„Dejte Zemanovi Řád Bílého lva a seberte ho Zelenskému.“ Vyhrocené názory umělců na státní vyznamenání

Sněmovna navrhla Miloše Zemana na udělení nejvyššího státního vyznamenání - Řádu Bílého lva. Tento návrh opět rozpoutal diskuzi. Měl nebo neměl by bývalý prezident z rukou současného prezidenta toto ocenění dostat? Když se ohlédneme, jaký vlastně Miloš Zeman na prezidentské pozici byl? Co se mu povedlo a co nepovedlo? A porovnejme jeho vládnutí s dalšími porevolučními prezidenty. Takové otázky jsme položili zmíněným veřejně známým osobnostem.

„Pávek je nadšeným fandou Bruselu, chce rozpustit Česko v EU a je poslušným vykonavatelem pokynů CIA. Člověk, bez vlastního názoru. Naopak Miloš Zeman je, možná trochu prostořekým, nezdvořilým zastáncem české státnosti,“ zaznělo například. Padla také slova o odebrání vyznamenání Volodomyru Zelenskému.

Michal Gulyáš: Klaus super, Zeman také prezident, který měl velký význam...

„Miloš Zeman patří mezi nevymazatelné postavy moderních dějin po změně režimu v roce 1989. Postavil na nohy Sociální demokracii, byl předsedou sněmovny, premiérem, je dvojnásobným prezidentem. Některé jeho kroky a činy, pro mne například odprodej podílu české spořitelny, to je něco zvláštního, ale v devadesátých letech se při privatizaci děly různé kousky. Nicméně třeba jeho snaha v obchodní diplomacii směrem k Číně, to byla správná, pragmatická vize, kterou vláda fialových blbů definitivně pohřbila, aby se současná vláda chopila opět její resuscitace,“ říká herec a místopředseda STAČILO! Michal Gulyáš a dodává. „Zeman je svým způsobem trochu kontroverzní, ale z hlediska budoucího, historického kontextu, je to postava a politik, který si vyznamenání zaslouží, bohužel z rukou člověka, který tak nějak netuší rozměr jeho formátu. Naštěstí je Petr Pavel jen "připínačem," tak předpokládejme, že připne a splní úkol. Zeman s Řádem Bílého lva je v pořádku.“

Dostal se i k „porovnání“ porevolučních prezidentů.

„Pokud Miloše Zemana srovnám s Václavem Havlem, tak Václav Havel, to byl předem dohodnutý, uměle vytvořený symbol, který měl posloužit k tomu, co dnes pociťujeme jako následek,“ říká herec a pokračuje.

„Pokud srovnám Miloše Zemana s Václavem Klausem, tak musím říct, že Václav Klaus a jeho dvojí funkční období bylo pro mne nejklidnější a musím dodat – nejprezidentovatější. Myslím, že takové ty drobnosti typu „pero“ a potom ta amnestie, což taková drobnost není, tak to já ale přecházím, to mě celkem ani moc nezajímá. Václav Klaus jako prezident byl pro mě super,“ vysvětluje Michal Gulyáš a dodává. „Když přišel Miloš Zeman, tak to byl, jak jsem říkal, také prezident, který měl velký význam a udělal kus práce. Jeho problém byl, že si užíval drobné kontroverze, které v některých momentech možná byly zbytečné, ale právě proto je to takový originál. No a pokud bych Miloše Zemana měl srovnávat s tím současným prezidentem, tak to bych snad Miloše Zemana urážel a k tomu není důvod,“ uzavírá Michal Gulyáš.

Jan Schneider: Řád pro Zemana, který by měl být odebrán Zelenskému...

