Vláda Petra Fialy dle vašeho mínění povládne (ptáme se od 30.6.2022)Anketa
Sachs vysvětluje, že hlavním poselstvím neokonzervativců je, že USA „musí mít převahu ve vojenské moci v každém regionu světa a musí čelit rostoucím regionálním mocnostem, které by jednoho dne mohly zpochybnit globální nebo regionální dominanci USA, především Rusku a Číně. Za tímto účelem by měla být americká vojenská síla předem rozmístěna na stovkách vojenských základen po celém světě a USA by měly být připraveny vést v případě potřeby války podle vlastního výběru“. „Spojené národy mají být USA využívány pouze tehdy, pokud jsou užitečné pro americké účely,“ dodává poradce generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ve svém komentáři k dění.
Všímá si přitom postojů náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové, jež byla velvyslankyní USA při NATO za vlády George W. Bushe ml. a také prý „neokonzervativní agentkou par excellence“; a poté náměstkyní ministra zahraničí Baracka Obamy pro evropské a euroasijské záležitosti, přičemž podporovala svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
„Neokonzervativní pohled na věc je založen na převládajícím falešném předpokladu: že vojenská, finanční, technologická a ekonomická převaha USA jim umožňuje diktovat podmínky ve všech regionech světa,“ tvrdí ekonom s tím, že to pohrdající pohled a od padesátých let 20. století „byly USA téměř ve všech regionálních konfliktech, kterých se účastnily, zastaveny nebo poraženy“.
Nyní podle jeho mínění byli neokonzervativci „připraveni vyprovokovat vojenskou konfrontaci s Ruskem rozšířením NATO o Ukrajinu přes důrazné námitky Ruska, protože jsou skálopevně přesvědčeni, že Rusko bude poraženo finančními sankcemi USA a výzbrojí NATO“.
Podle amerického ekonoma však místo na Rusko mají západní sankce negativní dopad zejména na zbytek světa a Ukrajina se není schopna sama extrémní přesile Ruska bránit. „HDP Ruska byl před válkou zhruba desetkrát vyšší než HDP Ukrajiny a Ukrajina nyní ve válce ztratila velkou část svých průmyslových kapacit,“ poukázal Sachs na značný nepoměr sil.
Podle něho tedy „nejpravděpodobnějším výsledkem“ současných bojů je, že Rusko dobude velkou část Ukrajiny a ta možná zůstane bez přístupu k moři nebo téměř bez něj. V Evropě a USA pak dle mínění Sachse bude narůstat frustrace z vojenských ztrát a ze stagflačních důsledků války a sankcí.
Hrůzu bychom prý měli mít zejména z návratu exprezidenta USA Donald Trumpa. „Následné účinky by mohly být zničující, pokud se v USA dostane k moci pravicový demagog (nebo v případě Trumpa se k moci vrátí), který slíbí obnovit zašlou vojenskou slávu Ameriky prostřednictvím nebezpečné eskalace,“ varuje.
Místo této „katastrofy“ v případě návratu Trumpa prý má být návrat Ukrajiny a Ruska k jednacímu stolu, přičemž „NATO by se zavázalo ukončit svůj závazek rozšiřování na východ o Ukrajinu a Gruzii výměnou za životaschopný mír, který by respektoval a chránil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“.
Na komentář amerického ekonoma Sachse upozornil ve svých pátečních glosách politický komentátor Miroslav Macek.
Do NATO už nechce ani samotná Ukrajina
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již sám však nedávno deklaroval, že myšlenku vstupu do NATO jeho země opustila. Rusko ale i přes toto ujištění odmítá o pozici Ukrajiny jednat bez toho, aby dosáhlo na víc. Putin se totiž chlubil tím, že má velmocenské ambice na rozšíření ruského území po vzoru Petra Velikého. „Údělem ruského vedení je navracet území a upevňovat moc,“ prohlašuje ruský prezident.
Snaha prezidenta Zelenského vést dialog o vstupu Ukrajiny do NATO tak už Kremlu nestačí. Ukrajina i přesto už nyní nevnímá možnost svého vstupu do Severoatlantické aliance jako dobrý nápad. „Pokud jde o NATO, tuhle myšlenku jsem opustil už dávno. Poté, co jsme pochopili, že NATO není připraveno Ukrajinu přijmout,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro televizi ABC News v březnu. „Ukrajina nechce být zemí, která bude NATO na kolenou prosit o přijetí. A já nechci být takový prezident,“ dodal tehdy Zelenskyj.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak