Hynek na úvod rozhovoru pro Rádio Universum komentoval tzv. českou iniciativu nákupu 800 tisíc dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Podle Hynka to není až tak velký politický úspěch, jak tvrdí vláda Petra Fialy, ale je za tím spíše práce zbrojařů a obchodníků.
„V první řadě bych řekl, že to úsilí dělali především obchodníci, lidé zkušení, kteří věděli, kam se v minulosti vezla stará sovětská technika a kam se vezla munice. A jak to tak v životě bývá, někdo si to odpracuje, a jiný se k úspěchu přihlásí. Takže politici se většinou přihlašují k tomu, co za ně odpracoval někdo jiný. Je to o tom, že obchodník má znalosti, má kontakty, má zkušenosti a všechno probíhá na základě řádných licencí. Ale já to považuji opravdu za úspěch, ale není to úspěch okamžitý – takto to běží už druhým rokem. To není nic nového,“ říká Hynek, že stará munice se pro Ukrajinu po světě shání už druhým rokem.
Právě dělostřelecká munice se ve válce na Ukrajině ukázala jako překvapivý klíč k úspěchu. „Je to možná překvapení pro všechny, protože se nikdy nepočítalo, že proběhne něco, co se dá přirovnat k první světové válce, ale se sofistikovanou výzbrojí. Dneska se vojáci v zákopech nekryjí před odstřelovači nebo před nepřítelem, ale spíš před drony, které mohou být buď sebevražedné, nebo průzkumné, které zmonitorují pozici a potom řídí dělostřeleckou palbu. Je to válka, která je neskutečně brutální – na obou stranách spousta mrtvých. Je to opravdu velmi brutální válka a dělostřelecká munice bude v dané fázi opravdu rozhodovat. Překvapil mě způsob krutosti a toho, jakým způsobem tato válka probíhá, protože jsme si všichni představovali, že budou použity moderní prostředky, válka manévrová, a stala se z toho válka zákopová,“ popisuje Hynek.
Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Místo kvantity je tak důležitá kvalita a moderní technologie, která umožní více efektivní palbu, aniž se bude muset spotřebovat obrovské množství munice. „V každém případě musíme zvýšit výrobu na nějakou únosnou mez, protože se opravdu munice vyrábělo málo. A ona chybí ve skladech všech armád zemí Evropské unie, žádná armáda nemá celou strukturu munice. Měla by mít munici všech typů palebných průměrů, a to na třicet dní vedení boje, od malorážové, pěchotní munice přes velkorážovou leteckou munici,“ má jasno Hynek.
Jenže v Evropské unii bude i kvůli závislosti na přírodních zdrojích zejména z Číny trvat velmi dlouho, než se situace zlepší. „Na začátku loňského roku Evropská komise zveřejnila dokument a na základě toho dokumentu připravila jakýsi akční plán, který nevím, jestli se plní. Moje zkušenost z dob socialismu je taková, že se většinou akční plány tolik neplnily, a Evropská unie na mě působí jako jakýsi nepovedený socialismus. My jsme zatím nepocítili jeden jediný dopad tohoto akčního plánu na zlepšení fungování podmínek v průmyslu,“ upozorňuje prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.
Ten byl kritický k nákupu stíhaček F-35, armáda by podle něj měla investovat jinde. „Je to legrační – my objednáváme letadla, ale nevím, jestli jsme k nim objednali i munici. Protože když nebudeme mít k letadlům munici, tak k čemu tato letadla budou?“ ptá se Hynek.
Fotogalerie: - Mimořádná o bezpečnostních hrozbách
„To si politici někdy neuvědomují – koupit techniku, to je teprve začátek. Já přece musím tuto techniku udržet v bojeschopném stavu po dobu celé její životnosti. A neumím ji udržet v bojeschopném stavu bez toho, aniž do toho zapojím vlastní průmysl. Nakonec covid nám ukázal, jak funguje mezinárodní spolupráce, jak fungují mezinárodní dodávky. Nefungují. Sáhnu si jenom na to, co mám na svém území. Čili jinými slovy: když budu ta letadla aspoň servisovat, když na to budu dělat některé klíčové komponenty, pak tato letadla můžou fungovat i v době války. Jinak mi fungovat nebudou. Toto je realita,“ tvrdí Hynek.
Česká republika podle něj má velmi podfinancovanou armádu. „Myslím, že nám to hoří ve všem, a hoří nám to především proto, že jsme dlouhodobě nefinancovali armádu. Nejjednodušší pro každou politickou garnituru bylo – když jim chyběly peníze v rozpočtu – vzít je armádě, protože to vidět není. A je tam relativně velký dluh. Navíc: je služba v armádě dostatečně atraktivní, když se budou snažit někoho rekrutovat? V konkurenci, která dneska je – ať už v civilním sektoru, ať už jsou to úřednické platy ve státní správě, ať už jsou to hasiči, policie – bude dostatečný počet mladých lidí ochotný podepsat závazek do armády?“ ptá se Hynek a upozorňuje na dlouhodobý problém dostatečné mobilizace profesionálů.
Hynek na závěr tvrdí, že nějaký typ konfliktu byl v Evropě nevyhnutelný, protože západní společnost má úplně zpřeházené životní hodnoty. „Západní společnost zpychla a zblbla, úplně zpřeházela životní hodnoty. Jsou pro nás prioritní úplné zvrhlosti a zapomněli jsme na to podstatné, a to vážit si života, vážit si života druhého člověka, vážit si zdraví, protože si myslíme, že doktoři za nás všechno vyřeší, takže lidé se chovají vůči zdraví velmi nezodpovědně. A také jsme zapomněli na vlastní obranu. A země, která je slabá, která do obrany neinvestuje, je samozřejmě zranitelná. A proto jsou mé nepříjemné pocity již dlouhodobé. Takže to, že vypukla válka na Ukrajině, mě nepřekvapilo,“ dodává s tím, že každá válka je selháním diplomacie a nyní je potřeba ji diplomaticky zase ukončit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
Saturn
