Novinkou letošních voleb bude korespondenční volba, která má umožnit hlasování krajanům ze zahraničí. Změnu prosadila současná vládní koalice, a to přes námitky, že zasílání hlasů poštou je narušením požadavku na tajnost volebního práva a ohrožením jeho rovnosti, protože nakládání s hlasem nebude reálně možné kontrolovat. 

Doposud voliči ze zahraničí museli volit s vyřízeným voličským průkazem vhozením lístku do urny na zastupitelském úřadě, kam ale dorazili jen někteří. Například při volbách 2010 na velvyslanectví v Londýně vyhrála TOP 09 před druhou ODS a pak někteří sledovali počítání výsledků s tehdejším velvyslancem Michaelem Žantovským.

Česko není Polsko nebo Rumunsko, kde v každých volbách ze zahraničí hlasuje velké množství hostujících pracovníků ze zahraničí a tyto hlasy mohou výsledky skutečně zamíchat, jako se to stalo v nedávných volbách v Rumunsku, kdy by později zvolený Nicusor Dan bez hlasů ze zahraničí nejspíš vůbec nepostoupil do druhého kola.

Počet hlasujících na ambasádách postupně stoupal, v roce 2002 šlo o 3 800 lidí, v roce 2021 už 13 184. Nejednalo se o nijak závratná čísla, přesto experti upozorňovali, že pokud by hlasy ze zahraničí byly losem připočteny k nejmenšímu Karlovarskému kraji, výsledky mezi pouhými sto tisíci hlasujícími by to mohlo ovlivnit.

Při hlasování korespondenčním způsobem mnozí očekávali řádový nárůst, hovořilo se až o půl milionu hlasů. To už by mohlo ovlivnit výsledky v jakémkoliv z krajů, na což upozorňovala i opozice, která proti nové volební zákonné úpravě měla množství výhrad.

Nakonec bylo za tímto účelem dohodnuto, že hlasy ze zahraničí budou rozděleny podle regionů do čtyř částí, které se připočtou k jednomu z největších krajů, přidělenému losem. 

Ten byl proveden v květnu na ministerstvu vnitra a jeho výsledkem bylo, že voliči z Ameriky budou připočteni ke Středočeskému kraji, ti ze západoevropských zemí k Moravskoslezskému, východní část Evropy s Ruskem a Tureckem připadne Jihomoravskému a zbytek světa, tedy Asie, Austrálie a Afrika budou volit kandidáty zaregistrované pro Prahu.

Voliči, kteří chtějí takto volit, musejí být zapsáni do voličského seznamu. Konečný termín pro zápis je 40 dní před otevřením volebních místností.

Ačkoliv česká diplomacie zatím počty nechce zveřejňovat, objevují se informace, že zájem občanů žijících v cizině o korespondenční volbu je nižší, než se očekávalo.

Osvětu směrem k nim přitom dělají různé krajanské spolky a facebookové skupiny. Třeba skupina „Češi a Slováci v Londýně a blízkém okolí“ organizovala v červnu debatu s ředitelem konzulárního oddělení ambasády, který měl vysvětlit, jak volit a přímo na místě bylo možné se zaregistrovat.

Informace se snaží podávat i jednotlivá velvyslanectví a konzuláty, které krajany skutečně provádějí procesem krok po kroku od podání žádosti o vystavení voličského průkazu, po samotné odeslání volebního lístku na adresu ambasády.

Mnohem rázněji se na tyto voliče nyní obrátila nezisková organizace Milion chvilek pro demokracii, která se velmi angažovala už při přijetí zákona o korespondenční volbě. Nyní přišla s heslem „Lásku k domovu můžete poslat i poštou“ a s žertovným videem: Magnetka ze zahraničí úspěch neměla? Pošlete tentokrát raději hlas.

„Žijete v zahraničí? Stačí během léta podniknout pár jednoduchých kroků a ve volbách do Poslanecké sněmovny můžete hlasovat korespondenčně. A my jsme tu od toho, aby vám nic neuniklo! Všechny potřebné informace ke korespondenční volbě najdete na našem webu,“ vybízejí „Chvilky“.

A jednotlivé destinace, kde je česká krajanská komunita nejpočetnější, už začali obrážet i politici. Nejaktivnější je v tomto směru Vít Rakušan, který již zavítal za potenciálními voliči do Berlína i do Londýna.

Vyrazil tam s tour „Debata bez cenzury“, se kterou v loňském roce objel Česko. Začal v červnu v Berlíně, kde avizoval, že „rozhodnout o tom, jaká bude budoucnost Česka, mají všichni Češi, ať žijí kdekoli“.

V Londýně však v místním Bohemia House narazil na takovou kritiku, že město s nadsázkou nazval „malá Karviná“ (po jedné velmi slavné zastávce jeho loňského putování).

„Přišlo asi dvanáct lidí. Jeho odpovědi byly spíš naučeným politickým projevem než skutečnou reakcí. Tvrdil, že za nic nemůže,“ popsala brněnská krajská zastupitelka Petra Rédová, která na debatu dorazila také.

Takže si ministr vnitra mimo jiné vyslechl i kritiku za svůj přístup k vyšetřování střelby na Filozofické fakultě.

Na konci června se zase konala akce Na český pivo v Londýně, kam dorazil Ivan Bartoš.

Nevíme, zda se do Londýna či Berlína nepodívá i Petr Fiala s Ivou Pazderkovou. 

Opoziční strany ale takové akce neplánují. Tisková mluvčí SPD sdělila: „Voliče v zahraničí oslovujeme prostřednictvím sociálních sítí, nic jiného SPD neplánuje". 

Tiskový mluvčí Stačilo! Roman Roun ale pro ParlamentníListy.cz vysvětlil: „Aktivně to nevyhledáváme, protože jsme primárně proti korespondenční volbě, považujeme ji za protiústavní. Ale trochu jiná situace je, pokud nás někteří lidé žijící v zahraničí pozvou. V takovém případě se snažíme vyhovět a někoho tam poslat. Aktuálně takovou návštěvu řešíme v Anglii, na Slovensku a v Německu. Sami ale tyto akce aktivně neorganizujeme," uvedl.

A skepse navzdory výzvám Milionu chvilek vládne i ohledně možností zahraničních voličů zamíchat kartami.  

„Korespondenční volby v zahraničí výsledky voleb neovlivní. Bude v nich volit málo voličů. Většina našich občanů v cizině si uvědomí, že je nemravné a nedemokratické vnucovat někomu vládce, proti jeho vůli. Podstatou demokracie je, že své vládce si volí ovládaní, tedy občané žijící na území, kde daná vláda vládne. Naši zahraniční občané u nás nežijí a nenesou důsledky své volby," uvedl pro ParlamentníListy.cz ústavní právník docent Zdeněk Koudelka.

Psali jsme:

Divný systém. Vondráček se ohradil proti tomu, jak se bude volit mimo Česko

I vám třeba korespondenční volba sebere poslance. Část zákona, o níž se mlčí

„Fialův vládní gang a Brusel chtějí kontrolovat volby. Scénář je jasný,“ říká Jana Bobošíková

Kdyby se hlasovalo jenom v Moldavsku, proevropská Sandu by prohrála. Korespondenční hlasy změnily výsledek