Vyjádřil se i publicista, emeritní bezpečnostní analytik a někdejší bubeník Plastic People of the Universe, dnes i člen Klubu 2019, Jan Schneider. „Prezident Miloš Zeman by měl dostat Řád Bílého lva. Tedy fyzicky právě ten řád, který by měl být nejprve odebrán Volodymyru Zelenskému, jemuž ho udělil právě Miloš Zeman, což byl velký omyl a zásadní chyba,“ říká rázně a vysvětluje. „To se ukazuje v současnosti, když představitelé polského státu chtějí odebrat Volodymyru Zelenskému Řád Bílé orlice kvůli tomu, že Zelensky naprosto arogantně, cynicky a provokativně adoruje ukrajinské kolaboranty s nacisty, jimž padlo za oběť mnoho Poláků, ale i Čechů a Židů. Proti zjevnému růstu neonacismu na Ukrajině - což je jeden z deklarovaných důvodů ruské speciální vojenské operace! - se ozvali i Izraelci, s nimiž se současná vláda snaží kamarádit,“ pokyvuje Jan Schneider a podotýká. „Jak vidno, jde jen o pózu, protože když by se měla naše vláda někoho "hodnotově" zastat, není k nalezení. Takového partnera si za záda nepostavíte,“ krčí rameny a dodává. „Takže takto bych provázal Zemanovo ocenění za mnoho věcí, které se mu povedly (například naposledy jeho tvrdé a perfektně odůvodněné odsouzení sjezdu SdL v Brně), s nápravou toho, co se mu nepovedlo.“

Vadim Petrov: Více než dvě desetiletí patřil k nejvlivnějším českým politikům...

„Na první dobrou se spíše vybaví negativa. Ale tak to je u většiny výrazných osobností,“ míní místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník a manažer Vadim Petrov a pokračuje. „Zeman je kontroverzní postavou, přesto patří k nejvýraznějším osobnostem české politiky po roce 1989. Jako premiér dovedl Českou republiku do závěrečné fáze jednání o vstupu do NATO a podílel se na přípravě vstupu do Evropské unie. Jako prezident výrazně posílil význam přímo volené hlavy státu a dokázal oslovovat i části společnosti, které měly pocit, že je polistopadový vývoj přehlíží. Lze mu připsat i pragmatickou podporu ekonomické diplomacie a schopnost formulovat politické postoje srozumitelně a bez diplomatických opisů. Ať už si o něm myslíme cokoli, nelze mu upřít, že po více než dvě desetiletí patřil k nejvlivnějším českým politikům a významně ovlivnil podobu české politiky. Proto si ocenění zaslouží.“

Pavel Černocký: Havel byl „Blouznivec našich hor“. A Zeman?

„Je to prosté jak čerpadlo… Petr Pavel a Miloš Zeman jsou jako oheň a voda. Pávek je nadšeným fandou Bruselu, chce rozpustit Česko v EU a je poslušným vykonavatelem pokynů CIA. Člověk bez vlastního názoru. Naopak Miloš Zeman je, možná trochu prostořekým, nezdvořilým zastáncem české státnosti,“ říká publicista Pavel Černocký a zamýšlí se.

„Udělí Pávek Zemanovi Řád? Myslím si, že nakonec ano. Udělá to proto, že se bude bát. Bát, aby nepopudil ještě víc současnou vládu a veřejnost… A hlavně, aby nepřišel o další, potenciální voliče,“ domnívá se a dostal se i k „porovnání“ našich porevolučních prezidentů.

„Václav Havel byl "Blouznivec našich hor", Petr Pavel není prezidentem naší země, ale cizích mocností. Klaus i Zeman byli dobrými prezidenty... i když každý jiným způsobem. Zeman si vyznamenání určitě zaslouží,“ uzavírá.

René Kekely: „Prezidentování“ Zemanovi předpověděla Helena Růžičková...

