Miliardář, který se dal na budhismus, kázal národu z ČT. O světě radosti a kouzlu rozdávání

18. 3. 2015 21:29

V 90. letech pomohl změnit český trh práce, když založil portály Práce.cz a Jobs.cz a stal se miliardářem. Řeč je o panu Liborovi Malém, který prorokuje konec kapitalistické ekonomiky, jak ji známe dnes. Vysvětlil, kdy jeho život nabral nový směr. V jednu chvíli měl všechno, říkal si co dál a v myšlenkách došel k ekonomice daru.

Miliardář, který se dal na budhismus, kázal národu z ČT. O světě radosti a kouzlu rozdávání
Foto: Hans Štembera
Popisek: Libor Malý, programátor zabývající se trhem práce
reklama

"Měl jsem pocit, že to, co jsem chtěl udělat, je hotové, proto jsem ty firmy prodal," poznamenal podnikatel, jenž praktikuje budhismus. Určitým myšlenkovým přerodem v tomto smyslu prý prošel na při koupeli ve vířivce. "Uvědomil jsem si, že mám všechno a nevěděl jsem co dál se svým životem. Byl jsem v půlce života, ale splnil jsem si všechno, co jsem chtěl, tak co s tou druhou půlkou života," vysvětloval Malý.

A jak dospěl k tomu, že kapitalismus jako takový jednou skončí

Následně zavzpomínal na návštěvu Bhútánu, kde se spokojenost lidí neměří na základě hrubého domácího produktu, ale hrubého národního štěstí. Tamní podnikatelé si prý řekli, že jim stačí jen část zisků a zbytek investují do rozvoje země a společnosti.

Jeden z diváků mu položil dotaz, zda jeho pohled na ekonomiku a štěstí nepramení vlastně jen z toho, že je velmi velmi bohatý a může si koupit všechno. "Sám jsem o tom uvažoval, ale není to tak," uvedl. "Současný systém je založený na konzumu, ale jednoho dne se narazí na limity této planety," upozornil host. Snaží se proto razit opačné smýšlení - nejde prý o to brát si věci, ale naopak se dělit o své věci s těmi, kteří potřebují naši pomoc. "Věřím tomu, že je velké množství lidí, kteří nemohou dát nic materiálního, ale oni mohou pomoct např. radou," zmínil. Základem jeho konceptu je konání dobrých skutků. Vezměte si třeba, že nastoupí do tramvaje maminka s dítětem a nikdo jí nepustí sednout, takže já se můžu zvednout a dát jí to své místo," popsal svou vizi.

A jak dospěl k tomu, že kapitalismus jako takový jednou skončí? "Všechno jednou skončí," vysvětlil. Jeho ekonomický model stojí na poskytnutí daru potřebným. "Dar ekonomikou teče a nic se nesměňuje," řekl jasně. Nezabývá se přitom tím, co se stane se současným ekonomickým systémem. V kostce řečeno mu prý jde o vybudování světa radosti, kde jsou spokojeni dárci i obdarovaní. "Ale já nemám ambici měnit svět, já nejsem Lenin," pokračoval v rozvíjení myšlenky. Všechno prý stojí na dobrovolnosti jednotlivých lidí.

Je to všechno o tom, jestli lidé zůstanou sebestřední

Současný model navíc vede k tomu, že nejbohatší lidé jsou stále bohatší a chudší lidé stále chudší. A tito chudší někdy berou do ruky i kulomet a střílí po lidech, o kterých si myslí, že mohou za jejich osud. Řešením ovšem není ani evropský sociální stát. "Ten totiž vede k tomu, že se lidé zříkají odpovědnosti," uvedl boháč s tím, že to je špatně. Ekonomika daru, kterou propaguje, prý staví na podporování aktivních občanů, kteří dary jen nepřijímají, ale sami také rádi dávají. Ve vysílání také prozradil, že se jeho koncept libí i řadě bankéřů.

Je to všechno jenom o tom, jestli budou lidé sebestřední, a to jak ti bohatí, tak ti chudí. Pokud si ale lidé uvědomí, že dar je krásná věc, společnost se bude dál rozvíjet. A na změnu myšlení prostě nikdy není pozdě. V opačném případě směřujeme k určitému střetu. Zatímco v Bhútánu z lidí září dobrá nálada, v Česku z lidí září blbá nálada. "Není to potom jen otázka bohatství, ale otázka vnitřního životního nastavení," podotkl host

Lidem prospívá, když spolu soutěží, ale neměli by soupeřit, protože soupeře se snažíme zničit. A jak poznáme, že jsme přešli ze soutěže do soupeření? Z naší aktivity se vytrácí radost a zábava. Změna myšlení prý prospěje i našemu zdraví. Jestliže člověk bojuje s nemocí, měl by změnit myšlení, stravování a podobně. Léky jsou v tomto řetězci až na posledním místě.

V závěru prohlásil, že lidstvo stojí na velké křižovatce, ale lidé by si neměli říkat, že lidstvo směřuje ke katastrofě. Takovéto myšlení by nás nakonec do katastrofy dovedlo. Lidé by se naopak měli postavit.  A je otázka, zda nám v tom může pomoct demokracie. "Jen se podívejme, kdo nám sedí na Hradě a kam nám pojede. Jestli pojede do civilizovaného světa nebo někam jinam," vymezil se Malý vůči prezidentovi.

Celý společenský systém  Západu je udržitelný, pokud lidé přestanou myslet toliko na sebe a otevřou se i druhým. Těmito slovy pan Libor Malý uzavřel své vystoupení.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Beran u Xavera. To zase bude křiku...

17:25 Profesor Beran u Xavera. To zase bude křiku...

Epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran byl hostem rozhovoru na XTV. Výrazně doporučoval očkování, podle…