Z Bruselu se začíná čím dál tím hlasitěji ozývat volání po potrestání států, které odmítly přijímat uprchlíky. V příštích dnech by měla Evropská komise mimo jiné právě na Českou republiku podat žalobu. Právníci EU jsou přesvědčeni, že vlády České republiky, Polska a Maďarska prokazatelně porušily své závazky a měly by za to pykat. Zatím není jasné, jakou finanční částku by Evropská komise požadovala, ale mohlo by jít až o stovky milionů eur.
Za předpokladu, že ANO bude vůdčí silou případné koaliční vlády a její největší stranou,...Anketa
Zatímco Česká republika se, s nadsázkou řečeno, až na nepřijímání uprchlíků chová z pohledu Bruselu obstojně, Polsko má pozici ještě složitější. V posledních měsících vztahy mezi Varšavou a Bruselem zřetelně ochladly a k jejich zlepšení nepřispívá ani skutečnost, že byl do funkce „evropského prezidenta“ jmenován bývalý polský premiér Donald Tusk. Vládnoucí straně Právo a spravedlnost nemohou přijít eurokraté na jméno z mnoha důvodů.
Vedle rozdílného pohledu na ideologii multikulturalismu Brusel vyčítá vládě Beaty Szydlové její soudní reformu, která údajně bere soudní moci nezávislost. Aktuálně Evropská unie vyčítá Polsku jeho restriktivní potratovou politiku. Prezident Andrzej Duda nedávno podepsal zákon, podle kterého může být vydáván „prášek po“ pouze na předpis. Dříve si jej přitom mohla běžně zakoupit v lékárně každá dívka starší patnácti let.
Hlavním kamenem úrazu jej však z pohledu Bruselu opatření, které zakazuje potrat i v případě, že by se dítě narodilo s těžkou vrozenou vadou. Polská vláda se také znelíbila tím, že snížila finanční podporu ženským organizacím, které potraty podporují. Podle aktuálních průzkumů však polská vláda neztrácí podporu svých voličů a aktuálně by ji volilo mezi 43 až 47 % Poláků. Tak vysokými preferencemi se nemůže pochlubit žádná evropská vláda.
Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by mělo mezi Českou republikou, Maďarskem a Polskem na jedné straně a Evropskou unii na straně druhé v dohledné době dojít k nějakému názorovému souznění. Evropská komise totiž hodlá prosadit reformu Dublinské smlouvy a požaduje, aby nově bylo možné přerozdělovat migranty a uprchlíky permanentně. Návrh se však nesetkává s přílišnou podporou v Evropském parlamentu a minimálně čeští europoslanci pro něj dle svých slov hlasovat nechtějí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Josef Provazník
