Kdo může za často extrémně drahé potraviny? I o tom se mluvilo na setkání Klubu 2019, kterého se účastní především experti ze zemědělské sféry, ale třeba také herec Ivan Vyskočil nebo jeho herecká kolegyně Jaroslava Obermaierová. Bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek se hned na úvod rozhodně ohradil proti těm, kteří v tomto směru ukazují prstem na zemědělce. Vrátil se například k nedávnému televiznímu vystoupení paní Zlámalové. „Vystoupení lidí, kteří ze zemědělství vědí prachmálo a vyprávějí o tom, jak se zemědělci kapsují. A jak hlavně ti velcí nevědí co s penězi. Paní Zlámalová vystoupila na CNN a vyprávěla, jak zemědělci zvýšili svůj zisk o 47 procent,“ kroutí hlavou dlouholetý úspěšný podnikatel v zemědělství a vysvětluje.
Rentabilita zemědělců? Dvě koruny ze sta korun… Hrabe si někdo úplně jiný!
„To jsem mluvil o rentabilitě prvovýroby. Zpracování má rentabilitu kolem tří až čtyř procent. Obchod má rentabilitu kolem 22 až 30 procent v průměru. Mimochodem, pro vaši informaci, prodej v českém maloobchodě za rok je cca 400 miliard korun. Z toho na reklamu vydávají cca 21 miliard korun. O to si oni ještě tu rentabilitu sníží. A to nemluvím o tom, že třeba jeden z významných prodejců tady u nás je veřejná obchodní společnost, která daní u matky v zahraničí. To znamená, že tady vůbec daně neplatí. To je situace k pláči,“ podotýká Zdeněk Jandejsek a dodává. „Takže ti zemědělci si opravdu „nehrabou“. Hrabe si úplně někdo jiný! Ale tak je to asi v pořádku, protože jsme tady v podstatě kolonie,“ říká naštvaně.
Fotogalerie: - Vysíláme fialový signál
Kuřecí a vepřové? Cena od zemědělců u nás a ceny v zahraničí…
Dostal se i ke konkrétním číslům. „Mám tady částky, za které dodáváme my a za které dodávají v zahraničí. Stále slyšíme křik, jak my ty ceny máme vysoké. Tak posuďte sami:
Kuřecí maso za kilo:
My 60,38 koruny
Německo – 95,28 koruny
Francie – 70,23 koruny
Itálie – 71,87 koruny
Rakousko – 85,90 koruny
Slovensko – 58,10 koruny
Vepřové maso:
My máme cenu v JUTU 53,36 koruny. (JUT je jatečně upravené tělo.)
Německo – 56,41 koruny
Francie – 56,89 koruny
Maďarsko – 55,34 koruny
Rakousko – 57 korun
„Všechno je výš než u nás. Ale my jsme prý ti zločinci. To je prostě záměr. Organizovaný záměr zlikvidovat tady zemědělský a potravinářský průmysl,“ nebere si servítky Zdeněk Jandejsek.
Fotogalerie: - Schůze sněmovny
Česká republika je schopná se uživit sama!
„Je také potřeba říct, že jsme to dopracovali tak daleko, že za rok 2022 máme záporné saldo zahraničního obchodu 57,5 miliardy. V roce 1990–1994 jsme měli tento rozpočet vyrovnaný,“ říká Zdeněk Jandejsek a pokračuje.
„Za rok 2022 jsme dovezli za 302 miliardy korun potravinářské zboží. Bilance záporná dělá 57,5 miliardy korun. Z těch 302 miliard není ani koruna DPH. Kdyby to dělali naše podniky, tak je to krát 0,15, tedy 45 miliard do státní kasy! My děláme všechno pro to, aby to nešlo. To je všechno záměr!“ říká a upozorňuje.
„Česká republika je schopná se uživit sama! Pokud budou nastavené podmínky k tomu, aby podnikali ti, kteří chtějí podnikat, a nepůjdou peníze tam, kde se nevyrábí, a bude se říkat, že to je na životní prostředí. To ať si zaplatí životní prostředí, jestli to chce řešit,“ vzkázal.
Psali jsme:
Obilí z Ukrajiny? Varování!
Jandejskův předchůdce v Agrární komoře a bývalý senátor Jan Veleba se pak krátce dostal i k „ukrajinskému obilí“ a k tomu, jak se vláda staví k problémům.
„Premiér se postaví před kameru a tak, jak vyřešil ostatní věci, tak se vyřeší i ceny potravin. Tak oni to vyřeší asi tímto způsobem. Chtějí sem dostat ukrajinské obilí, aby ty ceny snížili. A ti pekaři nemohou nic dělat, když chtějí obstát u těch řetězců,“ říká a ohledně obilí z Ukrajiny varuje.
„To obilí je kontaminované plísněmi. Nemohli ho vyvážet a nedělejme si iluze, jak je skladují a jak tam fungují kontrolní orgány. Situaci pokládám za vážnou, ministra zemědělství Nekulu za nekompetentního ministra, který bojuje proti vlastním zemědělcům a kterému dnes věří málokdo. Mimořádná situace vyžaduje mimořádnou pozornost a pravdivé informace, a proto se k tomuto tématu vrátím samostatným článkem.“ (pozn. redakce: ten by měl vyjít v nejbližších dnech)
Úpadek role hegemona? Spojené státy se s tím nechtějí smířit…
Který z uvedených lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Podle profesora jsme v situaci, kdy dochází k úpadku role hegemona ve světovém politickém systému. „Spojené státy, které byly po skončení studené války tímto hegemonem, se s novou situací nechtějí smířit a pokoušejí se udržet si svá privilegia. Jejich hlavní rolí by ale mělo být režírování přechodu do nového politického uspořádání, kde by mocnosti byly rovnoprávné. To znamená, aby se vytvořil multipolární svět. V současnosti ale nebezpečí války narůstá, protože neřízený odchod hegemona vždycky znamená narůstání chaosu a ten proces se zrychluje,“ vysvětluje a pokračuje.
