„Výzvu jsem chtěl podepsat, ale nepodepíšu. V první řadě nevím za koho. Na příslušné stránce si člověk může vybrat, zdali výzvu podepíše (pokud je vědec), anebo ji (pouze) podpoří (jako veřejnost),“ píše Horák v úvodu svého zamyšlení.
Podle něj je sice v pořádku, když se jistá skupina lidí ozve k veřejnému tématu. Dělení na vědce a veřejnost ale nedává smysl. „Protože vědci tuto výzvu nemohou přednést jinak než jako zástupci veřejnosti,“ domnívá se Horák.
A vysvětluje, že nikomu nebere jeho úspěchy v biologii, archeologii či matematice. „Ale jak to proboha souvisí s uprchlíky?“ ptá se.
Podle něj text, kterým webová stránka zmíněné výzvy začíná, korunuje „bezelstným šovinismem scientistického typu“.
Máme-li ve vědě soudce, který vše racionálně rozsoudí, veřejná diskuse se stává otravným šumem
„My vědci, kteří nahlížíme problémy nezaujatě, my, jejichž základní schopností je rozlišovat fakta od hypotéz. Ano, pak člověk pochopí, že veřejnost je sekundární, ale vlastně úplně zbytečná. Máme-li ve vědě svrchovaného soudce, který vše racionálně rozsoudí, veřejná diskuse se stává otravným šumem, který vše jen zakrývá mlhou. Prezident by se pak nemýlil se svým názorem v dané věci, mýlil by se paušálně, protože není vědec,“ píše Horák s tím, že vzhledem k prezidentově sklonu k mocenským postojům by se mohlo zdát, že tu vědci brání demokracii před nebezpečím autoritářství.
Upozorňuje ale, že pohledem do historie se lze přesvědčit, že věda bez problémů nacházela soulad s režimy komunistickými, kapitalistickými i nacistickými.
Komplementaritu nacismu a vědy prý výborně popsal polský sociolog Zygmunt Bauman v knize Modernita a holocaust. Bauman má příští týden promluvit v Praze. „Přednáška na téma zbožštění vědy, před kterým dlouhodobě varuje, by se nyní hodila,“ uzavřel Horák své zamyšlení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
