Hned zkraje se vyjadřoval k možnému prolamování limitů těžby uhlí na severu Čech. "Dneska trochu v té diskuzi zapadá, koho to uhlí vlastně je. Možná překvapím diváky, ale to uhlí je ve vlastnictví českého státu a je to jeho nerostné bohatství. Stát ale doteď neřešil, co se s ním děje," poznamenal. Prý ho to šokovalo. Vytěžené uhlí se totiž i prodává a peníze z prodeje neinkasuje stát, ale těžař. Státu odvádí některé jasně dané poplatky, přičemž ty považuje ministr za velmi nízké.
V ČR se ročně těží 40 milionů tun hnědého uhlí a z toho asi deset milionů tun končí v teplárnách. Z uhlí vyrábíme také elektřinu, kterou ovšem vyvážíme za poměrně nízké ceny, protože v současné době není na trzích cena nijak vysoká. Na soustavu centrálního rozvádění tepla navíc nejsou zdaleka napojeni všichni obyvatelé Česka. V případě, že by došlo k prolomení limitů jen na dole Bílina, tak tam podle ministra jde o sto milionů tun. A co se s nimi tedy stane? Právě tuto otázku chce ministr napřed řešit.
Může se stát, že se nechám přesvědčit
Lze namítnout, že bez prolomení limitů budou za pár let horníci nezaměstnaní. Brabec k tomu poznamenává, že na severu Čech existují průmyslové zóny, kde může horníky zaměstnat, pokud k tomu připraví určité programy na podporu zaměstnanosti. Jako šéfovi rezortu životního prostředí se Brabcovi také nelíbí, jak těžba uhlí zatěžuje zdraví občanů. Dlouhá léta to vede k tomu, že mladí lidé z regionu odcházejí.
Ze všech těchto důvodů je jasně proti prolamování limitů, ale je ochoten počkat, zda protistrana přinese relevantní argumenty podložené kupříkladu čísly. "Umím si představit, že, pokud by měla být ohrožena energetická bezpečnost Česka, tak je na této vládě, aby se dokázala postavit k obyvatelům regionu a říct jim, že limity je třeba prolomit, ale občanům to bude kompenzovat," řekl ministr. Nezdá se mu ale fér, aby o otázce prolomení limitů hlasovali např. všichni občané kraje v referendu, když budou těžbou ohroženy jen domy malé části z nich.
Stát by si podle ministra měl jasně říci, co se s vytěženým uhlím stane a v tomto smyslu by se měla změnit i legislativa, aby si stát mohl poručit, že vytěžené uhlí půjde zkrátka do tepláren. Je také možné, že za patnáct až dvacet let pokročí technologie natolik, že budeme schopni efektivněji čerpat energii ze slunce, takže energie z uhlí bude potřeba stále méně.
Břidlicový plyn není cestou pro střední Evropu
Faktem také je, že ceny uhlí na světovém trhu klesají, a to i kvůli těžbě břidlicového plynu. Brabec ovšem varoval, že nás v této oblasti nečekají světlé zítřky. "Pro střední Evropu břidlicový plyn není cesta," vyjádřil svůj názor ministr. Proč? Protože v Polsku jsou mnohem menší zásoby této suroviny, než se dříve zdálo - a ani v Česku to není nijak slavné.
Malá kobra, sběrači kovů a kotlíkové dotace
Ministr se ale nevyjadřoval jen k těžbě uhlí. Zmínil i "malou kobru", kterou by chtěl zřídit, aby bojovala proti sběračům kovů. Členy týmů by byli lidé, kteří již pro stát pracují, takže by to nestálo dodatečné peníze. "Chceme znepříjemnit život těm, kteří se sběrem kovů živí nelegálně," zdůraznil.
Problémem je už samotný počet sběren kovů, jsou jich totiž tisíce. Každý rok by tedy mělo přibýt i několik set kontrol.
V závěru ministr hovořil také o dotacích na výměny kotlů. "S Evropskou komisí se nám podařilo vyjednat devět miliard na výměnu až sta tisíc těch nejméně efektivních kotlů," prozradil ministr. Dosud není jasné, jak budou dotace vysoké. Ministr ovšem předpokládá, že by měly prokrýt 60 procent ceny nového kotle.
Psali jsme:
_635330511473257143.JPG&id=21652)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
