„Prezident Miloš Zeman přijal v době vrcholící koaliční krize Babišovo pozvání na Čapí hnízdo. V souladu s oligarchovými zájmy skandál zlehčuje, zabývá se prý kauzami nad miliardu korun. Jednu takovou mají s Babišem za sebou, když spolu privatizovali Unipetrol. Tehdy z toho bylo fiasko, dodnes vyvolávající řadu otazníků,“ poznamenává Sezemský a konstatuje, že Babiš po schůzce na Hradě prohlásil, že nehodlá rezignovat, neboť cítí prezidentovu podporu.
Na důkaz akceptace Babišova vysvětlení navštíví Zeman v dubnu Babišovu farmu, a aby byl „krizový“ marketing dokonalý, pozvány budou i děti z Klokánků. I toho si všímá Sezemský.
Původní text ZDE.
„Vnější pozorovatel se nemůže ubránit dojmu, že si oba pánové dělají z lidí legraci. Čím více pochybností dokládajících Babišovu úzkou vazbu na firmu Čapí hnízdo v době, kdy byla formálně vyčleněna z Agrofertu, aby dosáhla na 54milionovou dotaci, tím opevněnější je kruhová obrana. Prezident se do ní ochotně zapojil, a tím podezřelé jednání svého mocenského spojence přikryl,“ dodal. Následně si všímá temných míst v minulosti Andreje Babiše, která se současný správce státní kasy snaží držet pod pokličkou.
„Proto kolem sebe systematicky buduje rozsáhlý bezpečnostní aparát bývalých i současných policistů a rozvědčíků, proto chce udržovat dobré kontakty s vlivnými figurami státního zastupitelství. Jak je vidět, přesto minulost hermeticky utěsnit nelze,“ sdělil.
Sezemský následně uvádí, že spřízněnost Miloše Zemana a Andreje Babiše by nikoho neměla překvapit, neboť jejich vztahy mají dávnou historii. „Právě za vlád sociální demokracie Babiš expandoval mezi nejvlivnější české podnikatele, přičemž zhusta využíval svých dobrých kontaktů mezi politiky,“ řekl s tím, že v médiích se v té době o Babišových klientelistických vazbách popsaly stohy novinového papíru. „Jejich symbolem se stala kontroverzní privatizace petrochemického gigantu Unipetrolu,“ popsal dále její průběh:
V roce 1999 Zemanova vláda provedla čistku v tomto tehdy státem většinově vlastněném holdingu. Novým generálním ředitelem Unipetrolu se stal Pavel Švarc, jenž do té doby vedl Lovochemii. Ta spadala pod Agrofert. Kromě Švarce se členy představenstva Unipetrolu stali další tři lidé spjatí s Agrofertem – Jan Landa, Václav Přibyl a Miroslav Kuliha.
O prodeji většinového podílu Unipetrolu Agrofertu rozhodla Zemanova vláda v prosinci 2001, přičemž ignorovala doporučení privatizační komise. O rok později se následně Babišův zájem koupit Unipetrol začal zpochybňovat a privatizace chemického průmyslu skončila krachem.
„O těchto troskách by mohli Zeman s Babišem pohovořit v příjemném prostředí luxusní rezidence Čapí hnízdo, kterou Babiš podle vlastních slov vymyslel ve frontě v zoo. Toto fiasko nepochybně spadá do kategorie pochybných kauz nad miliardu korun, které údajně prezidenta zajímají. Ani druhý prodej Unipetrolu, tentokrát v režii Stanislava Grosse a opět Andreje Babiše polské společnosti PKN Orlen, neproběhl bez problémů. Vyšetřovala jej polská prokuratura kvůli podezření z rozsáhlé korupce a polská parlamentní vyšetřovací komise. Ale to už je jiný příběh,“ uzavřel Sezemský.
A co k Unipetrolu uvedl americký novinář Erik Best? Ten dnes na svém webu FSfinalword.cz otiskl 11 let starý článek ohledně ponaučení z chyb Stanislava Grosse.
„Stanislav Gross včera České televizi řekl, že s rezignací na post předsedy ČSSD otálel proto, aby nevypadala jako přiznání viny. Ve skutečnosti ale rezignace přišla přesně v okamžiku, kdy začal skandál okolo privatizace Unipetrolu vážně ohrožovat stranu. ČSSD neprospělo, když strana nejprve hlasovala proti parlamentnímu vyšetřování a pak začala být s údajnou korupcí skloňována jména Jiřího Paroubka a Bohuslava Sobotky,“ podotýká Best s tím, že politici bohužel na skandály nereagují snahou o očištění, nýbrž spíše důkladnějším zahlazením stop do budoucna.
Původní text ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
