V úvodu Petr Robejšek nastínil svůj koncept politické nekorektnosti, kterou vnímá hlavně jako styl debaty, v níž nejsou žádná zakázaná mínění a postoje. Což jsou podle něj právě atributy současného pojetí politické korektnosti. „Jedna z premis je, že pokud chceme této nebo jakékoli jiné zemi prospět, je třeba co nejpřesněji pojmenovat, kde stojíme, a mluvit o realitě. Předmětem při popisu společnosti je to, kdo má vlastně autoritu určovat, co je realita a jak vypadá svět. To je jádro sporu o to, co je politická korektnost. Pojem korektnosti sám je pak charakterizován jako politická moc bez odpovědnosti,“ vysvětlil Petr Robejšek.

S tím podle něj souvisejí klíčové teze politické korektnosti – nárok na správnost definic a na rozhodnutí, která definice je správná, mají jen nositelé „správných názorů“. Problémem je přesvědčení, že ekonomika musí dodávat zdroje, jež jsou potřeba, aby byla politická korektnost uskutečněna. Realizovat něco umělého, jako je politická korektnost, podle Robejška vyžaduje náklady – stojí to peníze, energii a strukturální změny – a je příznačné, že politická korektnost jako moc bez odpovědnosti vyžaduje, aby ji společnost financovala.

Nekorektnost znamená svobodu pojmenovat problémy

Oproti tomu politická nekorektnost je v Robejškově definici možností svobodně hledat nejpřiléhavější pojmenování věcí bez toho, že by některá výpověď byla zakázaná. „V takové nekorektní debatě pak vzniká konkurence myšlenek a díky ní se společnosti dostávají dál. Nikdy se ale nedostanou k finální pravdě. Je důležité, abychom se chovali ve smyslu hledání pravdy politicky nekorektně, protože naše západní civilizace nyní stojí před řadou zásadních výzev. Loňský rok byl v tom smyslu významný a naše civilizace stojí před zásadními změnami hracího pole,“ uvedl Petr Robejšek.