Souhlasíte s tím, že se v ČT bude škrtat ve většině oblastí kromě zpravodajství?Anketa
Horké chvíle tak inflace způsobuje nejen zákazníkům u pokladen při placení, ale i politikům. To ukázala například i dnešní debata na CNN Prima News, kde se kvůli růstu cen v Partii Terezie Tománkové střetli místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a místopředseda SPD Radim Fiala.
Místopředseda SPD na současný kabinet vypálil, že dle něj „pomáhá občanům nejméně z celé Evropy.“. Kritizoval přitom ceny energií na evropské energetické burze a zdůraznil, že „musíme vystoupit“ z Green Dealu i ze systému emisních povolenek.
Ing. et Ing. Jan Skopeček, Ph.D.
Skopeček s tím, že za inflací je přehnaně ambiciózní zelená politika EU, souhlasil. Upozornil však rovněž, že vláda Andreje Babiše Českou republiku „nepřijatelně“ zadlužovala a tiskly se peníze, které stojí za zvyšující se cenovou hladinou. Právě tyto příčiny inflace nedávno totožně jmenoval i bývalý prezident Václav Klaus.
Téma se přelévá i na sociální sítě. Předvolební kampaň o „Babišově drahotě“ premiéru Fialovi připomíná také vývojář a zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra. „I podprůměrně inteligentnímu primitivovi muselo být tehdy jasné, že je to trapný populismus, protože růst cen byl zcela jednoznačně způsoben covidem, přerušením výroby, těžby a mezinárodní dopravy po celém světě a následnou obří poptávkou. Babiš s tím nemohl dělat prakticky nic,“ míní.
Podle něj tak za inflací většinově nestojí Babišova politika, ale ani hospodaření Fialova kabinetu: „Když teď někdo směrem k současné vládě vznese kritiku kvůli inflaci a drahotě, tak ovšem začne naprostá hysterie, že oni nic, oni muzikanti, a za všechno může Babiš. I tentokrát jsou důvody především vnější.“
Aktuální vláda však podle Vávry nedělá dostatek. „Tentokrát jsme nejhorší, a jen trochu příčetný člověk se může podívat, co dělají ostatní země a srovnat to s počínáním naší vlády. A to srovnání nevychází dobře. Babiš za to může jen částečně. Dělat se něco dá. A vládu za to začala kritizovat už i jinak zcela otevřeně spojenecká veřejnoprávní média,“ vpálil Fialově kabinetu.
Rozpálilo ho přitom, že místo řešení aktuální situace kabinet soustředí svůj čas na jiná témata. „Zatímco řešíme prakticky nejhorší ekonomickou krizi, jakou tahle země zažila za opravdu dlouhou dobu (teprve se rozjíždí, ale už teď začíná být jasné, že to bude fakt průser), tak vládní strany řeší místo inflace strašně důležité věci typu manželství pro všechny,“ dodal vývojář a narážel tak na návrh Pirátů umožňující manželství stejnopohlavních párů.
Pirátský návrh na manželství pro stejnopohlavní páry vládní strany řeší, zaměstnává je to zejména kvůli nejednotnosti v koalici Spolu tvořené ODS, TOP 09 a lidovci – odmítavé postoje totiž zaznívají od mnohých občanských demokratů a lidovců, přičemž jmenují, že by raději jednali o řešení nerovnoprávného postavení registrovaných partnerů nežli o „manželství“.
Kritiku, že vláda neřeší, co má, sklízel kabinet rovněž v dnešních Otázkách Václava Moravce na ČT24, kde viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar k chystanému „úspornému“ energetickému tarifu vlády uvedl, že pro firmy je to zatím jedna velká neznámá. „Žádosti a administrace podpor u nás nebývá nejrychlejší a nejjednodušší. Takže bychom byli rádi, kdyby to přišlo dost dlouho před topnou sezonou. Tak, abychom to dokázali všechno využít,“ kritizoval nedostatek informací.
Opatření, které vláda chystá na letošní topnou sezónu, podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) pomůže domácnostem pokrýt 15 až 20 % cen energií a v ideálním případě tak podle něj podpora pokryje celou inflaci.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Bývalý předseda představenstva v Pražské plynárenské, a.s., Pavel Janeček přitom našel ještě ostřejší slova. Vláda dle něho „nedělá nic“ pro celý průmysl.
„Návrh EU na zlevnění energii zavedením nákupních kartelů se zastropovanou cenou by mohl být řešením. Vzdají se státy s dlouhodobými kontrakty svých výhodných cen?“ dodal a mířil tak na záměr Komise zvážit přezkoumání evropského trhu s elektřinou a uvažovat i o „krátkodobých intervencích na trhu s energiemi“.
Pokud @R_Spicar_SP_CR,@OtazkyVM mluvil o tom,ze @vladacr nedela nic pro sklárny, přesnější je, že nedelá nic pro průmysl. Návrh EU na zlevnění energii zavedením nákupních kartelů se zastropovanou cenou by mohl být rešení. Vzdaji se státy s dlouhodobými kontrakty svých výhodných cen???
— Pavel Janecek (@janepa68) June 5, 2022
A kritiku vůči Fialově kabinetu sdílel také moravskoslezský zastupitel Robert Masarovič (ANO). „Polovina českých domácností má finanční problémy, český premiér stojí za Ukrajinou: na sociálních sítích. Až ti, co jim končí fixace hypoték, zjistí, že při 5,44 % budou dlužit více, než si půjčili, bude už pro střední třídu pozdě. Vražda střední třídy online. Skvělé a progresivní,“ kritizuje.
Polovina českých domácností má finanční problémy, český premiér stojí za Ukrajinou: na sociálních sítích. Až ti, co jim končí fixace hypoték, zjistí, že při 5,44 % budou dlužit více, než si půjčili, bude už pro střední třídu pozdě. Vražda střední třídy on line. Skvělé a progresivní.
— Robert Masarovič (@MasarovicRobert) June 5, 2022
Česko „na špici“
Podle Eurostatu, který inflaci v Česku svým měřením spočítal na 13,2 %, nyní naše země čelí třetí nejvyšší inflaci v Evropské unii a je téměř už poloviční oproti průměru eurozóny, kde se celková inflace vyšplhala na 7,4 %.
Neznamená to však, že by na tom byly veškeré země platící eurem lépe. Vyšší růst cenové hladiny aktuálně v Evropě zaznamenává Litva (16,8 %) i Lotyšsko (18,8 %). Právě Lotyšsko patří mezi trojici zemí, které mají v Evropě největší inflaci – tedy mezi Rusko (17,8 %) a Moldavsko (27,1 %).
Česká národní banka shrnuje, že současná inflace odráží silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou dále umocněné dodatečnými cenovými šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a se sankcemi vůči Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží.
Jak poukázal hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček pro server iDnes.cz, za zdražováním stojí restriktivní kroky během covidu-19; na podzim tak zřejmě přijde další zdražování. Firmy, které trpěly restriktivními opatřeními během pandemie, se teď totiž snaží dohnat ušlé zisky. „Dochází tak k účtování jakési pandemické přirážky, která má za cíl kompenzovat dva slabé roky,“ míní ekonom.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak