Závazné nařízení EU o obalech a obalových odpadech PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation) má 62 tisíc slov a stanovuje přísná ekologická pravidla pro celý životní cyklus obalů. Cílem je předcházet vzniku odpadů, podpořit cirkulární ekonomiku a zavést povinné používání recyklovaných i opětovně použitelných obalů. Z obchodů zmizí obaly složené z více vrstev. Skončí například mikrotenové sáčky na pečivo nebo malé smetánky do kávy. Restaurace a kavárny budou muset nabízet výhradně znovupoužitelné nádobí. Nařízení vešlo v platnost v únoru 2025 a účinné bude od 12.8.2026. 

Anketa

Jak jste zatím spokojeni s činností Babišovy vlády?

Jsem velmi spokojen(a)

14%

Jsem spokojen(a)

75%

Jsem nespokojen(a)

6%

Jsem velmi nespokojen(a)

2%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 17008 lidí

Brusel bude usilovat o dosažení nízkouhlíkového oběhového hospodářství. „Podle statistik Komise (Eurostatu) týkajících se obalových odpadů v období 2010-- 2021 se na výrobu obalů spotřebuje velké množství primárních surovin (původních materiálů); v Unii se na obaly použije 40 % z celkové spotřeby plastů a 50 % z celkové spotřeby papíru, přičemž obaly tvoří 36 % tuhého komunálního odpadu. Velký a neustále se zvyšující objem produkovaných obalů, jakož i nízká úroveň opětovného použití a sběru a nekvalitní recyklace představují závažné překážky,“ stojí v nařízení.

S nařízením musí primárně počítat výrobci, spotřebitelé ho pocítí až v obchodě a možná při placení, pokud si změny vyžádají použití dražších obalových alternativ. Článek 31 stanoví, že Evropská unie pro lepší kontrolu výrobců do 12. února 2027 zřídí Evropské středisko pro sledování opětovného použití (European Reuse Observatory). To bude monitorovat provádění cílů v oblasti opětovného použití a opětovného naplňování, shromažďovat a vyhodnocovat data z obalového průmyslu o jednotlivých formátech obalů a stanovovat a dále rozvíjet osvědčené postupy pro opakované použití obalů.

Anketa

Který národ více ublížil českému národu?

Rusové

2%

Němci

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 24339 lidí

 Nařízení PPWR sníží také podíl vzduchu v přepravních obalech. Od 1. ledna 2030 musí být přepravní obaly pro elektronické zboží navrženy tak, aby prázdný prostor nepřesáhl 50 % celkového objemu balíku. Do "prázdného prostoru" se ovšem počítá i ochranný výplňový materiál, jako např. bublinková folie nebo vzduchové polštářky. Do objemu samotného zboží se bude počítat i jeho vlastní prodejní obal. Nařízení tak neomezí výrobce, ale přepravce.

Zmenšení obalů se věnuje Článek 10 nařízení. Komise do února 2027 požádá příslušné evropské normalizační organizace, aby vypracovaly nebo aktualizovaly normy, které stanoví metodiku pro výpočet a měření souladu s požadavky na zmenšení obalů na možné minimum podle tohoto nařízení.

Změny čekají i distribuci nápojů a potravin v restauracích, kavárnách, bistrech a cukrárnách. Od 12. února 2027 vás nebudou moci odmítnout, pokud si zaplatíte nápoj či jídlo s sebou a do podniku si pro tento účel přinesete vlastní čistou nádobu. 

Rychlý posun má nastat v celkovém unijním recyklačním nasazení. Článek 52 stanovuje Cíle v oblasti recyklace a podporu recyklace:

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby na celém svém území dosáhly těchto cílů recyklace:

a) do 31. prosince 2025 alespoň 65 % hmotnosti veškerých vyprodukovaných obalových odpadů;

b) do 31. prosince 2025 těchto minimálních procentuálních podílů hmotnosti těchto konkrétních materiálů obsažených ve vyprodukovaných obalových odpadech:

i) 50 % plastů;

ii) 25 % dřeva;

iii) 70 % železných kovů;

iv) 50 % hliníku;

v) 70 % skla;

vi) 75 % papíru a lepenky;

c) do 31. prosince 2030 alespoň 70 % hmotnosti veškerých vyprodukovaných obalových odpadů;

d) do 31. prosince 2030 těchto minimálních procentuálních podílů hmotnosti těchto konkrétních materiálů obsažených ve vyprodukovaných obalových odpadech:

i) 55 % plastů;

ii) 30 % dřeva;

iii) 80 % železných kovů;

iv) 60 % hliníku;

v) 75 % skla;

vi) 85 % papíru a lepenky.

Nová pravidla se dotknou i přepravních obalů využívaných při distribuci zboží. Článek 29 se vztahuje například na palety, skládací plastové boxy, přepravky nebo některé velké nádoby určené k přepravě volně ložených látek.

Firmy budou povinné do roku 2030 zajistit, aby alespoň 40 % jejich přepravních obalů bylo opětovně použitelných. Do roku 2040 se tento podíl zvýší na 70 %. 