„Podle dokumentů, které máme dnes k dispozici, jsme začali klíčové desetiletí, kdy se ukáže, jakým způsobem se Západ srovná s novou rolí Číny, Indie a řadou dalších nově se rodících velmocí. Současná čínská vize je slibnější, protože předpokládá harmonické soužití velmocí s tím, že – podle mého názoru – Číňané velmi dobře vědí, že neexistuje žádný stát, který by dnes mohl plnit roli hegemona v tradičním slova smyslu.“
Ve své přednášce rozebral také, jak moc je podle něj reálná hrozba války.
„Pracujeme především s historickými analogiemi. Například tým vědců na Harvardu propočetl, že za posledních 500 let proběhlo šestnáct výměn hegemona, přičemž dvanáct těchto změn bylo spojeno s válkou. To znamená, že nebezpečí války je statisticky vzato velmi vysoké. Jenže hrozba války neznamená válku; není přírodním zákonem, že odchod hegemona musí být spojen s válkou. Je ale důležité si být vědomi tohoto rizika a něco proti tomu dělat. A ne se nechat vláčet úplně zbytečně do konfliktu. Konfliktu s Čínou, s Ruskem, s Íránem… To je podle mne cesta, pro kterou mocenský potenciál Západu ani náhodou nestačí,“ vysvětlil.
Minské dohody – lest vůči Rusku? A Macron v Číně…
Profesor Krejčí se pak také vyjádřil ke slovům Angely Merkelové ohledně minských dohod, kdy na sklonku minulého roku uvedla, že tyto dohody měly ve skutečnosti poskytnout Ukrajině čas připravit se na válku s Ruskem.
„Jestli má Merkelová v tom svém výroku pravdu, tak to znamená, že Západ od začátku vnímal minské dohody jako lest vůči Rusku. Lest, která má umožnit růst vojenské síly Ukrajiny a protažení infrastruktury NATO směrem k ruské hranici. Jestli má Merkelová pravdu, tak je to velmi špatná zpráva, protože nárůst nedůvěry bude teď exponenciální a odstranění této nedůvěry nesmírně obtížné,“ varoval.
Dostal se i k nedávné návštěvě francouzského prezidenta Macrona v Číně, a především k jeho slovům, která po návratu pronesl. Macron se z návštěvy Číny vrátil s tím, že se Evropa nesmí nechat zatáhnout do sporu o Tchaj-wan a nemá být jen ve vleku USA.
„Návštěva Macrona v Číně je samozřejmě záležitost, která na pozadí chování Evropské unie vyznívá jako problém. Ve skutečnosti ale je to způsob, jak by se měl svět dál vyvíjet. To znamená, že velmoci musejí k sobě nalézt rozumnou, nekonfrontační cestu. Vzájemně si vyhovět, respektovat své bezpečnostní požadavky. To, co říká Macron, je podle mého názoru racionální pohled na současnou situaci. To, co předvedla Ursula von der Leyenová před cestou do Pekingu, když říkala, že budeme hodnotit Čínu podle jejího chování k válce na Ukrajině, to je v podstatě pořád trvající arogance, paternalismus… My potřebujeme s Čínou spolupracovat. Potřebujeme, aby Čína pomohla vyřešit válku na Ukrajině, a ne se nad Čínu povyšovat,“ žasne profesor a dostává se k tomu, jak Čína údajně Ursulu von der Leyenovou při její návštěvě „přijala“.
„Dostupné informace, podle mého názoru, nejsou úplně přesné. Ale chovali se k ní tím způsobem, jaký si podle mého názoru sama připravila. Nemůže se před cestou povyšovat nad hostitele. To je diplomatické barbarství. No a to se jí vrátilo,“ míní.
Bez nápadů, proto bez čínských investic…
Zpátky do České republiky pak směřovala svou otázkou na profesora herečka Jaroslava Obermaierová. Tu zajímalo, proč se nakonec neuskutečnily čínské investice v České republice tak, jak se o tom v jednu dobu za prezidenta Zemana hodně mluvilo.
„Hedvábná stezka nebyla podle mého názoru v Praze dobře pochopena. My ji vnímáme jako linii, po které proudí čínské peníze. Ne. Hedvábnou stezku je lepší si představit jako nějakou nit, na které jsou jako korálky navlečeny investiční projekty. A v Česku chyběly investiční projekty. Peníze v Číně najdete, ale chyběl nápad, například ve stylu – postavíme fabriku Huawei, postavíme továrnu na čínské elektromobily…,“ vysvětlil politolog a dodal: „Nic takového nebylo. Například dnes se staví rychlodráha z Bělehradu do Budapešti. Stavějí to Číňané. Proč nemůže být rychlodráha z Budapešti do Hamburku? Přes Bratislavu a Prahu… Chybějí projekty tohoto typu. Dokud projekty nejsou, tak se tady čínské peníze neobjeví. Musíte prostě přijít s nápadem,“ zopakoval a dodal: „Plus vytvářet příznivé prostředí pro podnikání.“ Ivan Vyskočil v diskusi stručně doplnil: „Dálnici odmítli a teď Číňani postavili dálnici do Pákistánu, asi za tři roky. To je neuvěřitelné!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
Mivoj