Vyjádřil se i moderátor a PR manažer René Kekely. A dokonce v té souvislosti připomněl i velmi populární herečku. „Zajímavá je jedna věc: Právě dnes (13. 6.) by své 90. narozeniny slavila herečka a vlastně i vědma Helena Růžičková. S Milošem Zemanem se znali, protože její syn Jirka žil roky ve stejném domě v Praze na Výtoni jako Miloš Zeman a pod nimi ještě Roman Skamene. A právě Helena kdysi dávno předpověděla, že se Zeman stane prezidentem. Mnozí se jí tehdy smáli a pomalu ji považovali za blázna. A ona řekla, to nehádám, to prostě vím a bez debat! A stalo se,“ vzpomíná s úsměvem René Kekely a pokračuje.

„Přestože jsem já osobně s Milošem Zemanem v lecčems nesouhlasil a měl i výhrady k jeho – někdy až zbytečně provokativnímu vystupování a některým vyjádřením, jako prezidenta jsem si ho vážil,“ říká a dodává. „Jen nevím, zda je nutné oceňovat nejvyšším státním vyznamenáním prezidenty nebo třeba premiéry a podobně vysoce postavené politiky. Protože oni mají své zemi sloužit, pracovat pro ni, a pokud to dělají, ať dobře nebo špatně, je to jejich práce, možná poslání. Ale oceněn nejvyšším vyznamenáním by měl být někdo spíš za hrdinský čin, za záchranu životů, zdraví, případně vynález, přelomový lék nebo oběť pro někoho druhého. Zda prezident – jakýkoli? S takovým oceněním bych u jakéhokoli vrcholného představitele země spíš šetřit,“ zamýšlí se a odpovídá i na otázku, jaký vlastně Miloš Zeman podle něj na prezidentské pozici byl….. Co se mu povedlo a co nepovedlo…?

„Byl to historicky první zvolený prezident lidem. Byl výjimečný, nezaměnitelný a samozřejmě kontroverzní. Někdy zbytečně kontroverzní a zbytečně provokativní. Tím si nadělal řadu nepřátel, dokonce i mezi těmi, kteří jej zprvu podporovali. Na druhou stranu byl a stále je osobitý, vtipný, a je to stále geniální rétor. Stále mu to myslí a má především neskutečný přehled. Kdykoli se jako prezident zajímal o nějaké téma, zdravotní, sociální, kulturní, společenské, vždy byl maximálně připraven. Nechal si zjistit řadu věcí, detailů a měl přehled. Málokdo jej dovedl takzvaně opít rohlíkem. Dokázal oslovit velkou část veřejnosti mimo velká města. Mnoho lidí, včetně řady politiků a diplomatů, oceňovalo jeho přímočarý styl, srozumitelnou komunikaci a schopnost mluvit o tématech, která podle nich jiní politici přehlíželi. Také prosazoval ekonomickou diplomacii. Podporoval české firmy při zahraničních cestách a zdůrazňoval význam exportu a obchodních vztahů, zejména s Asií. Jeho zastánci tvrdí, že tím pomohl otevřít některé obchodní příležitosti pro české podniky. A rozhodně vždy na veřejnosti prosazoval hlavně české zájmy, českých podnikatelů, českých občanů,“ ocenil moderátor řadu Zemanových kroků a pokračoval.

„Určitě pak jisté i mnohé (kritiky) překvapilo, že po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu invazi na Ukrajinu jednoznačně odsoudil a označil ji za zločin. Což bylo v kontrastu s jeho dřívější rétorikou. Nicméně jasně řekl, co je špatně, a že je Putin, s ohledem na to, co rozpoutal, zlo,“ připomíná René Kekely a dodává.

„Mnozí Miloši Zemanovi kladli za vinu, že polarizuje společnost. Upřímně ale, ukažte mi prezidenta a vysoce postaveného politika, který nerozděluje společnost. Nebyl tu a není nikdo, kdo by měl jen příznivce, nikoli odpůrce. Nebo tedy tzv. 80:20. Nikdo takový reálně nebyl a asi ani nebude. Vždy to budou tábory rozdělené na dvě nebo i tři části. A ano, Miloš Zeman ke konci svého mandátu možná dělal i přešlapy a možná i někdy naschvály. Ale upřímně, kdo zná trochu historii, tak ví, že co se týče těch demokratických prezidentů, třeba T. G. Masaryk byl také poměrně „kontroverzní“. A byl rozhodně hodně umíněný. Dohadoval se s tehdejší vládou, dělal tzv. „justy“ se zákony a mnohdy byl terčem silné kritiky. Stejně jako pak v mnohém Edvard Beneš. Stejně jako někteří další…,“ připomíná moderátor.