V některých případech, například mezi provozovnami jedné firmy nebo mezi firmami v rámci jednoho státu, mají být tyto obaly od roku 2030 opětovně použitelné stoprocentně. Výjimky mají například obaly určené pro přepravu nebezpečných látek nebo některé speciální průmyslové obaly.

Nařízení počítá také s tím, že Evropská komise do 30. června 2027 stanoví jednotnou metodiku pro výpočet cílů opětovného použití. Zatímco článek 29 určuje konkrétní kvóty, článek 30 má zajistit, aby všechny členské státy postupovaly při jejich výpočtu stejným způsobem. 

Anketa

Chcete, aby se EU změnila ve Spojené státy evropské, jak si přeje Petr Pavel?

Ano

1%

Ne

98%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 27649 lidí

Změny se dotknou také e-shopů. Podle článku 24 budou muset být od 1. ledna 2030, případně tři roky po vydání prováděcích předpisů, přepravní obaly navrženy tak, aby prázdný prostor nepřesahoval 50 procent jejich celkového objemu. Do výpočtu se budou započítávat i výplňové materiály, jako jsou bublinkové fólie, vzduchové polštářky nebo polystyren.

PPWR zavádí i další požadavky. Týkají se například omezení některých škodlivých látek podle článku 5, vyšší recyklovatelnosti obalů podle článku 6, minimálního obsahu recyklovaných materiálů v plastových obalech podle článku 7 nebo požadavků na opětovně použitelné obaly podle článku 11.

Součástí změn bude také harmonizované označování obalů. Články 12 až 15 stanovují pravidla, podle nichž by spotřebitelé měli získat lepší přehled o materiálovém složení obalů a o tom, jak s nimi po použití správně nakládat.

Nové povinnosti se mohou promítnout i do peněženek zákazníků.

Obchodníci a průmysl zároveň upozorňují, že nové povinnosti nemusí zůstat bez dopadu na peněženky zákazníků. Zástupci firem argumentují tím, že změny obalů, nové administrativní povinnosti a investice do opakovaně použitelných řešení mohou zvýšit jejich náklady, které se mohou promítnout i do cen pro spotřebitele. Z tohoto důvodu část podnikatelských organizací požaduje odklad některých povinností.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza odhaduje, že půjde o miliardové vícenáklady, které podle něj nakonec dopadnou i na zákazníky. Náklady spojené například s opakovaným přeznačováním obalů by podle zástupců obchodu mohly odpovídat zátěži kolem 80 eur, tedy zhruba 2 000 korun na každého obyvatele EU, a promítnout se do cen výrobků.

Konec mini šamponů i kečupů v pytlíku

Jedna z nejviditelnějších změn se týká hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Článek 25 a příloha V PPWR počítají s tím, že od roku 2030 skončí některé malé jednorázové obaly na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby. V praxi půjde například o mini lahvičky se šamponem, tělovým mlékem, krémem na ruce nebo jednotlivě balená mýdla.

Stejný článek a příloha V míří také na jednoporcová balení v gastronomii. Týká se to například jednotlivých porcí kečupu, omáček, cukru, koření nebo smetany do kávy. Restaurace, kavárny a hotely tak budou muset hledat jiné způsoby, jak tyto doplňky hostům nabídnout. V praxi to může změnit i podobu jídla s sebou, protože malé sáčky, kelímky nebo vaničky už nemusí být samozřejmostí.

Nařízení se dotýká i běžného nakupování, kdy omezuje jednorázové plastové obaly pro nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu do 1,5 kilogramu. Jako příklady uvádí síťky, sáčky, tácky nebo nádoby. U části ovoce a zeleniny budou z obchodů postupně mizet některé plastové obaly, které zákazníci dnes běžně vídají.

Změny se mohou týkat také používání ochranných fólií balení kufrů na letištích. I u nich může jít o jednorázový obalový formát, na který nová pravidla míří.

Vracet, doplňovat, plánovat. Obaly mohou změnit nákupní návyky

Větší důraz na opakovaně použitelné obaly ale může vést k tomu, že některé obaly nebude možné jednoduše vyhodit. Spotřebitelé se tak mohou častěji setkávat s tím, že je budou muset uchovat nepoškozené a vrátit zpět do obchodu, sběrného místa nebo například odeslat zpět e-shopu.

Změny souvisejí také se systémy re-use a re-fill, tedy s opakovaným používáním a doplňováním obalů. U e-shopů se podle oborových výkladů počítá s vyšším podílem opakovaně použitelných obalů. Od roku 2030 má zákazník dostat možnost zvolit znovupoužitelný obal, a to u e-shopů i kamenných prodejen. Plnicí stanice v drogeriích zase ukazují, jak může vypadat princip re-fill: zákazník si koupí opakovaně použitelnou nádobu a při dalších nákupech ji znovu doplňuje.

Pro část lidí to může jít o ekologičtější řešení, pro jiné ale také méně pohodlí a více plánování při běžných nákupech. Místo modelu „koupím, spotřebuji, vyhodím“ se tak může častěji prosazovat systém, ve kterém obal dál obíhá mezi zákazníkem, obchodem a výrobcem.

Tento článek přímo v textu aktivně odkazuje na tyto zdroje:

https://eur-lex.europa.eu