V úvodu Kocáb odpovídal na to, zda mu nebyla vyčítána kolaborace s režimem, že se scházel s jejich představiteli a jednal s nimi. „Jako rocker bych řekl, že s komunisty se nejedná. Ale tehdy jsem se zamotal do tak vysoké politiky, že mi to nedalo. Protože pokud chcete docílit změny, musíte jednat s protistranou. Bral jsem je jako zástupce nějaké moci, kterou chceme svrhnout a ani jsme se tímto cílem netajili.“
Načež následovala slavná ukázka z videa, kdy v přímém přenosu v červnu 1989 na festivalu Děčínská kotva pronesl tu nyní již slavnou větu: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží... měli bychom se zasadit o navrácení ztracených občanských práv a svobod.“ A dodal, že tehdy se přetahoval o mikrofon s moderátorem akce Janem Pokorným... ten nyní je ředitelem zpravodajství ČT. Ale prý si to během revoluce vyříkali.
Poté, co tento vzkaz slyšely statisíce lidí v Československu, kteří byli zrovna u televizorů, tak věděl, že už musí do toho jít naplno. S Michalem Horáčkem už během jara 1989 založili občanskou iniciativu MOST, které patřila významná část Rozstřelu. MOST si dal za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých sdružení.
Ve vysílání přiznal, že při psaní knihy měl problém s tím, jak mu některé události již časově splývaly. Pomohly mu k tomu záznamy jednání a schůzek, které se nahrávaly na magnetofon, avšak ty má až od založení Občanského fóra, do té doby, do založení OF, nahrávky neměl, ale pak mu pomohl archiv fotografií ČTK, kde pod každou fotkou bylo datum, z kterého dne je ta či ona fotka.
Kocáb řekl, že když byl zavřen na jaře 1989 Havel, tak se jim podařilo proniknout k pražskému tajemníkovi KSČ Miroslavu Štěpánovi, kde se ho snažili přemluvit k propuštění Havla z vězení, schůzka však nakonec byla bezpředmětná. Kocáb vzpomínal, že Štěpán mluvil v cílených frázích a v komunistických floskulích. Co ovšem bylo důležitější, tak to byly schůzky s Oskarem Krejčím, který prý měl přezdívku československý Henry Kissinger. Oskar Krejčí totiž stál v pozadí, byl poradcem komunistického předsedy vlády Ladislava Adamce, na rozdíl od Štěpána byl marxistickým ideologem a vládnul teorií komunismu. Kocáb řekl, že však jednu věc měli společnou. Byli spolu s Krejčím a s Horáčkem mladí, řekli si pak navzájem, že ať vyhraje strana disentu, co chce svrhnout režim, či strana reformních komunistů, ke které právě patřil Krejčí, tak nesmí téct krev; to se taky později splnilo.
Kocáb vyprávěl, že Krejčí při schůzkách zapínal rádio, pořádal schůzky na utajených místech a obecně se při schůzkách skrýval. Dle Kocába se Krejčí bál té druhé strany, jakešovců, tedy těch starých komunistů. Nakonec se domluvili, že kromě Horáčka a Kocába dají vědět o schůzkách s Krejčím i přátelům, a nakonec i Havlovi, ke kterému si Kocáb dojel na Hrádeček pro potvrzení iniciativy. Kocáb zdůraznil, že jemu šlo o svrhnutí režimu, ne o sblížení názorů táborů, jak to chtěla Obroda, tedy opoziční iniciativa složená často z komunistů z 50. let, tedy z té nejhorší doby, jak připomněl Kocáb.
Fotogalerie: - Mladý křesťan v Severní Koreji
Oskar Krejčí tedy pomohl iniciativě MOST v dialogu s Ladislavem Adamcem. Kocáb ani Horáček nechtěli jednat s ÚV KSČ, zajímal je tedy skutečně hlavně předseda vlády ČSSR, a nikoliv strana. Kocáb připomněl, že první setkání s Adamcem proběhlo již v září 1989 v Národním divadle a došlo k němu naprostou náhodou. „Poprvé jsme naživo viděli tak vysoce postaveného komunistu z masa a kostí a zvědavě jsme na něj pokukovali. Pokynul nám a já jsem za ním nechtěl jít, protože bych mohl být vnímán za kolaboranta. Nikdo si netroufal k němu jít,“ říkal Kocáb. Ale nakonec za ním šel. „Ptal se mě, co jsem myslel svým vystoupením na Děčínské kotvě, ale nakonec na to zareagoval velmi přátelsky. Tehdy nám řekl, ať ho navštívíme na Úřadu vlády. Od září jsme pak připravovali setkání Václava Havla s Adamcem, které se uskutečnilo 24. listopadu,“ vyprávěl Kocáb.
V rozhovoru dále zmínil, že revoluce šla jak proti ÚV KSČ, tak proti Adamcovi, proti armádě, ale i proti Sovětskému svazu, tedy proti Gorbačovovi. Gorbačova si Kocáb velmi váží. Kocáb o Gorbačovovi řekl, že byl chytřejší než ostatní komunisté, šel na hranici možného, mnohem dál než pražské jaro, ale nechtěl demontáž socialismu a Sovětského svazu, to prý bylo vidět na vojenském zásahu v Litvě v roce 1991. Avšak s trochou nadsázky Kocáb řekl, že si klidně mohli přepsat program glasnosti a perestrojky do požadavků Občanského fóra. Problém Gorbačova byl dle Kocába v tom, že přišel pozdě. Kdyby prý přišel dříve, byl by za Havla on, avšak přišel pozdě a vymklo se mu to z rukou.
Kocáb byl necelé dva roky poslancem za Občanské fórum. Věnoval se odsunu sovětských vojsk z tehdejšího Československa. Poslední transport vojáků Sovětské armády odjel v červnu 1991, při té příležitosti také proběhlo velkolepé turné Pražského výběru završené koncertem v pražské Sportovní hale, kde se skupinou jako host vystoupil slavný kytarista Frank Zappa. „Až odchodem ruských vojsk v roce 1991 sametová revoluce končí. A nyní za vládnutí Putina je asi všem jasné, že by byl ruský prezident velmi rád, kdyby tady měl svá vojska. A i když je tady nemá, tak je i tak schopen rozvrátit naši víru k setrvání v Evropské unii,“ zamyslel se Kocáb.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
