Nad hromadou starých poslaneckých letenek: Za Okamury tu cestovka nebude

01.12.2025 18:06 | Rozhovor

Rozhovor se v kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny odehrával u stolu, zaplněného papíry. „Nechal jsem si vyjet cesty poslanců za minulé volební období,“ omlouvá se Tomio Okamura, ještě než pustím diktafon. Během rozhovoru pak několikrát z velkých archů rozhořčeně předčítá jména, destinace a částky.

Nad hromadou starých poslaneckých letenek: Za Okamury tu cestovka nebude
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura

V tomto týdnu absolvujete jako předseda Poslanecké sněmovny svou první státní návštěvu na Slovensku. Kromě vašeho protějška se sejdete i s premiérem Ficem a prezidentem Pellegrinim, a mluvil jste o tom, že návštěva má být jakýsi „restart“ česko-slovenských vztahů. Co je podle vás na těchto vztazích tak důležitého a proč je jejich restart tak významný?

Chci znovu obnovit nadstandardní přátelské vztahy se Slovenskem jednak proto, že je to náš nejbližší národ, jediná země, se kterou nepotřebujeme žádného tlumočníka. A druhý důvod je pracovní. V předvolební kampani jsem slíbil, a je to i v programovém prohlášení vlády, že chceme odmítnout emisní povolenky ETS 2, které občanům zásadně zdraží bydlení. Ale také chceme odmítnout Migrační pakt EU a bojovat proti zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035. A obsah schůzek v Bratislavě bude směřován právě k těmto tématům a možností podpory tohoto našeho stanoviska.

V úterý budu jednat se slovenským prezidentem, se slovenským premiérem a s předsedou slovenského parlamentu. Večer se pak přidá předseda parlamentu z Rakouska. A tématy těch setkání bude právě ETS 2, Green Deal, zrušení zákazu spalovacích motorů. S předsedou rakouského parlamentu mám i bilaterální jednání ke společnému postoji proti migraci, zajímají mě hlavně jejich zkušenosti.

Takže začínáme pracovat, neztrácíme čas, protože abychom měli šanci prosadit naše záměry v Bruselu, tak se snažím dát dohromady pro tyto věci podporu v rámci regionální skupiny V4 plus. Je třeba vyvinout na Brusel tlak k prosazení věcí, které považujeme za důležité, a odmítnutí těch, které nechceme.

Mimochodem, v pátek tu u mě ve sněmovně byl maďarský velvyslanec a domluvili jsme se na mé návštěvě Maďarska v březnu. Ačkoliv mojí prioritou nejsou zahraniční cesty, ale práce tady ve sněmovně ve prospěch občanů a prosperity této země, tak u této cesty do Maďarska jsme se domluvili, že se budou účastnit i další regionální země, včetně zástupců ze Srbska, a budeme tam řešit migraci, Green Deal anebo energetickou politiku. Abychom dali dohromady stanoviska středoevropských zemí a měli šanci v Bruselu něco prosadit.

Mluvil jste o formátu „V4 plus“, tedy Visegrád plus. Koho tedy momentálně vnímáte jako naše regionální partnery a klíčové spojence, kteří by s námi mohli na těch důležitých věcech spolupracovat?

Určitě Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Polsko. Určitě je to Slovinsko, Chorvatsko. To je takový základ. Podobné názory má třeba i Srbsko, i když to není členský stát EU. Zde ve střední Evropě vidím prostor pro silnější blok proti škodlivým nařízením Bruselu.

Máte představu nějaké stabilnější spolupráce na úrovni předsedů parlamentů, tedy hlavních nositelů legislativy, nebo by se to mělo odehrávat spíše na bilaterálních a „aktuálních“ formátech?

Chceme si nastavit pravidelné schůzky. Už setkání v Bratislavě bude v takzvaném Slavkovském formátu, a v jeho rámci bych chtěl nastavit pravidelné konzultace se střídáním pořadatelství. Bohužel tyto formáty byly narušené Fialovou vládou, pro kterou sousední státy byly nepřítelem, ale my chceme mít se sousedy vztahy nadstandardní.

