Petr Žantovský se tentokrát zastavuje u sporů kolem Knihovny Václava Havla, kterou podle něj dlouhá léta provázela aura morální autority a odkazu bývalého prezidenta. V posledních týdnech však instituce čelí vážné krizi: odešli klíčoví sponzoři Zdeněk Bakala a Karel Komárek, výpověď podal tým knihovny a od dohody o spolupráci následně odstoupila i Dagmar Havlová. 

„Letos se z Knihovny Václava Havla stalo to pověstné klubko zmijí,“ dodává mediální analytik, který zmiňuje důvody, proč se instituce podle něj dostala do současné situace. Jedno z vysvětlení vidí v postupném úbytku jejího společenského významu. „Veřejný význam a sledovanost té instituce byla blízká nule, možná už přišla do záporných čísel a vlastně celá ta věc se stala zbytečnou,“ uvádí.

Právě v tom spatřuje i důvod odchodu dlouholetých mecenášů. „Pánové, co to celou dobu financovali, odtud odešli, protože přestali mít pocit, že peníze házené tímto směrem dávají nějaký smysl a užitek. To je prosté pragmatické vysvětlení,“ domnívá se.

Druhou rovinu celé kauzy pak podle něj představuje mediální obraz současného ředitele Knihovny Václava Havla Tomáše Sedláčka. „Tento rozčepýřený a neortodoxně vyhlížející, mluvící člověk levicových názorů byl považován našimi médii rovněž za modlu a za někoho, koho stojí za to ideově následovat. Tady Havlův étos však narazil na Sedláčkův pragmatismus, jak se zdá, a neštěstí bylo na světě,“ glosuj situaci Žantovský.