Uplynul rok od zatčení Jany Nagyové. Co říkáte na dosavadní průběh a výsledky vyšetřování?Anketa
Petr Nečas v tomto dokumentu uvádí v bodech problémy, které spatřuje v celé kauze. První se týká nepřiměřeného zásahu. Při mimořádné události 13. června loňského roku zasahovalo 400 policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a z protidrogové centrály. Akce se týkala jak některých nemovitostí včetně vily podnikatele Ivo Rittiga, tak Úřadu vlády.
„Razie působila svým rozsahem a masivní medializací dojmem, že jsou známy nezvratitelné důkazy o páchání velmi závažné trestné činnosti, čemuž odpovídalo i zabavení velkých obnosů peněz a zlata,“ popisuje expremiér Nečas. „Jaká je důkazní situace rok poté? V současné době jsou obviněny tři osoby v kauze údajného uplácení poslanců posty ve státní správě, přičemž dalším třem osobám bylo v té věci zrušeno obvinění Nejvyšším soudem z důvodu jeho nezákonnosti. Dále padla obžaloba čtyř osob ve věci údajného zneužití Vojenského zpravodajství, což byl případ uzavřený už na podzim 2013,“ vypočítává.
Podle Nečase dosud nebyly předloženy jednoznačné důkazy, které by ospravedlnily tak rozsáhlou policejní akci. „Dalo by se očekávat, že akce takového rozsahu, mediálního a politického dopadu bude v několika následujících dnech, maximálně týdnech jednoznačně vysvětlena a obhájena. To se dosud nestalo. Zato se v médiích celý rok průběžně objevuje řada úniků ze spisu včetně neověřených spekulací, z nichž drtivá většina je stále pouze ve fázi prověřování,“ kritizuje Nečas.
Dalším bodem jsou desítky kilogramů zabaveného zlata a peníze v hodnotě 150 milionů korun. „Dodnes není zřejmé, zda zabavené zlato a peníze souvisejí s trestnou činností, a nebylo doloženo, že jakkoli souvisí s obviněnými osobami. Naopak byla v této věci podána žaloba na stát o navrácení zabavených věcí a o náhradu škody,“ upozorňuje Nečas.
Obsáhlé vyjádření Petra Nečase ZDE
Jednou z větví rozsáhlé kauzy bylo i vyšetřování údajné korupce tří bývalých poslanců ODS – Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Úplatky v podobě pozic ve státních firmách jim měl podle policie nabídnout právě tehdejší premiér Nečas. Ten opakuje stejně jako dříve, že nejde o žádnou korupci, ale běžnou součást politiky.
Argumentuje také závěrem právní kanceláře Noerr, která zpracovala analýzu pro potřeby Poslanecké sněmovny. „Dohody o hlasování uvnitř politického seskupení jsou považovány za běžný politický jev. Pokud je poslanci za určité hlasování nabídnuta určitá pozice, pak takovou nabídku samo sebou nelze považovat za odměnu, neboť z této nabídky neplyne majetkový/finanční prospěch, jenž by si daná osoba nezasloužila posléze tím, že tuto funkci bude skutečně vykonávat a že za výkon této funkce bude dostávat příslušnou odměnu,“ cituje Nečas.
Naráží pak na pozici své manželky Jany v celé kauze. „V této souvislosti se v médiích objevily zprávy o údajně ‚každodenní‘ komunikaci vrchní ředitelky kabinetu premiéra s I. Rittigem v dvouměsíčním období před kongresem ODS. Nejen, že není doloženo, zda mají trestní podstatu, ale už se neobjevují informace, že tato komunikace od listopadu 2012 pokračovala naprosto minimálně,“ odmítá Nečas.