Jaké by podle vás měly být naše vztahy s dalšími zeměmi mimo tuto regionální skupinu? Toto téma se teď otevřelo celkem bouřlivě v debatě o účasti poslanců na setkání v rámci NATO, která se měnila…

Problém, proč jsem tyto cesty nechtěl schválit, byl jiný. Já jsem si analyzoval situaci za minulé koalice a předsedkyně Pekarové Adamové, jak to tu vedli poslední čtyři roky. Teď jako předseda sněmovny mám k dispozici čísla a zjistil jsem, že za minulé čtyřleté volební období zde bylo 430 zahraničních cest poslanců. Přes sto cest ročně, v průměru jedna cesta za tři dny.

Na zahraniční cesty zde byl rozpočet osmnáct milionů korun ročně a Fialova vláda s paní Pekarovou si ze sněmovny udělali luxusní cestovní kancelář za peníze daňových poplatníků. Já jsem slíbil, že veřejné peníze budu šetřit a dohlédnu, aby se s nimi hospodařilo řádně.

Ve středu jsem na jednání Organizačního výboru sněmovny zastavil cestu poslanců do USA, cestu do Dánska a cestu do Belgie, protože jsem nedostal žádné zdůvodnění těch cest. Druhý důvod bylo obsazení těchto cest. Z osmi nahlášených poslanců bylo sedm z dosluhující Fialovy koalice, která má už menšinu. Oni si zvykli, za paní Pekarové, že tu mají luxusní cestovku, a rovnou se jich tam nahlásilo sedm z osmi. Asi si mysleli, že jim to budu automaticky schvalovat, bez jediného slova zdůvodnění.

Markéta Pekarová Adamová na státní návštěvě Tchaj-wanu

Takže jsem to zastavil a řekl jsem, že za Okamury to bude fungovat jinak. Za prvé chci u každé cesty vidět zdůvodnění, ve kterém popíší, o čem ta cesta je a jaký je její konkrétní přínos pro občany nebo pro Českou republiku.

Stačilo půl dne a už ve čtvrtek za mnou poslanci začali chodit a přistoupili na mé požadavky. Takže to není tak, že já bych ustoupil, jak se někde snažili psát, ale oni se podřídili mým požadavkům na péči řádného hospodáře. Dostal jsem zdůvodnění cesty na tu akci NATO, o které se mluvilo, dostal jsem informaci, že je to pravidelná akce, kde je dobré být, abychom měli informace. A delegace byla upravena, je tam zástupce nově vznikající koalice, pan poslanec Beran z Motoristů, který byl zvolen vedoucím stále delegace v Parlamentním shromáždění NATO, takže má smysl, aby tam byl právě on, a bude doplněn za opozici paní poslankyní Langšádlovou.

Cest do NATO je velké množství, desítky, když se tu podívám, tak jen za tři měsíce v létě roku 2002 jich bylo pět. Jsem přesvědčen, že snížení o několik cest by nic nenarušilo, musíme šetřit, ale musí to být vyhodnoceno na základě důležitosti těch cest.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • předseda PS PČR

Ale když jsem se o tu cestu začal zajímat, tak jsem objevil ještě jeden problém, který jsem řešil v pátek. Ráno jsem to chtěl podepsat, naposledy si to čtu a koukám, že je tam cena letenky 170 tisíc korun na osobu. To snad není možné, aby dvě letenky stály tři sta čtyřicet tisíc. Zadal jsem si tu cestu do letenkového programu a zjistil jsem, že stejné letenky se tam dají sehnat mnohem levněji.

Pak jsem zjistil, že první nabídka byla přes 200 tisíc. To, co původně nabídli tady ve sněmovně té delegaci, mělo být za 220 tisíc korun za jednu letenku.

