Britská premiérka Theresa Mayová, která dosud neprošla volbami, vyhlásila předčasné volby prý ze dvou důvodů. „Jednak jako dosud nezvolená premiérka chce získat silnější mandát, jednak jej chce získat pro jednání o brexitu,“ prohlásil hned na úvod host. Mayová doplácí na to, že silnější hráči v Konzervativní straně se obrazně řečeno vyvraždili. Mayová nastoupila k moci jako kompromisní politička a podle Žantovského této dámě občas schází tah na branku.
Corbyn je marxista
„Británie je jednou z nejrychleji rostoucích zemí v Evropě a to právě díky migraci. Brzy bude druhou nejlidnatější zemí současné Evropské unie,“ podotkl Žantovský. K volbám se ostatně přihlásilo asi o dva miliony voličů víc. A tito noví voliči prý mohou pomoci spíše rivalovi Mayové – lídrovi labouristů Jeremy Corbynovi. U těchto mladých lidí podle Žantovského Corbynovi hodně pomáhá jeho výrazná levicovost.
„On asi opravdu marxista je a v té kampani se poprvé po dlouhé době hlásí ke znárodňování. To je hodně levicový prvek, který Blairova Labouristická strana nechtěla znát,“ podotkl Žantovský.
Jedno z velkých témat, které hýbe současnou Británií, je migrace, např. migrace ze střední Evropy. Především Poláci, ale i Češi nebo Slováci, nejsou ve Velké Británii příliš populární. Studie přitom ukazují, že tito migranti představují ekonomický přínos. Naproti tomu o migrantech ze Střední Asie už to podle Žantovského tak jednoznačně říct nelze.
Doufám, že to někdo nebude vnímat jako politicky nekorektní...
Host věnoval pozornost i Skotsku. Skotské národní straně prý před volbami moc neprospělo volání po nezávislosti. Negativní roli údajně sehrál spor dvou žen – skotské premiérky Nicoly Sturgeonové a britské premiérky Theresy Mayové.
„Doufám, že to nikdo nebude považovat za politicky nekorektní, ale mám dojem, že ta ženská rivalita tam sehrála svou roli. To volání po samostatnosti Skotska se všeobecně považuje za chybu,“ předestřel svůj pohled Žantovský.
Skotové se prý kdysi zajímali i o dělení Československa. Když byl velvyslancem ve Velké Británii, tak se ho prý Skoti často ptali, jak to vypadalo, když se dělilo Československo. „První ministr Skotska Alex Salmond to dokonce toužil probrat s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, který hrál při dělení státu ústřední roli, ale dozvěděl se od něj jen to, co jsme se ostatně dozvěděli my všichni, že totiž dělení měny je v podstatě triviální záležitost a to dělení státu je vlastně hotové jedna dvě,“ prozradil Žantovský.
Host také připomněl, že bývalý premiér David Cameron i jeho nástupkyně Theresa Mayová sice patřili mezi zastánce Evropské unie, ale nebyli tak výrazní zastánci setrvání Británie v EU, aby na svou stranu strhli voliče, zatímco odpůrci EU byli zkrátka přesvědčiví. Tony Blair se sice snažil vystupovat ve prospěch EU, pokoušel se o nejvyšší návrat do politiky, ale podle Žantovského se mu to příliš nepodařilo.
Opatrná odpověď bývalého ředitele FBI
„On byl jeden čas ve Velké Británii toxický. Jeho jméno vyvolávalo velké negativní emoce, podobně jako to ve své době platilo o Georgi W. Bushovi,“ uvedl.
Žantovský se tímto oslím můstkem dostal k situaci ve Spojených státech. Bývalý ředitel FBI James Comey jasně a nahlas řekl, že se Rusko pokusilo ovlivnit americké prezidentské volby a to s vědomím kremelské vládní garnitury. Jenže, když došlo na spor kolem bývalého poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna, Comey byl mnohem zdrženlivější. Řekl pouze, že nedostal od Trumpa přímý příkaz, aby zastavil vyšetřování kontaktů Flynna s Rusy. Prezident Trump prý jen vyslovil myšlenku, kterou Comey vnímal jako příkaz, k opatrnému našlapování kolem Michaela Flynna. A otázka je, jak si tuto odpověď Američané vyloží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