V dalším bodě se pak vyjadřuje k údajnému zneužití Vojenského zpravodajství – sledování své bývalé manželky však nekomentuje. „V této souvislosti lze pro zajímavost uvést, že ve ‚větvi‘ Vojenského zpravodajství byl spis uzavřen už v prosinci 2013, kdy se s ním mohli obhájci seznámit. Podání návrhu obžaloby s pětiměsíčním zpožděním je mimořádně nestandardní. Usnesení o vyloučení této kauzy ze spisu, které bylo doplněno - rovněž velmi nestandardně - o velmi obsáhlé odůvodnění s řadou dalších útržků a citací z odposlechů ve větvích, kde dosud probíhá prověřování, bylo zveřejněno 16. 5. 2014, tedy krátce před volbami do Evropského parlamentu,“ píše Nečas. Podle něj tak existuje možnost, že toto načasování bylo záměrné.
Zmiňuje také informaci, podle níž byly nalezeny materiály k různým veřejným zakázkám. Zde Nečas tvrdí, že to byly dokumenty pouze pro jeho přehled. Chtěl se prý orientovat v tom, jaké zakázky jsou vypisovány. „Podobných dokumentů jsem různou cestou dostával obrovské množství. Muselo by být věrohodně doloženo, zda z toho vyplývá cokoli nezákonného. Nebyly předloženy žádné důkazy, že by některá z inkriminovaných veřejných zakázek byla zmanipulována a někdo z nich získal neoprávněný zisk,“ píše expremiér.
Podle svých slov nechce nijak zpochybňovat princip nezávislého vyšetřování. V této kauze se však domnívá, že jejím cílem byla mimo jiné dehonestace některých osob – včetně jeho samotného. Zmiňuje zde odposlechy a jejich úniky do médií. „Zprávy o existenci ‚lechtivých odposlechů‘ pronikly do médií už několik dní po policejním zásahu. Skutečně dlouhodobě dochází v této věci k masivním únikům informací do médií,“ kritizuje Nečas.
„Vše vyvrcholilo zveřejněním odposlechů soukromé komunikace, která nemá nic společného s trestním řízením. Toto zveřejnění soukromých hovorů dne 23. 5. 2014 v MF DNES považuji za překročení pomyslné hranice narušování osobního soukromí,“ dodává. Mimo jiné deník citoval i SMS zprávy, kde pár spolu řešil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), kam chtěla tehdy ještě Nagyová dosadit jako prezidenta Ondreje Páleníka. „Janulko, hádat se kvůli práci je to poslední, co potřebujeme. ODS je přesvědčena, že jí to místo NKÚ patří. Už bez grémia (ODS) nic neprosadím," psal tehdy Petr Nečas.
Dále se Nečas vyjadřuje ještě ke spekulacím ohledně dvou žen, Lenky Bradáčové a Karolíny Peake. U Bradáčové se zmiňovalo, že Nečas se mohl snažit zabránit jejímu jmenování vrchní státní zástupkyní. Podle něj jsou ale takové spekulace zbytečné, když nakonec Bradáčová stejně jmenovaná byla. „Pokud se spekuluje o tom, že někdo vyvíjel tlak, aby L. Bradáčová nebyla jmenována, jsou tyto zveřejňované informace zcela irelevantní. L. Bradáčová byla do funkce jmenována novým ministrem spravedlnosti P. Blažkem dne 30. 7. 2012 poté, co se důkladně seznámil s jejími záměry. Veškeré spekulace a zpětné prověřování okolností jejího jmenování tak nemají logiku,“ argumentuje bývalý premiér.
U bývalé předsedkyně strany LIDEM Nečas odmítá, že by za jejím „pádem“ stál nějak on nebo jeho manželka Jana. Opakuje, že Peake byla odvolaná z postu ministryně obrany kvůli výrazným personálním změnám, o kterých původně tvrdila, že žádné neučiní.
„K. Peake jsem odvolal 20. 12. 2012 ve shodě s K. Schwarzenbergem poté, co odmítla tyto změny na moji žádost anulovat a situaci v resortu si následně společně koncepčně vyjasnit. Nebýt těchto nekonzultovaných klíčových změn, které byly provedeny za mými zády, neexistoval jediný důvod ji odvolávat. Kdyby platily nesmyslné spekulace o vlivech dalších lidí, nemělo by logiku paní exministryni do její funkce ani jmenovat,“ uzavírá Nečas.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
