Advokátka Hustáková k ÚS: Babiš se má opřít o Parlament. Toto hrozí, pokud si to nechá líbit

Paní doktorko, Ústavní soud je nejvyšší instancí české justice. Překvapilo vás předběžné opatření, které vydal ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře?

S ohledem na jeho personální obsazení by mne překvapilo, kdyby rozhodl naopak. Po snaze zvrátit výsledky loňských parlamentních voleb tím, že až po volbách sdělí své stanovisko, která kandidátní listina se má hodnotit jako koaliční a která ne, už od Ústavního soudu můžete čekat cokoliv. V létě 2025 už řada novinářů neskrývala přesvědčení, že se podaří zrušit volby díky Ústavnímu soudu a budou nás čekat mimořádné volby. Na tiskové konferenci řekl předseda Ústavního soudu Baxa, že nemůže slíbit rozhodnutí soudu do voleb. Naštěstí ústavní právník Antoš zveřejnil dřívější nález Ústavního soudu, který už tuto problematiku řešil, tak, že záleží na tom, kdo podává kandidátní listinu, zda ji považuje za koaliční, nebo ne. Z postoje vedení Ústavního soudu si můžete vybrat, že buď neznal nálezy Ústavního soudu z minulosti, nebo znal a věřil, že daný nález nevyjde na světlo boží. Předběžné rozhodnutí Ústavního soudu je jen vrchol ledovce, jak dnes justice vypadá. V lednu 1990 jsme s JUDr. Milanem Pohankou požádali, aby soudci byli nadále doživotně jmenováni. Paradoxně jsem tak byla v roce 1993 v první skupině soudců, kteří si jeli pro jmenovací dekret na Pražský hrad. Ani jeden jsme si tehdy nemysleli, že to bude tak, že se nenastaví automatický režim očišťování justice od soudců, kteří soudí nekvalitně.

Tím bych raději už ukončila zdůvodnění, proč mne aktuální rozhodnutí o předběžném opatření opravdu nepřekvapilo.

Cyril Svoboda se podivil, že předběžné opatření bylo vydáno rychle a bez vyjádření protistrany, tedy vlády. Hrozila prezidentu Pavlovi taková nevratná újma, která takový postup odůvodňovala?

Anketa

Schvalujete, že Ústavní soud nařídil vládě vzít Pavla na summit do Ankary?

Schvaluji

Neschvaluji

98%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 13146 lidí

Já nevím, jaké kšefty pan prezident hodlá na summitu organizovat, tedy jaká by mu mohla vzniknout újma. Jen vím, že je součástí exekutivy a jeho povinností je respektovat vládu, která vyšla z většiny vůle lidu po parlamentních volbách. Ta se snaží plnit volební program. Totéž se rozhodně nedá říci o prezidentovi, který byl zvolen na základě programu, který v markantních věcech nedodržuje ani náhodou. Na sociálních sítích se mnoho voličů projevuje tak, že se cítí jeho chováním podvedeni. Nesnaží se ani na oko být prezidentem sjednocujícím, otevřeně se hlásí k současné opozici.

Jak se jako advokátka a bývalá soudkyně díváte na výzvy, aby vláda předběžné opatření ignorovala? Znamenalo by to podle vás narušení principů právního státu?

Pokud zde může někdo vydat rozhodnutí, proti kterému nemáte odvolání a je evidentně proti zdravému rozumu a bohužel i zákonu, tak zde existence právního státu silně pokulhává. Nejsme na vojně, kde si na nesmyslný rozkaz velitele může podřízený stěžovat až po jeho splnění. S jídlem roste chuť. Pokud si takové zásahy do své kompetence nechá vláda dále trpět, tak soudcokracie nemá důvod své chování zastavit. Vláda měla okamžitě požádat 3. moc ve státě, a to zákonodárce Poslanecké sněmovny, aby dali usnesením pokyn, jak má postupovat při zastupování státu na summitu NATO v Ankaře.

Je zpochybňováním právního státu upozorňovat na to, že téměř všechny současné soudce Ústavního soudu jmenoval prezident Petr Pavel se souhlasem Senátu, v němž má většinu dnešní opozice?

