Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by jednání měla začít již příští týden. Zahájit rozhovory s EU může nyní také Albánie, na kterou se bulharské veto rovněž vztahovalo.
Kompromisní návrh nedávno skončeného francouzského předsednictví EU mimo jiné určuje, že Skopje včlení zmínku o bulharské menšině do ústavy. Zbývající bilaterální otázky mají být předmětem jednání mezi Skopjí a Sofií. Bulharsko výměnou za to stáhne své veto, kterým blokovalo zahájení přístupových rozhovorů svého souseda s EU.
Pro návrh po třídenní rozpravě v 120členném parlamentu hlasovalo 68 poslanců. Opozice v čele s nacionalistickou stranou VMRO-DPMNE dohodu odmítla s tvrzením, že podkopává identitu makedonského národa. Účastnila se také několikadenních protestů, které si vyžádaly zraněné mezi policisty i demonstranty. Včerejšíího hlasování se většina opozičních poslanců nakonec nezúčastnila.
„Hlasování severomakedonského parlamentu otevírá cestu k uspořádání mezivládní konference se Severní Makedonií příští týden,“ uvedl na twitteru předseda Evropské rady Michel. Ten stejně stejně jako šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech přijel do Skopje, aby zákonodárce osobně přesvědčil o údajných přednostech kompromisní dohody.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský ČTK sdělil, že nyní se čeká na podpis protokolu mezi Severní Makedonií a Bulharskem, který by se měl uskutečnit v neděli. Pak by následovalo pondělní jednání velvyslanců při EU, na které by navazovala zmíněná mezivládní konference. „Té bych předsedal, a očekáváme, že by se odehrála v úterý,“ dodal s tím, že dokud není podepsán protokol, nelze konání potvrdit.
Na mezivládní konferenci by podle stanice RFE/RL měly být rozhovory formálně započaty. Dříve tento týden Lipavský uvedl, že konference by se mohla konat v Česku, které je nyní předsednickou zemí Evropské unie. Podle posledních informací makedonských médií však místem konání bude Brusel, začít by tedy měla nejspíše v úterý.
Severní Makedonie musí podle dohody změnit ústavu, aby v ní byla explicitně zmíněna bulharská menšina. S ohledem na odpor části opozice, která má dohromady 46 poslanců, bude pro vládu obtížně získat potřebnou dvoutřetinovou většinu, tedy nejméně 80 hlasů. Ústavní změny jsou podle RFE/RL předpokladem pro konání druhé mezivládní konference, kterou rozhovory o vstupu do EU začnou fakticky.
Severní Makedonie je kandidátem na členství v EU již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čeká na zahájení přístupových jednání. Dohoda z roku 2017 o změně názvu země z Makedonie na Severní Makedonii ukončila spor s Aténami, Sofia však v roce 2020 uplatnila právo veta kvůli historickým a jazykovým otázkám.
Protože unie zahájení rozhovorů se Severní Makedonií dříve spojila i s Albánií, postihovalo bulharské veto ve výsledku také Tiranu. Albánský premiér Edi Rama v reakci na hlasování ve Skopji uvedl, že zahájení přístupových jednání s Albánií nyní už nestojí nic v cestě. Rama dával v posledních měsících najevo silné rozhořčení z přístupu evropských činitelů a zejména Bulharska, které podle něj svým vetem vůči Severní Makedonii na tři dlouhé roky „uneslo“ evropskou perspektivu Albánie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
