Úvodní aktuální otázka se týkala tematiky lidských práv v souvislosti s odvoláním a následnou rezignací vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové. Ta prohlásila, že by se měl do vlády vrátit ministr pro lidská práva. Podle místopředsedy Špačka je to zbytečné, neboť agendu lidských práv v současném modelu reprezentuje ve vládě její předseda, který je tak může hájit ještě lépe. Rozhodně však odmítl převedení lidskoprávního resortu pod Ministertvo vnitra. „Nepřidával bych vnitru další kompetence, to má spravovat zemi,“ řekl. Přikláněl by se spíše k posílení úřadu veřejného ochránce práv, včetně pravomoci předkládat vládě návrhy zákonů.
Podle představitele Koruny České je však samozřejmě hlavní otázkou forma státu. Vznik samostatné ČSR označil za „největší politický omyl“ v našich národních dějinách. Podle názoru místopředsedy strany Špačka na rozpad habsburské říše středoevropské národy doplatily. „Prostor mezi Německem a Ruskem by měl být obsazen silnou říší,“ řekl. Restauraci monarchie si pak představuje jako celou řadu právních, státoprávních a správních změn. Základem je pro něj získání ústavní většiny v Parlamentu a následná změna Ústavy. „Domníváme se, že by jí mělo předcházet všeobecné referendum,“ uvedl.
Král by vyřešil celospolečenské problémy
Podle Radima Špačka nelze bez krále na trůnu vyřešit dva základní celospolečenské problémy, a sice za prvé pokles důvěry občanů ve stát a jeho představitele a za druhé účinný dohled nad politickými institucemi, který dnes opět vykonávají volené politické instituce. Monarcha dále podle místopředsedy Špačka představuje svorník spojující národ.
Restaurací bychom se podle představy Koruny České dostali státoprávně před vyhlášení republiky a logickým nápadníkem trůnu by byl rod Habsbursko-Lotrinský, buďto jeho hlava Karel či jeho syn Ferdinand Zvonimír. Monarchistické zřízení by umožnilo reformu horní komory Parlamentu, která by podle Radima Špačka měla být z většího dílu odpolitizovaná. Panovník by jmenoval polovinu senátorů, druhou část sněmovna, zbytek by tvořili virilisti, nabývající senátní mandát z titulu své veřejné funkce. Rovněž zmínil obdobnou možnost reformy Ústavního soudu.
Ač se Koruna Česká hlásí k neprolomitelné hranici restitucí k 25. únoru 1948, uvedl Radim Špaček, že je potřeba napravit nespravedlnosti spáchané na vlasteneckých šlechtických rodech, konkrétně zmínil například hlubockou větev Schwarzenbergů. Vracel by se však ještě dále, „výjimečně až do roku 1918, zejména k nespravedlivě odebranému majetku rodu Habsburko-Lotrinkému či dÉste,“ uvedl místopředseda strany Špaček.
Strana ve svém programu vítá přistěhovalce, kteří se rozhodnou k důsledné asimilaci. Zároveň však podle jejích představ „nikomu nesmí být bráněno hlásit se ke své národnosti, rozvíjet její kulturu a používat svého mateřského jazyka“.
Strana je pro zásadně vyrovnaný rozpočet snížením mandatorních výdajů, mimo jiné dotací, zvýšení daní vidí jako až další možnost. Zároveň je pro zavedení degresivního zdanění.
Koruna Česká chce přesvědčovat poslance pro obnovu monarchie
Svůj hlavní programový bod vidí coby běh na dlouhou trať, myslí jej však zcela vážně. Za své hlavní poslání ve sněmovně spatřuje přesvědčování zákonodárců, aby se rozhodli pro obnovu monarchie. „V TOP 09 je řada monarchistů, další jsou v KDU-ČSL,“ uvedl Radim Špaček. „V devadesátých létech byli monarchisté i u sociálních demokratů, nevím ale, jak dnes,“ doplnil. Přes jednotlivce by se tak rádi dostali ke spolupráci s velkými stranami. „S komunisty bychom ale nespolupracovali, vzhledem k tomu, jak této zemi ublížili,“ dodal Špaček. Strana je rovněž proti registrovanému partnerství a potratům.
„Kandidujeme jako zřejmě jediní ne proto, abychom šli do vlády, ale pro systémovou změnu k lepšímu. Jedině monarchie dokáže lidi sjednotit v radosti,“ uzavřel interview výčtem největších předností své strany její místopředseda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
