Státní rozpočet je podle Jana Pavla stále negativně ovlivňován restriktivními opatřeními a výdaji spojenými s covidem. Může tornádo, které poničilo několik obcí na jižní Moravě, způsobit státní kase nějaké vážnější problémy? „Nedomnívám se, že by to znamenalo nějaké hlubší propady veřejných financí. Je to záležitost, ve které se veřejné finance musí angažovat, ovšem důležité je říci, že to je záležitost jednorázová. A to znamená, že výdaje, které půjdou ať už na opravu veřejné infrastruktury, nebo jako kompenzace lidem, kteří byli zasaženi přírodní katastrofou, se dále nebudou opakovat.“
Co si myslí ekonom o slovech ministryně financí Aleny Schillerové, že z krize se musíme proinvestovat a pomoci si ekonomickým růstem? „Nerovnováha veřejných financí, která je v současné době poměrně značná, je dominantně strukturálního charakteru. To znamená, že tady ekonomický růst nepomůže,“ domnívá se Pavel. „Neobejdeme se tak bez opatření, která nebudou populární, tedy ať už redukce na výdajové straně, nebo zvyšování daňových příjmů.“
Národní rozpočtová rada varovala, že už v roce 2024 hrozí prolomení tzv. dluhové brzdy, která je stanovená na 55 % hrubého domácího produktu. Dá se to ještě zvrátit? A kolik to bude stát obyčejného Čecha? „Zvrátit to lze. Stačí jen konsolidaci na následující roky udělat o trošku větší,“ říká ekonom. „Vláda v současné době předpokládá meziroční tempo konsolidace v rozsahu 0,5 procenta HDP. Aby bylo zabráněno dosažení hranice dluhové brzdy, muselo by se každoroční konsolidační úsilí zvýšit na 0,8 procenta HDP. V příštím roce tak vláda předpokládá zlepšení strukturálního salda o 31 miliard korun, bylo by však potřebné ještě zhruba 20 miliard korun přidat. To by znamenalo zvýšení příjmů, tedy daní, nebo redukci výdajů v rozsahu přibližně 1800 korun na jednoho obyvatele České republiky.“
Řešení, jak se vyhnout předlužení státu, je podle Jana Pavla několik a každá vláda je může používat trochu jinak. „Někdo může říci, že bude zmíněný problém řešit dominantně škrty. Například, že nebude tolik valorizovat důchody, sníží nějaké sociální transfery, omezí platy zaměstnanců a podobně. A jinak se k tomu postaví zřejmě levicová reprezentace, podle které je problém pouze na straně příjmů, a tak zvýší daně.“
Každá budoucí vláda by ale podle něj měla provést tzv. audit agend, který jednoduše spočívá v tom, že se stanoví, co stát má a nemá dělat, ty agendy zruší a propustí zaměstnance. „Je nutné si položit otázku, jestli například skutečně všechny dotační tituly v zemědělství potřebujeme, nebo ve sportu či na protidrogovou politiku nebo na podporu vědy a výzkumu a tak dále. To vše se musí projít a říct, zda to funguje,“ říká ekonom s tím, že problém také leží v tom, že stát vlastně často ani nevyhodnocuje, zda za vynaložené peníze dostává to, co má.
Podle osobního názoru ekonoma by Česká republika měla zvýšit daň z příjmů fyzických osob ze současných 15 % na 20,7 % a pokud by pro to byl prostor, snižovat pojistné. Zvyšovat by se dle jeho názoru mohly i majetkové daně a daně z hazardu a alkoholu.
„Musíme si to představit tak, že pokud dosáhneme dluhové brzdy, bude muset následovat fiskální restrikce, tedy zvyšování daní a snižování výdajů. Její rozsah bude muset být podstatně větší, než když bychom to začali dělat dříve. Jinak řečeno, je lepší se teď uskromnit málo, abychom se pak nemuseli uskromňovat podstatně více a najednou, nárazově,“ vysvětloval ekonom.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
