzkumů vyvrací tvrzení některých politiků z CDU, že migrační krize neměla na volby až takový vliv. „Téměř 30 % voličů naopak uvedlo, že právě toto téma bylo pro jejich rozhodnutí klíčové. Plných 96 % voličů Alternativy pro Německo potom potvrdilo, že by chtělo, aby vláda omezila počet přicházejících uprchlíků. Více než polovina voličů dále připustila, že není spokojena s přistěhovaleckou politikou Angely Merkelové. V případě voličů CDU/CSU je to více než třetina.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
