„Za období vlády Vladimira Putina se Rusko stalo součástí globální ekonomiky a v mnoha ekonomických aspektech se v porovnání s érou jeho předchůdce Borise Jelcina skutečně zlepšila celková prosperita země. Zahraniční obchod vzrostl v roce 2008 na pětinásobek oproti roku 2000. Počet Rusů, kteří vycestovali do zahraničí se za stejné období dostal na trojnásobek. Vývoj moderních komunikačních systémů a internetu v Rusku byl jedním z nejrychlejších na světě,“ píše Inozemcev.
„Tento pozitivní trend se však začal měnit k horšímu v roce 2011, kdy začaly být zřejmé dvě základní premisy. Relativní úspěch ruské ekonomiky byl pro některé Rusy signálem k politickým změnán, jakési druhé perestrojky. Zároveň se však také ukázalo, že Rusko postrádá technologické kapacity k dosažení skutečně rozsáhlé modernizace, díky které by se mohlo zbavit ekonomické závislosti na vývozu přírodních zdrojů,“ míní Inozemcev.
„V roce 2012 si ruská vládnoucí politická elita s konečnou platností uvědomila, že ekonomika zaožená na vývozu plynu a nafty se nejlépe řídí pomocí nedemokratických nástrojů a pouštět se do nějaké hlubší restrukturalizace by bylo v časech rostoucích veřejných protestů příliš riskantní. Ruské odvrácení se od Evropy a Západu tedy nezačalo během ukrajinské krize, ale již v roce 2012, kdy se Putin potřetí ujal prezidentského úřadu. Fakt, že mnoho západních lídrů v posledních letech věřilo v demokratizaci Ruska, jenom dokazuje, jak moc nepochopili podstatu uvažování ruských elit i obyčejných Rusů,“ tvrdí Inozemcev.
„V letošním roce nejvyšší ruští političtí představitelé beze zbytku ukázali, že nějaká pravidla fungující v domácí či zahraniční politice je vůbec nezajímají. Ve skutečnosti by byli schopni zajít i mnohem dál, kdyby se, díkybohu, nedrželi přece jenom trochu zpátky s ohledem na ekonomiku země. Pravdou totiž je, že ruská ekonomika je na světové ekonomice velmi závislá. Byť se ruští politici navenek tváří, že tomu tak vlastně vůbec není.“ upozorňuje Inozemcev.
Celý text v angličtině najdete ZDE
Rusko nemůže podle mínění Inozemceva uspěšně fungovat bez spolupráce s okolním světem. „Vnější dluhy ruských bank a korporací překročily výši devizových rezerv. Rusko financuje více než polovinu státního rozpočtu prostřednictvím vývozu surovin a dovoz ze 100% zahrnuje počítače, mobilní komunikační zařízení a telekomunikační techniku. Za takových podmínek musí mít ekonomika nutně dopad na politické směřování země,“ je přesvědčen Inozemcev.
„Mnozí mohou namítnout, že ani globalizační proces nezabránil před sto lety tomu, aby vypukla první světová válka. To je sice pravda, ale před sto lety byly evropské mocnosti zaměstnány neustálým soupeřením mezi sebou či správou svých kolonií a válka se zdála jako optimální způsob, jak všechny tyto těžkosti vyřešit. Dnes už není nikdo ochoten položit svůj život za Gazprom či Rosněfť. Většina politiků i občanů chápe, že vydat se cestou přímé konfrontace nic nevyřeší. Ruská ofenziva v oblasti zahraniční politiky selže nikoli kvůli porážce na frontě, ale kvůli nedostatku podpory v zázemí. Čím více se bude Rusko od vnějšího světa izolovat, tím více hrozí riziko vnitřní vzpoury,“ varuje Inozemcev.
„Obrat Ruska, k němuž došlo v posledních dvou až třech letech, představuje slepou odbočku. Jde o manévr, který snižuje schopnost země pracovat racionálně a konstruktivním způsobem. Za těchto okolností by měl Západ vůči Rusku zaujmout velmi opatrný přístup a příliš jej neprovokovat. Není zapotřebí Rusko odříznout od přístupu do SWIFT systému či rovnou blokovat jeho internet. Bohatě postačí, když bude Washington Rusku čas od času diplomaticky připomínat jeho ‚informační zranitelnost‘. Západ musí ruským lidem ukázat, že za problémy jejich země nesou zodpovědnost jejich vůdci, nikoli imaginární nepřátelé ze Západu,“ navrhuje Inozemcev.
Ani není podle Inozemceva zapotřebí příjimat další kolo sankcí. „Stávající sankce jsou pro Moskvu dostatečně tvrdé na to, aby přijala odvetná opatření, která ovšem značně poškodí ruskou ekonomiku. Jako se to stalo již mnohokrát v minulosti, Rusko se nakonec opět obrátí na Západ, kde bude hledat investice, technologie a inovace. V této situace se budou muset obě dvě strany snažit začít budovat skutečně pevné hospodářské a politické vazby, které odolají případným dobrodružným choutkám oligarchů blízkých Kremlu,“ uzavírá Inozemcev.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: pro
