Radim Kotrba z Výzkumného ústavu živočišné výroby v rozhovoru s Martinem Veselovským v internetové televizi DVTV prozradil, že jí maso prakticky denně, ale zvířata si prý chová doma v rámci relativně udržitelného systému. Drží je prý pod stromy a stromy na sebe vážou onen často zmiňovaný uhlík. Vážou ho tím nejlepším možným způsobem, takže se vyplatí vysazovat stromy, říká.

Problém podle něj není v tom, že zvířata pěstujeme, ale v jakých systémech se tak děje. „Jaká je ta bilance. Nebýt těch hospodářských zvířat, tak spousta té biomasy zůstane a stejně by se do atmosféry dostala jinými procesy.“ Potíž je podle něj jinde. Člověk by si podle odborníka měl být vědom toho, že by se bez masa neuživil. „Já vidím problém vůbec v tom systému farmaření, v koncentraci jednotlivých aktivit, ve vysoké chemizaci a industrializaci. To maso, než se dostane ke spotřebiteli, tak často objede půlku světa,“ upozornil host s tím, že koncentrace velkého chovu na jednom místě může zvyšovat znečištění. Chybou je prý také to, že na orné půdě pěstujeme krmivo pro skot, který je evolučně uzpůsoben jinak. „Je to spásač, takže by se měl chovat v nějakých pastevních systémech, a paradoxem je, že na zemědělské orné půdě, pěstujeme krmiva pro zvířata, která poskytují tu energii, ale ne vždycky jsou k tomu, k čemu ta výživa má sloužit. Životnímu prostředí by prý také pomohlo, kdybychom pečovali o kvalitní trávení u skotu. „Aby byl u těch přežvýkavců ten předžaloudek ve správné kondici a nedocházelo k takovému enormnímu úniku metanu,“ vyjádřil Kotrba elegantně myšlenku, že když budou krávy jíst přirozeněji, budou méně, s prominutím, prdět.