Má ministr financí Zbyněk Stanjura vaši důvěru?Anketa
Ministr financí následně na sobotní ideové konferenci ODS přesvědčoval své spolustraníky, že se nemusejí obávat, že by porušili některý ze slibů svým voličů, jelikož se dle jeho tvrzení celkové daně nezvýší. „Musíme si definovat cílový stav. A to je efektivní, relativně malý stát, který vykonává, co má, a včas a s dobrou kvalitou. To je cílový stav. To je ten ideální svět. Teď se k tomu musíme přiblížit,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Právo a hovořil o tom, že se stát „zeštíhluje“.
„My jsme slibovali, že nezvýšíme daňovou zátěž,“ řekl pak s odkazem na programové prohlášení koalice SPOLU. Daňová zátěž pro tento a následující rok byla podle slov Stanjury snížena o 30 miliard, a nová opatření přinesou v roce 2024 31 miliard. „Takže ten slib, že se nezvýší celková daňová zátěž, je v podstatě splněn,“ uvedl ministr. Podobně se na ideové konferenci ODS vyjádřil i premiér Petr Fiala s dodatkem, že „v žádném případě nebude daňové zatížení občanů takové, jaké bylo před zrušením superhrubé mzdy“.
Později se Stanjura rozhodl s podobným tvrzením předstoupit i před veřejnost a vyjádřil názor, že si výrok o nezvyšování někteří voliči současné vlády akorát špatně vysvětlili. „To je zkratka z billboardu. My jsme říkali, že nechceme zvýšit celkové daňové zatížení,“ osvětloval ministr v rozhovoru pro TN.cz a podotkl, že nepředpokládá, že by kvůli tomu voliči ODS jeho straně přestali věřit.
V rozhovoru také souhlasil s tvrzením, že se dle něj konsolidační balíček nejvíce dotýká podnikatelů. „V té debatě se zapomíná, že jsme pro letošek daně snížili v objemu až 30 miliard. Dotklo se to sice nejvíce podnikatelského sektoru. Teď chceme zvýšit daně, které se zvednou nejvíce podnikatelskému sektoru. My jsme zrychlili odpisy, což byla daňová úleva pro podnikatele, teď navrhuje zvýšit daň z příjmů pro právnické osoby o 2 procentní body. To je zase zvýšení daní. Když to sečtu, tak je to takřka neutrální a navíc chci připomenout, že v letech 2020, 2021, 2022 a částečně letos šly na podporu podnikání a podnikatelů desítky a desítky miliard ze státního rozpočtu a mně přijde férové v okamžiku, když potřebujeme snížit deficit rozpočtu část té pomoci – často oprávněné – firmy formou daní, za to, že jsme jim pomohli zvládnout těžkou situaci, vrátí daňovým poplatníkům. Protože jim to neposílala vláda ani Parlament, ale daňoví poplatníci,“ řekl.
Odmítl pak, že by se měly zvyšovat i daně z příjmů zaměstnanců, které se dříve snížily při zrušení superhrubé mzdy. „Daně stát bere lidem nebo firmám. Tím, že jsme snížili daně, jsme jim méně vzali. Každá rodina, každý člověk ví mnohem lépe než kterákoli vláda, co s těmi penězi, které jsme mu nevzali, má udělat,“ má jasno ministr. Některé vládní strany prý tento požadavek měly, ODS však byla proti.
Nejvíce to odnesou zaměstnanci, oponuje ekonom
Pochybnosti o slovech Stajury, že se konsolidační balíček nejvíce dotýká podnikatelů, však má hlavní ekonom Deloittu David Marek. Dle něj vše nejvíce odnesou zaměstnanci.
„Zaměstnanci to odnesou přes vyšší nemocenské pojištění, přes spotřební daně na alkohol a tabák. Nejhůře to odnesou zaměstnanci ze státního sektoru, kde se bude šetřit na platech a provozu,“ uvedl Marek v rozhovoru pro Seznam Zprávy a poukázal na nemocenské pojištění, které mají zaměstnanci začít hradit ze své hrubé mzdy, a to ve výši 0,6 %.
Pokud se to zaměstnancům nelíbí, mají si vzpomenout na to, že se vláda neodvážila některé kroky protlačit a nastala tak například „hysterie kolem spotřební daně na tichá vína“. „Pokud se zaměstnancům nelíbí zavedení nemocenské, ať si stěžují moravským vinařům,“ prohlásil ekonom.
Vláda dle něj představila konsolidační balíček, který odnesou nejvíce zaměstnanci namísto toho, aby se primárně zaměřila na daňové příjmy, které nenapáchají tolik škod či naopak mohu – v případě vyššího zdanění neřestí – i pomáhat omezit negativní jevy.
Fotogalerie: - Interpelace na ministry
„Je tu vyšší nemocenské pojištění pro zaměstnance, vyšší zdanění části OSVČ, zvýšení progrese u daní z příjmu fyzických osob, vyšší daně právnických osob. Až v druhém sledu zůstávají nepřímé daně. Daň z hazardu, alkoholu, tabáku. Podle mého gusta by to mělo být přesně naopak,“ vyčítal kabinetu.
Nepříjemné porovnání
Dosti nepříjemným střetem s aktuální realitou může být pro vládní koalici Spolu, sdružující občanské demokraty, lidovce a TOP 09, také volební program, ve kterém koalice Spolu slibovala, jak hodlá „uzdravit veřejné finance“.
Na body, jejichž plnění vládní koalicí pokulhává, se podíval komentátor Ondřej Tesárek, vystupující též pod přezdívkou Bratříček. A začal podtrhávat.
Hned první bod tvrdil, že koalice Spolu nechce dětem odkázat dluhy, a proto uzdraví veřejné finance za pomoci „odpovědných rozpočtů zakotvených v Ústavě ČR“. Posouzení, zdali se tento bod vládě daří plnit, může ulehčit zpráva, že již na konci dubna státní rozpočet skončil ve schodku dvě stě miliard korun, což je částka, která by byla ještě před covidovou pandemií značně enormní i pro rozpočet na konci roku. Jednalo se o nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka a není tak příliš důvodů k údivu nad tím, že se v prvním čtvrtletí letošního roku státní dluh zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun.
Nezdá se ani, že by se schylovalo k pravidlu daňové brzdy, které mělo podle Spolu ukotvit, že daně nikdy nepřekročí stanovenou výši či že bychom se dočkali – před volbami slibovaného – snížení DPH na ekologické výrobky. A otázkou je i to, jak se vyvine poslední bod, slibující „skutečnou důchodovou reformu“.
2
— Ondřej Tesárek (@bratricek) May 12, 2023
upsík pic.twitter.com/38GbMbzpdh
Část programu Spolu, věnující se ekonomice a daňové politice, pak po zásahu komentátora také zalila červená barva.
Tesárka zaujal slib Spolu, že zavede zpřísnění rozpočtových pravidel a „rozpočet už nebude trhacím kalendářem“. Spolu slibovalo, že pod jejich vedením politici nebudou moci vládní výdaje „populisticky zvyšovat bez ohledu na naše rezervy“ či že dojde na snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body a snížení odvodů za částečné úvazky. „Odstřihneme firmy z daňových rájů od veřejných peněz,“ slibovalo se též.
Spolu chtělo také „pomáhat rodinám“ a slibovalo zavedení daňových prázdnin pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Obzvláště nepatřičně pak může v rámci daňové výjimky pro tichá vína působit slib voličům, že spotřební daně „budou zohledňovat škodlivost“.
3
— Ondřej Tesárek (@bratricek) May 12, 2023
dupsík pic.twitter.com/zqX35ja3CD
„Česku ujíždí vlak a prohlubující se krize nás uvrhá do ekonomických problémů. Růst nastartujeme pomocí investic do lidských zdrojů, infrastruktury a digitalizace, abychom podpořili transformaci české ekonomiky s důrazem na odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Naši politiku budeme vždy stavět na principu nízkého zdanění práce, které urychlí dohánění západních mezd. Usnadníme život živnostníkům a malým a středním firmám a vytvoříme atraktivní prostředí pro klíčové partnery. Uhájíme přitom majetkovou i technologickou nezávislost strategických firem a projektů – nestaneme se rukojmím rizikových zemí, jako je Rusko a Čína,“ psalo rovněž ve svém programu Spolu.
Otázkou také bude, zdali vláda zvládne osekat schodky veřejných financí natolik, aby splnila i slib Spolu, že udělají „všechno pro to, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 % HDP“. „Velké daňové změny ale provedeme jen jednou za celé volební období, aby se na ně všichni mohli dobře připravit a věděli, co je čeká,“ slibovala také nejsilnější vládní koalice. V loňském roce veřejné finance skončily se schodkem 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
jipi