Svůj názor na údajně právní stát v naší zemi jsem už řekla. Rozhodování Ústavního soudu je varovným signálem pro všechny, kteří prosazují volby soudců i u obecných soudů. Mohli bychom se dočkat, že se bude v daných regionech rozhodovat na základě politických tlaků, které v nich převažují. A to bychom určitě nechtěli. Soudcokracie si prosadila v médiích názor, že kdo si její rozhodnutí dovolí kritizovat, zpochybňuje princip právního státu. Přitom právě mnohá nezákonná rozhodnutí soudů hrubým způsobem tento princip právního státu narušují. Právní stát zajistíte jen tak, že každý soudce ponese osobní odpovědnost za rozhodnutí, která vydává, a nebude se schovávat za údajnou nezávislost rozhodování. Pokud se lékař splete a vyoperuje zdravou ledvinu, tak je trestně stíhán a dehonestován médii. Pokud zničí nezákonným způsobem život občana soudce, tak se mu většinou nestane vůbec nic a soudí v klidu dál. Soudci mají být jmenováni doživotně i nadále, aby se nemohli bát, že politickými tlaky přijdou o funkci. Zároveň ale mají vědět, že pokud se dopustí svévole, tak automaticky mají odejít z justice. Následky za skandální rozhodování, např. 5× zrušený rozsudek v jediném řízení, nebo rok nenapsané písemné vyhotovení rozsudku, jsou nulové nebo směšné.

Ústavní soud bude vedle předběžného opatření rozhodovat také o samotné kompetenční žalobě podané Kanceláří prezidenta republiky. Tedy o tom, zda má prezident právo vykonávat svou zahraniční agendu podle vlastního uvážení a zda mu v tom vláda nesmí bránit. Jaké rozhodnutí očekáváte?

Domnívám se, že opět prezidentovi vyhoví, ale mám obavy, že si nechají v odůvodnění zadní vrátka. Pro případ, že nebude zvolen prezident, který vyhovuje jejich politickým zájmům, aby Ústavní soud mohl později vydat opačné rozhodnutí. K tomuto názoru mne vedou prokazatelně opačná vyjádření předchozího předsedy ÚS Rychetského, který podle toho, kdo byl u moci, měnil své postoje. Současný předseda Baxa už prokázal, že změny ve způsobu rozhodování Ústavního soudu ani za jeho vedení nelze čekat.

Posouvá nás už samotné předběžné opatření blíže k prezidentskému systému? Hovoří se o prolomení principu kontrasignace, tedy spolupodpisu předsedy vlády.

Ústava říká jasně, že lid je zdrojem veškeré státní moci. Nové kompetence státních orgánů, tedy i prezidenta, mají vytvářet pouze zákonodárci a ne několik soudců Ústavního soudu. Tato pravomoc jim nenáleží. Já se opravdu divím koaličním poslancům, kteří mají právo vydávat usnesení s pokynem pro vládu, že toho nevyužili. Když se hádá moc soudcovská s exekutivní, tak zde máme 3. pilíř demokracie, a to moc zákonodárnou. Ta nemá v koutku tiše zírat, ale jednat a sdělit svůj postoj k dané věci. Mimořádné schůze jsou v Poslanecké sněmovně jak na běžícím pásu, a v takové věci je ticho po pěšině.

Dnešní opozice stojí na straně prezidenta Pavla. Jaký rozdíl vidíte oproti jejímu postoji k Miloši Zemanovi, když prosazoval otevřenější politiku vůči Rusku nebo Číně?

Miloš Zeman myslel trochu více na české zájmy a současný prezident na zájmy těch, kteří jej do funkce dostali. V situaci, kdy je u nás silná cenzura, lidé nemají volný přístup k informacím v rodném jazyce, je řada z nich proto zmanipulovaná. Důkazem je například demonstrace na podporu prezidenta spolkem Milion chvilek na počátku letošního roku. Nejprve si v prosinci 2025 objednali prostory pro demonstraci a potom hledali, jak někoho vyprovokovat z vládní koalice, což se v lednu 2026 podařilo údajným vydíráním prezidenta ministrem Macinkou v SMS. Opozicí by měli být občané s jinými názory na věc, a ne zmanipulovaný dav, který se účastní něčeho, o čem neví vůbec nic.

Z politického hlediska: V jaké pozici se po dílčím vítězství prezidenta nacházejí Andrej Babiš, Petr Macinka a vláda jako celek?

Vláda má dost možností, aby dala najevo, kdo nese odpovědnost za budoucnost země a podle toho se chovala. Od liknavého přístupu k řešení skandálního zpravodajství České televize až po neřešení prosazení osobní odpovědnosti za rozhodování soudců vládě škodí, nezlepšuje se nám mediální ani právní prostředí, ve kterém žijeme. Prezident nemá v Ústavě více pravomocí než měli jeho předchůdci a vláda zase nemá méně pravomocí, než měly ty předchozí. Válka s Hradem bude až do prezidentských voleb ještě eskalovat. Chování prezidenta na mne působí, že chce rozpoutat chaos v zemi, na což má dobré komunistické vzdělání rozvědčíka. Mimořádné volby ale nečekám, dříve budou ty prezidentské.