V sobotu se Andrej Babiš vyjádřil k výročí 76 let od popravy Milady Horákové. Nijak dlouze, nijak kontroverzně. Vyzdvihl, že se nevzdala svých hodnot a také její odvahu a statečnost.
Na jeho příspěvek se sletěla okřikovací úderka. Bývalý zpravodaj CNN Etzler se svým typickým výrazivem: „Alespoň dnes bys měl držet tu svou špinavou držku, estébáku.“ Člen sněmovních „ultras“ Marek Ženíšek pak do Babiše ryl slušněji: „Když o Miladě Horákové píše bývalý agent StB, který přesně na výročí její vraždy přivedl komunisty zpět k vládní moci, a kryl to proruský prezident Miloš Zeman, působí to jako výsměch její památce. Aspoň dnes mlčte.“ Dalších méně známých okřikovatelů bylo hodně.
Alespoň dnes bys měl držet tu svou špinavou držku estébáku.
— Tomas Etzler (@tvtomas) June 27, 2026
Když o Miladě Horákové píše bývalý agent StB, který přesně na výročí její vraždy přivedl komunisty zpět k vládní moci, a kryl to proruský prezident Miloš Zeman, působí to jako výsměch její památce. Aspoň dnes mlčte.
— Marek Ženíšek (@zenisek_m) June 27, 2026
Ještě předtím se ministr kultury Klempíř objevil na folklorním festivalu ve Strážnici. Kde byl už při pozdravu vypískán.
Není to zdaleka poprvé. Můžeme vzpomenout na incidenty, kdy kytice Babiše, Zemana a Tomia Okamury položené u památníku na Národní třídě vyhodil aktivista Van Gemund do koše. Nebo když Miloš Zeman schytal vajíčko.
Teď si představme opačný scénář. Andrej Babiš o Miladě Horákové nic nenapíše. Oto Klempíř na festival nepřijede. Babiš, Zeman a Okamura květiny k památníku nepoloží. Dojdou k názoru, že jim to nestojí za to, nechat na sebe pořvávat. Co se pak stane?
Je Petr Macinka arogantní?Anketa
Dva tábory okřikovačů se až na velice vzácné výjimky nikdy neokřiknou mezi sebou. Ti, kdo by do Babiše kopali za neúčast, neokřiknou ty, kdo do něho kopou právě za účast. Ví, že kopou za stejnou věc. A pokud se jich zeptáte, co by tedy Babiš měl udělat, s největší pravděpodobností to bude něco ve stylu: „Nebýt premiérem.“
Je to ironické. Je to vlastně neschopnost smířit se s vítězstvím. Pokud je největší výtkou těchto lidí vůči Babišovi, že byl agent StB, jak jinak si vykládat, že Babiš velebí Miladu Horákovou a že pokládá květiny u památníku konce komunistického režimu? Neměli by dotyční být rádi, že jejich ideologie je tak obecně přijímána, že i jejich bývalí nepřátelé ji musí, alespoň naoko, vyznávat? Jenže to by vyžadovalo racionální uvažování. A ochotu se smířit. Ty nejsou. Babiš, Okamura či Klempíř nejsou členy toho správného kmene. To každý pravdoláskař pozná takříkajíc „po čuchu“. A cítí niternou potřebu to dát najevo.
Svým oboustranným řvaním pak riskují, že polistopadový konsenzus rozbijí. Dočkají se sice toho, že jejich akce budou skutečně jenom jejich, nikdo ze současného vládního tábora na ně ani nepáchne. Ale budou pak sdílet stát s lidmi, se kterými nebudou mít už vůbec nic společného. Jak to pak dopadá, to si některé země v Evropě zažily nedávno. A nebylo to sametové.
Autor je redaktor ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku



