Robejšek ve svém obsáhlém komentáři na serveru Aktuálně.cz analyzuje dopady migrační krize, která začala v roce 2015 se zjištěním, že příchozí migranti společnosti neprospívají, nepracují a svým způsobem života naopak ničí hodnoty, na kterých je postaven evropský blahobyt. Robejšek uvádí, jakou finanční pomoc migranti dostávají v jednotlivých zemích, i když nakonec nedostanou azyl.

„Podle studie vědecké služby Spolkového sněmu se sociální dávky pro žadatele o azyl v Evropě výrazně liší. Cizinci, kteří jsou v Rakousku a Německu v azylovém řízení, mohou dostávat více než 400 eur měsíčně. Ve Španělsku dostávají 347 eur. Ve Francii připadá na osobu 210 eur a ve Velké Británii ekvivalent této sumy. Ve Švédsku se jedná o 180, v Řecku o 150 a v Maďarsku dostanou pouze 60 eur. Po zamítnutí žádosti o azyl ve Francii a po roce pobytu ve Španělsku nedostávají migranti žádné finanční příspěvky,“ srovnává Robejšek.

Nejštědřejší je v tomto ohledu Německo, kde mají žadatelé o azyl nárok na bydlení, jídlo, oblečení, zdravotní péči a spotřební zboží. „Ve většině případů je dostávají formou peněžních dávek. Sazby se pohybují od 278 eur pro děti do 5 let až po 410 eur pro dospělé. Po 18 měsících se sazby zvyšují přibližně na úroveň běžné sociální pomoci. Nejatraktivnější je tedy jít do Německa, a to i když člověk nemá nárok na azyl. Jakmile se totiž do azylového řízení dostane, je plně podporován státem a s největší pravděpodobností nebude deportován, ani když úřady jeho žádost zamítnou,“ upozorňuje Robejšek.