Byl to subjekt, ve který jsem věřil, že se skrze něj dá dělat politika rozumně, s respektem k lidem, k práci a k odpovědnosti. Jenže dnes už to tak necítím. A nechci zůstávat ve straně jen ze zvyku, z loajality k logu nebo k minulosti. Nejde být součástí něčeho, s čím nejsem ztotožněný. Ani s tím, jakým směrem jde. A ani s tím, jak funguje.
Tak jsem si řekl, že tomu dám čas. Že si poslechnu názory lidí napříč ODS. Že zjistím, jestli je ve straně vůle ke změně. To jsem udělal a dnes si myslím, že není. Zejména u těch, kteří drží klíčové funkce ve straně a sedí v Parlamentu, žádnou reálnou touhu po změně nevnímám. Prostě se jede dál. Žádná velká sebereflexe ani ochota dělat věci jinak. A já chci dělat věci jinak.
Je to bohužel přesně tak, jak jsem odhadoval, že se situace vyvine, pokud prohrajeme volby. Poslanecký klub ODS je složen převážně z lidí, kteří roky drželi stejnou strategii. Strategii, která nás přivedla tam, kde jsme. A oni logicky nejsou schopni změny. To, že je Marek Benda znovu předsedou klubu a že většina poslanců ODS považuje tenhle stav za normální, je důkaz, že jedeme pořád ve stejných kolejích. V kolejích, které podle mě nevedou z problému ven.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