Vrátil jsem to k přepracování, a světe, div se, odpoledne jsem dostal nabídku o sto tisíc korun na letenku nižší. Během několika hodin jsem jen na této jedné cestě ušetřil daňovým poplatníkům přibližně 200 tisíc korun, jen tím, že jsem se zajímal.

To samé u cesty do Dánska. Zjistil jsem, že z původně nahlášených čtyř poslanců, z toho tři za končící Fialovu koalici, stačí, když pojedou dva. Ti ostatní se asi jen chtěli za veřejné peníze podívat na vánoční trhy v Kodani… Tak jsem počet účastníků delegace snížil na polovinu a ušetřil jsem dalších více než 50 tisíc korun z veřejných peněz.

A teď si vezměte, že za minulé období takových cest bylo 430. Za paní Pekarové Adamové tu fungovala luxusní cestovka bez kontroly, podle mého názoru se takto prošustrovalo mnoho milionů korun, jen proto, že jim to bylo jedno.

Ale za Okamury tu cestovka nebude, já budu peníze občanů chránit. Kdyby mi tohle někdo udělal v mé firmě, tak bych se okamžitě začal ptát, co je to za předražené letenky a co z toho kdo má. Má z toho nějakou provizi? Tak jsem se začal zajímat, kdo ty letenky zajišťuje, a zjistil jsem, že jsou na základě výběrového řízení z doby paní Pekarové Adamové vybrány dvě firmy, u kterých se letenky objednávaly.

Na pondělí už jsem si povolal zaměstnance, kteří mají na starost zahraniční cesty, a budu se jich ptát, co je to za firmy, které dávají nabídky předražené o desítky tisíc na letence.

A to bylo soutěženo za paní Pekarové?

Ano, výběrové řízení proběhlo na konci roku 2022 a firmy se začaly používat od ledna 2023. Já budu jako předseda sněmovny dohlížet na to, aby se tu neutrácely veřejné peníze zbytečně. Paní Pekarová to bohužel nedělala, taky tu měla mezi zaměstnanci přezdívku „královna“.

No, vraťme se k té cestě do Dánska, o které na tiskové konferenci mluvil pan poslanec Rakušan...

Ano, kvůli tomu začali křičet, že bráním cestě do EU. Lháři prolhaní, to klidně napište. Já jsem zjistil, že na této konferenci hlasuje pouze předseda delegace, stačí tam tedy jeden člověk. A tak jsem se zajímal, proč tam jedou čtyři lidé. Měli tam jet poslanci Sokol, Doksanský, Chochelová a Langšádlová. Tedy tři poslanci končící koalice a jeden poslanec ANO.

V této sestavě jsem to neschválil. Pak za mnou přišel poslanec Sokol, abychom to projednali, po mém upozornění uznal, že není důvod, aby tam jezdili čtyři poslanci. Takže jsme se domluvili, že tam pojedou dva poslanci, za dosluhující koalici pan Sokol a za novou koalici pan Doksanský. Občanům byla ušetřena polovina peněz a paní Langšádlová s paní Chochelovou si výlet na vánoční trhy do Kodaně mohou udělat za své.

Paní poslankyně Chochelová, nově zvolená poslankyně z hnutí STAN, kterou jsem doposud neznal, mě zaujala tím, že se hned nahlásila na další zahraniční cestu, tentokrát do Belgie. Společně s paní poslankyní Ferčíkovou-Konečnou, tu jsem také doposud neznal. Jde o poslankyni Pirátů.

Paní poslankyně mají v Bruselu diskutovat na téma Situace právního státu v EU. Ptal jsem se na organizačním výboru, proč nás tam jede reprezentovat poslankyně STAN a poslankyně Pirátů, a dozvěděl jsem se, že je to proto, že se tam nikdo jiný nepřihlásil. Já to chápu, já bych se na akci kde má docházet k šikanování Maďarska, Polska a Slovenska taky nehlásil, ale proč tam vůbec jedeme? My chceme vztahy se středoevropskými zeměmi rozvíjet, ne je neustále šikanovat a popotahovat. Takže tuto cestu jsem škrtl a vracet ji nebudu.

