Diskuze, která se konala na mezinárodní den žen v Lidovém domě, měla původně být o mezinárodní politice. Z tohoto výchozího tématu se však postupem času stočila k migraci, jako novodobé krizi, se kterou Evropa neví jak se vypořádat.

Úvodního slova se chopil Matěj Stropnický, který se pokusil odpovědět na základní otázku diskuze. Podle něj je svět rozvrácen politicky, nikoli ekonomicky, lze tak tvrdit, že čím více je propojen ekonomicky, tím větší je jeho politická rozvrácenost. „Naopak tedy dochází k oslabování politických autorit,“ řekl Stropnický a vysvětlil, že čím více se orientuje svět na ekonomiku, tím více zapomíná na svou vlastní politickou kulturu a lidé v ni posléze ztrácejí víru.

Zároveň žijeme v době, kdy někdejší velmoci oslabují, politický systém přichází o svou autoritu a legitimitu a při tom i schopnost vzdorovat samostatně vnějším vlivům. Stropnický kritizoval i Evropskou unii, která se nedokáže rozhodnout na společném postupu v mnoha odvětvích. „Máme usilovat o to, aby politika se globalizovala, aby fungovala i na nadnárodní úrovni, protože to je jediné místo, kde může té nadnárodní ekonomické síle skutečně čelit,“ řekl.

„Dnes už je zřejmé, že nemůžeme říct s klidem, že za všechno může Barack Obama,“ řekl Petr Drulák a jal se vysvětlit, že problémy světa nemají jen jednoho viníka, nic není tak černobílé, jak se mnohdy prezentuje a hlavně, většinou ani nemáme události pod kontrolou.

Vytvořil pak typologii globálních krizí, které na světě nyní jsou. Každá krize má však jiné příčiny. Jedny vyplývají ze střetu silných států, například krize v Jihočínském moři. Evropa však zažívá krizi proto, že jsou zde slabé státy. Příklad krize plynoucí ze slabého státu je krize finanční a ekonomická, například z roku 2008. Dalším příkladem krize slabého státu je Ukrajina, která nedokázala plnit své funkce.