„Porovnat vládnutí Miloše Zemana s dalšími porevolučními politiky?“ zamýšlí se na závěr.

„To zase tak úplně nejde. Protože každý z nich byl úplně jiný. Václav Havel byl naprostý originál. Takový „zjev“ té doby, protože on se stal prezidentem v době neobyčejné euforie, přerodu politické i společenské scény. Více filosof, více intelektuál a taky více snílek. Věřil, že jistou slušností, jistou formou diplomacie a kompromisy lze mnohé změnit. Bohužel se v mnohém z toho mýlil. Byla to nesmírně silná a velmi uznávaná osobnost, byť samozřejmě měl velkou spoustu odpůrců, včetně jeho následovníka Václava Klause,“ říká René Kekely a připomíná.

„Pochopitelně Václavu Havlovi dodnes část národa vyčítá jeho porevoluční generální milost, kdy se bohužel na svobodu dostali nejenom nevinní političtí vězni a „malí zlodějíčkové“, ale i velcí zloději, násilníci a bohužel i brutální vrazi. Bohužel tam byl i případ, kdy krátce po propuštění jeden z recidivistů brutálně zabil malé dítě, a ti příbuzní to Havlovi nikdy nezapomněli. Vinili jej z toho, že kdyby amnestii nedělal plošně, ale pouze pro politické a ne tak společensky nebezpečné vězně, nemuselo to mít takové důsledky,“ pokyvuje moderátor a jde k dalšímu „porevolučnímu“ prezidentovi.

„Jeho velký kritik a politický souputník Václav Klaus byl také zcela unikátní. Také velmi kontroverzní. Někdo, kdo si však nenechával nikým a ničím diktovat (stejně jako Zeman). Byl to navíc ekonom, takže o to více kalkuloval. Za vším viděl čísla a tabulky. Jeho některá sporná vyjádření, kroky, mu taky nepřidaly. A to vše pak završeno velkou a velmi spornou amnestií, která pak naštvala desítky policistů, soudců a státních zástupců. Jelikož se často na svobodu dostali i zloději, tuneláři a podvodníci, které právě ti zástupci orgánů činných v trestním řízení složitě a často roky dostávali před soud a za mříže. To byla věc, která neměla do té doby obdoby.“

„I on rozděloval společnost, i jeho mnozí, kteří ho původně podporovali, pak zatracovali,“ upozorňuje a dostává se k současnému prezidentovi.

„Se současným prezidentem Petrem Pavlem je to podobné. Ano, sice nemá ty kontroverze, které měli ti předchozí, ale zase se stále omílá jeho minulost, působení v KSČ a v rozvědce. Byť se prezident chová společensky velmi kultivovaně, lidsky, přátelsky, empaticky a nemůžeme mu absolutně nic vyčítat, co se tohoto týče, mnozí mu vyčítají například i jeho podporu pro euro, pro zavedení velkého evropského státního zřízení, nebo nedávno podporu sjezdu sudetských Němců,“ krčí rameny René Kekely a dodává.

„A taky, podobně jako předchozí prezidenti, v lecčems rozděluje společnost. Tomu se však žádný prezident prostě nevyhne. Neexistuje žádný geniální, bezchybný model prezidenta. A už vůbec ne žádný spasitel světa nebo naší země. Možná, někteří někoho takového snad i očekávají, ale ten už opravdu nepřijde. Kristus byl vážně jen jeden. A byl to originál,“ uzavírá s úsměvem.