V dokumentu zazněla příprava obhajoby v trestním procesu. Právní zástupce měl zjistit, jaká je životnost standarty a jak dlouho na Pražském hradě visela. Řešil se i úmysl. „Když chci uplatnit svobodu projevu, tak mě k tomu něco nutí,“ vysvětloval advokát s tím, že pohnutky členů jsou specifické a většina společnosti je nechápe.
„Prostě jsme to dělali, aniž by jsme zamýšleli nějakou trestnou činnost,“ argumentoval jeden z členů Ztohoven na obvinění z krádeže standarty a uváděl symbolický význam toho, že ukořistíte vlajku. „Nedává smysl ji tam někde zabalit do mašlí a nechat ji tam na místě,“ řekl a jeho slova doplnil Roman Týc, že se jedná o podstatu „dobytí“ místa.
Týc také přiznal, že se účastnil rozstříhání standarty. Ale hájit se před advokátem nechtěl: „Vy mě stavíte do pozice, kdy mám obhajovat umělecké dílo. Žádnej umělec by neměl nikomu své dílo vysvětlovat. Samo dílo by mělo mít vypovídací hodnotu. A vy se mě snažíte vyprovokovat k tomu, abych obhajoval umělecké dílo?“
Fotogalerie: - Kremace červených trenýrek
„Tenhle případ neměl vůbec skončit před soudem, ale když už před tím soudem skončil, tak v takovém případě je to takový test. Jak moc demokratická ta společnost je. Protože čím víc je prodchnutá těma demokratickejma zásadama, tím agresivnější formu svobody projevu je schopná vstřebat,“ zaznělo od advokáta. Od dalšího člena zase jiný argument, tedy že soudkyně byla jmenovaná prezidentem pod tímto symbolem, což je konflikt zájmů. Za kominíky se prý převlékli proto, protože chtěli celou věc udělat stylově, a protože se v novinách dočetli, že nějaká občanka se lekla kominíka a považovala ho za bojovníka ISIS. A když došlo na původ trenýrek, Týc se naparoval, že jim je předal „člen skupiny“ Ovčáček.
Obhajobu měli obvinění rozdělenou. „Ty by ses měl zaměřit na toho Jelínka (profesor práva, právní teoretik), já bych se měl držet zbytečnosti úřadu prezidenta, Matěj by se mohl prohloubit v těch symbolech a symbolických souvislostech. Teď je otázka, jestli je pro Čočkina udržitelné stát si za tou podjatostí a nekomunikovat,“ rekapituloval Týc. Že umělci nejsou výtržníci, si nemyslel ani Jiří Fajt, ředitel galerie odvolaný později ministrem kultury Staňkem. Okrajově se řešilo i velké neonové srdce nad Pražským hradem, u něhož Ztohoven zakryla část, takže z něj udělala otazník.
Obžalovaní byli v první instanci zproštěni a čin byl kvalifikován jako přestupek. Ale odvolací soud byl jiného názoru a udělil podmíněné tresty půl roku vězení a pokutu 60 tisíc korun, státní zástupce přitom požadoval až 300 tisíc.
Dokument sledoval i člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Vadim Petrov, a měl k němu pár poznámek. „Nedělá se to. Není normální vyvěsit trenýrky na Hradě. Mě by to nenapadlo. Na Hrad bych nelezl, prezidentskou standartu bych nerozřezal a nerozdal lidem, neprovokoval bych... všechno bych to neudělal,“ řekl. Ale dodal, že je rád, že to někoho napadlo.
„ČT patří dík, že to vysílá,“ mínil Petrov. Ale přidal ještě jednu poznámku k veřejnoprávní televizi: „Tedy pokud by to udělala i kdyby na Hradě seděl Havel. Asi jo, protože jemu by se to líbilo a ČT by to tedy vysílala. Jenže, kdyby byl na Hradě Havel, Ztohoven by tam trenýrky nevyvěšovali. Je to složitý.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
