Nejíst maso? Ne. Ale krávy nesmí tolik „prdět“! říká odborník

28.08.2019 10:41

Především díky mladé švédské studentce Gretě Thunbergové se o ochraně klimatu mluví podstatně častěji než dříve. Někteří klimatičtí aktivisté odmítají jíst maso, protože to údajně zvyšuje produkci uhlíku. Radim Kotrba z Výzkumného ústavu živočišné výroby však tvrdí, že to není nejlepší cesta. Lepší by prý bylo, abychom se více starali o správné trávení přežvýkavců. Odhalil to Martinu Veselovskému na DVTV.

Nejíst maso? Ne. Ale krávy nesmí tolik „prdět“! říká odborník
Foto: Společnost pro zvířata
Popisek: Nakládka vykrmených telat

Radim Kotrba z Výzkumného ústavu živočišné výroby v rozhovoru s Martinem Veselovským v internetové televizi DVTV prozradil, že jí maso prakticky denně, ale zvířata si prý chová doma v rámci relativně udržitelného systému. Drží je prý pod stromy a stromy na sebe vážou onen často zmiňovaný uhlík. Vážou ho tím nejlepším možným způsobem, takže se vyplatí vysazovat stromy, říká.

Anketa

Co soudíte o Lubomíru Zaorálkovi?

hlasovalo: 8210 lidí

Problém podle něj není v tom, že zvířata pěstujeme, ale v jakých systémech se tak děje. „Jaká je ta bilance. Nebýt těch hospodářských zvířat, tak spousta té biomasy zůstane a stejně by se do atmosféry dostala jinými procesy.“ Potíž je podle něj jinde. Člověk by si podle odborníka měl být vědom toho, že by se bez masa neuživil. „Já vidím problém vůbec v tom systému farmaření, v koncentraci jednotlivých aktivit, ve vysoké chemizaci a industrializaci. To maso, než se dostane ke spotřebiteli, tak často objede půlku světa,“ upozornil host s tím, že koncentrace velkého chovu na jednom místě může zvyšovat znečištění. Chybou je prý také to, že na orné půdě pěstujeme krmivo pro skot, který je evolučně uzpůsoben jinak. „Je to spásač, takže by se měl chovat v nějakých pastevních systémech, a paradoxem je, že na zemědělské orné půdě, pěstujeme krmiva pro zvířata, která poskytují tu energii, ale ne vždycky jsou k tomu, k čemu ta výživa má sloužit. Životnímu prostředí by prý také pomohlo, kdybychom pečovali o kvalitní trávení u skotu. „Aby byl u těch přežvýkavců ten předžaloudek ve správné kondici a nedocházelo k takovému enormnímu úniku metanu,“ vyjádřil Kotrba elegantně myšlenku, že když budou krávy jíst přirozeněji, budou méně, s prominutím, prdět.

Zdůraznil, že u prehistorického člověka byla ta konzumace masa daleko větší. Problém je opravdu spíše v tom, že chováme příliš mnoho skotu na jednom místě. A přitom na jiných místech mají lidé problémy s přístupem k základním potravinám.

Fotogalerie: - Agrosalon Země živitelka

Agrosalon Země živitelka 2017 v Českých Budějovicí...
Agrosalon Země živitelka 2017 v Českých Budějovicí...
Agrosalon Země živitelka 2017 v Českých Budějovicí...
Agrosalon Země živitelka 2017 v Českých Budějovicí...
Agrosalon Země živitelka 2017 v Českých Budějovicí...
Agrosalon Země živitelka 2017 v Českých Budějovicí...

„Bylo by také dobré, aby to, co se lokálně vyprodukuje, bylo také lokálně spotřebováno,“ podotkl odborník s tím, že Pražané nemusí jíst maso z Jižní Ameriky, ale může to být maso z podstatně bližších lokalit. Popřel, že by maso z Jižní Ameriky bylo nějak výrazně kvalitnější. Dodal, že již existují chovy, kde je maso produkováno ekologičtěji, a je tudíž dražší, ale cena a způsob produkce záleží nakonec na spotřebiteli, co je ochoten zaplatit. Moderátor se pak otázal, jak postupovat v ČR, která není v živočišné výrobě soběstačná. „Ono by to šlo prokombinovat. Zemědělci z nížin tvrdí, že přeci nebudou zabírat půdu pro nějaké pastevní chovy nebo vůbec pro chovy zvířat, maximálně pro chovy prasat, ale ono zase půjde o to, jak dostanou tu organiku do té půdy, aby byla co nejlépe využitelná. Dnešní zemědělství je z velké části založeno na těch minerálních hnojivech, která pro ty rostliny jsou stimulantem, ale nevytvářejí tolik podzemní biomasy v kořenech, aby to pomohlo dostat tu organiku do půdy,“ odpověděl odborník. Poznamenal, že u jiných komodit má ČR nadprodukci.

Co se týče zdražování masa daněmi, to by podle něj dopadlo mnohem více na ekozemědělce, kteří se zodpovědně chovají už teď. „Ty státy mají dostatek jiných možností, jak to řešit než přes to DPH,“ mínil Radim Kotrba. Stát by se prý měl starat o osvětu a aby nedocházelo k degradaci životního prostředí. Ovšem, pokud bude zisk ze zemědělství tak důležitým faktorem jako doposud, tak dle Kotrby jen velmi těžko zemědělské firmy vyslyší výzvy akademické obce. Podle něj by měly být dotace na mimoprodukční funkce zemědělství, ne na produkci.

Celý rozhovor ZDE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Řvouni! Koncentráky nejsou, zatím. Ševčík, Kubera, Čunek a spol. drtili nejen Milion chvilek. Vážná varování

16:30 Řvouni! Koncentráky nejsou, zatím. Ševčík, Kubera, Čunek a spol. drtili nejen Milion chvilek. Vážná varování

17. listopad není v Praze dějištěm pouze různě orientovaných oslav, demonstrací či bojůvek, ale též …