Úvodní aktuální otázka se týkala tematiky lidských práv v souvislosti s odvoláním a následnou rezignací vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové. Ta prohlásila, že by se měl do vlády vrátit ministr pro lidská práva. Podle místopředsedy Špačka je to zbytečné, neboť agendu lidských práv v současném modelu reprezentuje ve vládě její předseda, který je tak může hájit ještě lépe. Rozhodně však odmítl převedení lidskoprávního resortu pod Ministertvo vnitra. „Nepřidával bych vnitru další kompetence, to má spravovat zemi,“ řekl. Přikláněl by se spíše k posílení úřadu veřejného ochránce práv, včetně pravomoci předkládat vládě návrhy zákonů.

Podle představitele Koruny České je však samozřejmě hlavní otázkou forma státu. Vznik samostatné ČSR označil za „největší politický omyl“ v našich národních dějinách. Podle názoru místopředsedy strany Špačka na rozpad habsburské říše středoevropské národy doplatily. „Prostor mezi Německem a Ruskem by měl být obsazen silnou říší,“ řekl. Restauraci monarchie si pak představuje jako celou řadu právních, státoprávních a správních změn. Základem je pro něj získání ústavní většiny v Parlamentu a následná změna Ústavy. „Domníváme se, že by jí mělo předcházet všeobecné referendum,“ uvedl.

Král by vyřešil celospolečenské problémy

Podle Radima Špačka nelze bez krále na trůnu vyřešit dva základní celospolečenské problémy, a sice za prvé pokles důvěry občanů ve stát a jeho představitele a za druhé účinný dohled nad politickými institucemi, který dnes opět vykonávají volené politické instituce. Monarcha dále podle místopředsedy Špačka představuje svorník spojující národ.