Překvapilo vás, jaké téma se ze zahraničních cest poslanců stalo?

Nechal jsem si vyjet všechny zahraniční cesty za období předsednictví paní Pekarové. A sám vidíte, kolik toho tady mám (začíná hledat v množství papírů na stole). Je to 430 cest, tedy mnoho archů, potištěných oboustranně. Jsou to neuvěřitelné peníze, dohromady to bylo za 51 milionů korun.

Jen když nahlédnu: 1,3 milionu z veřejných peněz za cestu do Japonska. Singapur. Kanada za 750 tisíc. Paraguay, 1,1 milionu. Spojené státy, těch je hodně, ale taky Mexiko. Mexiko bylo oblíbené, tam se létalo opakovaně, z nějakého důvodu. Indonésie, Korea, Tchaj-wan, znovu Japonsko. A to jsem pořád v jednom roce.

Tady dále: Chile a Uruguay, poslanci Fialovy vládní koalice Skopeček a Benešík, za milion 242 tisíc.

Mnoho těch cest absolvovali pouze poslanci končící koalice, ti, co si teď stěžují, že nebudou zastoupeni v cestě na Slovensko. No nebudou, protože je to cesta předsedy sněmovny a na této cestě chceme obnovovat vzájemné vztahy, což máme v programu, takže nevidím důvod, co by tam dělali poslanci, kteří by tam vykládali, jak Slovensko nemají rádi.

V souvislosti s vašimi škrty v zahraničních cestách se teď tedy začalo diskutovat, na co se zaměřit, a co by měly být v naší zahraniční politice priority. Co by tedy mělo být to nejdůležitější podle vás?

My budeme vycházet z našeho programového prohlášení. A tam jasně hovoříme o budování a posilování vztahů ve střední Evropě, s našimi sousedy, a hledat společná stanoviska v agendách, které považujeme za důležité, jako je zrušení povolenek ETS 2, zrušení Migračního paktu. Tady máme společný region a společné zájmy.

Také máme v programovém prohlášení, že chceme korektní vztahy s globálními velmocemi. Už teď tedy můžu říct, že skončí „politika Tchaj-wan“. Její výsledky, po letech práce paní Pekarové a pana Vystrčila, byly dva. Říkali, jak sem nalákají investice a ve finále Tchaj-wan investoval v Německu, u Drážďan. Takže fiasko. A tím druhým bylo tchajwanské státní vyznamenání pro pan Pekarovou a pana Vystrčila, pro které si udělali výlet za veřejné peníze. Tak takovou politiku dělat nebudeme.

Samozřejmě, máme i závazky v rámci organizací, kterých jsme členy, a tam samozřejmě musíme jezdit, abychom měli informace a mohli prosazovat naše postoje.

Když bude nějaká podnikatelská mise, přijdou za mnou podnikatelé, že by potřebovali politickou podporu pro nějakou spolupráci, která bude mít ekonomický přínos, nebo tu vytvoří pracovní místa, tak ji samozřejmě rád podpořím.

Každá zahraniční cesta by ale měla být racionální, mít svůj důvod a svůj přínos pro Českou republiku a její občany, které všichni zastupujeme.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Marek Výborný byl položen dotaz

Vedení výboru

V čem je rozdíl, jestli někdo prosazuje své názory jako poslanec nebo člen nějakého výboru nebo z pozice místopředsedy nebo předsedy výboru? Mají snad ti, co jsou ve vedení výborů nějakou větší moc? Má jejich rozhodnutí nějakou větší váhu? Nebo proč to tak řešíte a nejen vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 5 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Nad hromadou starých poslaneckých letenek: Za Okamury tu cestovka nebude

18:06 Nad hromadou starých poslaneckých letenek: Za Okamury tu cestovka nebude

Rozhovor se v kanceláři předsedy Poslanecké sněmovny odehrával u stolu, zaplněného papíry. „Nechal j…